Ministerstvo financí: aktuální evropská legislativa a zákon 38

Ministerstvo řeší aktuální evropskou legislativu spojenou s distribucí, která souvisí i s tuzemskou, především se zákonem 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích.

Jedná se o Novelu směrnice o zprostředkování pojištění (IMD2) a nařízení o sdělení klíčových informací o investičních produktech(KID/PRIPs).

Směrnice IMD2

První z aktuálně novelizovaných evropských směrnic, je předpis IMD2 o zprostředkování pojištění, které usiluje o účinné zlepšení právní úpravy maloobchodního pojistného trhu. Zaměřuje se na zajištění rovných podmínek mezi všemi účastníky prodeje pojistných produktů a na posílení ochrany pojistníků.

Směrnice si dává za cíl upravit metody prodeje všech pojistných produktů od neživotních až po životní pojistky obsahující investiční prvky. Mezi diskutované části patří rozšíření působnosti na osoby, sjednávající pojištění. Do nich nově spadá i činnosti likvidátorů pojistných událostí. Nově obsahuje i povinnost zveřejňovat výši provizí zprostředkovatelů.

Jak se k IMD2 staví Ministerstvo financí?

„Pokud jde o postoj České republiky, obecně iniciativu celkové revize stávající evropské úpravy distribuce pojištění velmi vítáme. Velmi pozitivní je především snaha Evropské komise sblížit standardy a filosofii regulace v oblasti ochrany spotřebitele napříč sektory, v nichž se obměny jednotlivých produktů vytvářejí a prodávají.

Rovněž výbornou zprávou je přistoupení na myšlenku, že klient si zasluhuje stejný standard ochrany bez ohledu na to, jakým způsobem si daný produkt obstarává“, komentuje Jan Urbanec.

Sdělování výše provize by nemělo být povinné

K myšlence povinného sdělování výše provize za sjednání pojištění se ministerstvo financí staví rezervovaně.

„Upřednostňujeme, aby povinností distributora bylo sdělovat transparentně klientovi celkové náklady produktu, nikoli jeho obchodní dohodu o provizích. To je z našeho pohledu záležitost, která nemá být obsahem ochrany spotřebitele,“ říká Urbanec.

V návrhu jsou však také některé prvky, ke kterým má ministerstvo rezervovaný postoj. „Nelíbí se nám například, že likvidátoři pojistných událostí jsou zde ztotožňováni se zprostředkovateli pojištění – byť víme, že k tomuto bylo přistoupeno z legislativně praktických důvodů,“ uvádí k tomuto tématu Urbanec.

Jako problematický vidí ministerstvo také způsob, jakým se v návrhu pracuje s pojmem poradenství.

Návrh nařízení PRIPs

Nařízení PRIPs, stejně jako původně navrhovaná novela českého zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích, se zaměřuje na poskytnutí klíčových informací o charakteristice produktu. Nařízení stanoví povinně obsahové a formální prvky, které zajistí, že informace o investici bude i pro běžného klienta srozumitelná, transparentní a srovnatelná.

V současnosti je návrh projednávání ve fázi tzv. trialogů, tj. v rámci vícestranného jednání mezi Evropskou komisí, Radou EU a Evropským parlamentem.

Jak vidí situaci ministerstvo?

„Za Ministerstvo financí hodnotíme pozitivně standardizaci formální informační povinnosti, která byla doposud z našeho pohledu podceňována. Jádro diskuse o návrhu spočívá ve vymezení působnosti této úpravy.

Zvažuje se především, na jak široké spektrum tzv. rezervotvorných životních pojištění nařízení vztáhnout a v jaké míře vyloučit národní penzijní systémy“,oznámil Urbanec.

Evropský parlament chce také tímto nařízením umožnit národním orgánům dohledu zakazovat nabízení některých typů investic.

Tím, jak se objevují nové návrhy a nápady, co dalšího definovat jako klíčovou informaci pro investora, roste riziko, že deklarovaný cíl – tj. vytvoření a předání stručné, výstižné a přehledné informace – nebude snadné naplnit.

Tuzemská legislativa v oblasti „distribuce“

Aktivity v tuzemské legislativě v oblasti distribuce souhrnně sledují dva základní cíle. Prvním z nich je snaha o posílení ochrany spotřebitele. Současně by se měly zvýšit požadavky na kvalifikaci zprostředkovatelů a posílit tak jejich důvěryhodnost. Posílit by se měla některá pravidla jednání.

„Myslíme si, že je potřebné zaměřit pozornost na formální stránku informačních povinností. Zde je dle našeho názoru významný prostor pro zlepšení povědomí klientů o tom, s kým jednají a co si kupují“, říká Jan Urbanec.

Nedostatky jsou ve stávajících registračních procedurách

Nezbytné je dle ministerstva samozřejmě také vytvořit adekvátní legislativní podmínky pro zefektivnění výkonu dohledu.

„Nedostatky lze dle nás spatřovat především ve stávajících registračních procedurách a systémech, nedostatečných sankčních pravomocech orgánu dohledu při správním trestání i v nesystémovém vymezení osob, které se podílejí na distribučních činnostech“, upozorňuje Urbanec.

Další rovinou připravovaného regulatorního balíku v oblasti distribuce je sjednocení právní úpravy napříč finančním trhem. Podle Urbance chce ministerstvo dosáhnout stejných podmínek jak pro všechny sektory finančního trhu, tak pro různé způsoby distribuce finančních služeb.

Nový systém ověřování odbornosti

Změnami kategorií zprostředkovatelů , které návrh zákona 38/2004 Sb. obsahuje, ministertvo zavádí distribučně neutrální přístup k různým typům osob jednajících se zákazníkem - zprostředkovatelům a přepážkovým zaměstnancům pojišťoven.

Bude zaveden také nový systém ověřování odbornosti. Předpokládá se povinná odborná zkouška, ověřování znalostí i dovedností uchazeče, a také povinnost po určité době si odbornost obnovit.

„Jsme pro zavedení systému soukromých zkušeben, které budou provádět instituce akreditované a dohlížené ČNB, “ uvádí Jan Urbanec

Jak to vypadá s návrhem zákona 38?

Do loňského roku putoval návrh do poslanecké sněmovny, kde sice došlo k jeho projednávání, které však bylo před druhým plenárním čtením ukončeno z důvodu rozpuštění Sněmovny.

„Společně s ČNB nyní předpokládáme opětovné a brzké předložení návrhu novely do legislativního procesu. Podaří-li se předlohu schválit, předpokládáme její účinnost od 1. 1. 2015,“ shrnul Jan Urbanec z Ministerstva financí.

Jan Urbanec Ministerstvo financí, IIR