Co to bude pro pojišťovnictví znamenat? Při neznalosti konkrétního nastavení rozsahu, základu a sazby daně to zatím nevíme úplně přesně. Můžeme však vycházet z předpokládaného příjmu do státního rozpočtu, který má být 5 miliard.
Možné scénáře
Zkusme si nastínit několik scénářů (jejich názvy jsou pracovní):
1. Daň z neživota – základem daně je pojistné na neživotní pojištění s výjimkou úrazu a nemoci. Podobná je využívána například v Nizozemí. Sazba daně by činila 7-8 %.
2. Daň z nepovinného neživota – základem daně je pojistné na neživotní pojištění s výjimkou povinných pojištění. Je totiž sporné, zda danit povinné pojistné. Sazba by byla kolem 10 %.
3. Daň z povinného pojištění – základem daně je pojistné na povinná pojištění. Podobná daň existuje v Chorvatsku a ve Švédsku (pro povinné ručení). Sazba by dosáhla až 20-25 %.
4. Daň z pojištění rizik – základem daně je vedle neživotního pojištění také riziková část pojistného životního pojištění. V tomto případě by sazba činila 4-5 %.
5. Daň z celkového pojistného – základem je veškeré předepsané pojistné bez výjimek. Velmi rozporuplná varianta. Stát by například podporoval spoření na stáří daňovými výhodami a zároveň by chtěl využití této výhody zdanit. Sazba by v tomto případě činila asi 3 %.
Nejvhodnější varianta
Jako nejvhodnější se nám jeví první varianta. Změna výše pojistného je poměrně lehce realizovatelná (tak jako tak se průběžně mění), není v rozporu s podporou spoření na stáří a znamená relativně malé zvýšení ceny (do 5 %). Konkurenční prostředí totiž asi nedovolí promítnout do ní celou daň.
Jak je vidět, neznámých je zatím mnoho. Jedinou (skoro) jistotou je růst pojistného trhu v roce zavedení této daně…
Kateřina Lhotská, NESS
Komentáře
Přidat komentář