Pokračování prvního dílu tohoto miniseriálu.
Konstrukční srozumitelnost
Pojistitelé většinou využívají klientův podílový účet investičního pojištění velmi aktivně. Kromě standardních pohybů (nákup podílových jednotek za zaplacené pojistné a odkoupení v případě částečného odkupu) je každý měsíc provedeno několik dalších operací. Například stržení různých poplatků (měsíční, inkasní) a úhrada rizikového pojistného (dle sazebníku, jednotlivě za každé sjednané riziko). Z pohledu úhrady rizika jde o velkou výhodu. Ta je však vykoupena nesrozumitelností vývoje podílového účtu pro průměrného spotřebitele. Pokud má klient strategii skládající se ze 3 fondů a každý měsíc proběhne 10 pohybů, pak je to měsíčně 30 transakcí a ročně 360 položek na výpisu. Podobná konstrukce nikdy nebude klienty přijata jako jednoduchý nástroj tvorby finanční rezervy. Již samotný fakt kolísání ceny podílové jednotky je někdy pro spotřebitele obtížně přijatelný a komplikace v podobě nadměrného obchodování s podílovými jednotkami pochopení vývoje násobně ztěžuje. Vždyť ani u otevřených podílových fondů není běžné provádět trvalé příkazy/inkasa/úhrady z podílového účtu. Nutnou podmínkou pro masivní využívání životního pojištění jako spořicího nástroje je změna konstrukce pojištění: vytvoření oddělené investiční složky bez nadbytečných účetních pohybů. Některé pojišťovny již k podobným úpravám přistoupily, jsme ale na počátku nutných změn.
Nákladová srovnatelnost
Nežijeme ve vzduchoprázdnu, klient má možnost volby. Pro spotřebitele by nebylo racionální, pokud by používal ke spoření produkt, který je nákladově horší. Z tohoto pohledu jsou jedinými přípustnými poplatky vstupní poplatek (do 5% z hodnoty investice) a poplatek za správu fondů (započítaný v ceně podílových jednotek). Nelze být alternativou k podílovým fondům s produktem zahrnujícím další nákladové položky: počáteční poplatek, stornopoplatek atd. Zároveň je třeba slepě nekopírovat postupy běžné u programů pravidelného investování. Konkrétně jde o předplacený vstupní poplatek, který se zvyšující se silou spotřebitelů čelí oprávněné vlně kritiky. Jeho zavádění do dalších produktů je z dlouhodobého hlediska jasnou chybou.
Odborné doporučení
Podobně jako u penzijních produktů je základem pro správné stanovení investiční strategie výsledek investičního dotazníku. Ten je zprostředkovateli používán již nyní, ale není povinnou součástí pojistné smlouvy. Jeho budoucí zahrnutí do smluvní dokumentace je tak nevyhnutelné jako dnešní existence klientem vyplněného a podepsaného zdravotního dotazníku.
A pátý od odborníka
Zatímco realizace výše uvedených klientských požadavků je plně v rukou samotných pojišťoven, některé změny potřebují pomoc zákonodárce. Požadavky jdou ruku v ruce s principem, že stejné služby pro klienty by měly být regulovány podobně. Je nelogické, aby pro auta platila jiná pravidla silničního provozu než pro motorky nebo autobusy. Na první pohled jednoduché pravidlo je porušováno hned v několika základních bodech.
Oddělení majetku
V současné době se správou (obhospodařováním) podílových fondů mohou zabývat tři druhy společností, všechny pod dohledem České národní banky. Investiční společnost podléhá zvláštní regulaci dané zákonem č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování. Penzijní společnost je regulována dle zákona 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření. A samozřejmě (životní) pojišťovna, tedy společnost s povolením k provozování pojišťovací činnosti, dle zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, konkrétně pojistitel s licencí pro provozování životního pojištění spojené- ho s investičním fondem. Zatímco první dvě společnosti mají oddělený obhospodařovaný majetek investorů od vlastních aktiv, v případě životního pojištění je kvůli historickému vývoji situace jiná. Dříve rozšířené kapitálové životní pojištění nedávalo jinou možnost, než kapitálovou složku považovat za matematickou rezervu a evidovat ji jako součást rozvahy pojišťovny. Nástup investičního pojištění byl tak rychlý, že zákonodárce ani neřešil jinou možnost úpravy a fondy investičního životní- ho pojištění získaly stejné postavení ve formě pojistné rezervy. Situace se podobá penzijním fondům nabízejícím po roce 1994 produkt Penzijní připojištění se státním příspěvkem. V rámci penzijní reformy však došlo k oddělení majetku a jeho vyčlenění do samostatného fondu od ledna 2013. Nově tak penzijní společnosti majetek klientů (včetně zmíněného transformovaného fondu) obhospodařují a není součástí jejich rozvahy. Dlouhodobým cílem pojišťoven by mělo být získat stejný status, který nabízí klientům více jistoty (podílový fond není právním subjektem, nemůže vyhlásit „krach“, majetek stále patří podílníkům).
Daňová pravidla
Zákon o dani z příjmu hovoří o osvobození od daně z příjmů z prodeje cenných papírů za podmínky, že mezi jeho nákupem a prodejem uplynou 3 roky (lhůta platná od počátku roku 2014). V rámci sjednocování podmínek by stejné pravidlo mělo být platné i pro investice v životním pojištění.
I have a dream
Nemohu zakončit tento článek jinak než parafrází slavného projevu Martina Luthera Kinga: „Sním o tom, že jednoho dne bude životní pojištění pro klienty synonymem pro srozumitelnou ochrannou složku a nákladově efektivní spořicí složku, která je oddělena v samostatných fondech a pojistitelem profesionálně obhospodařována.“ Dobrou zprávou je, že vše záleží jen na nás, pojistitelích.
Autor: Mgr. Martin Podávka, ředitel úseku pojištění osob u Allianz
Pokud vás obsah zaujal, můžete si časopis Pojistný obzor předplatit zde.
Komentáře
Přidat komentář