Na semináři Pojišťovnictví ČR&SR, který pořádala IIR, na téma důchodové reformy hovořil Vladimír Bezděk, generální ředitel pojišťovny AEGON v ČR. Vyvracel některé mýty, které lze v této souvislosti velmi často slyšet.
*Mýtus první
S reformou nemusíme spěchat.
Realita: odklad reformy je velmi drahý.
„Když nebudeme dělat nic, důchodový systém se propadne do velkých deficitů. A to vše proto, že populace stárne. Hodiny tikají a možná už nyní explodují,“ konstatoval Bezděk.
Podíl tzv. produktivní kategorie ve věku 15 až 64 let – křivka, která představuje tento podíl, kulminovala již v roce 2002 , kdy dosahoval tento podíl hodnoty 59 %- od té doby to klesá.
„Už nyní ubývá těch, kteří vytvářejí hodnotu. Je vidět, že odklad reformy je velmi drahý,“ konstatoval Bezděk.
*Mýtus druhý
Reforma důchodového systému je o privatizaci.
Realita: Reforma je především diverzifikace důchodového systému. Nelze privatizovat to, co už je privátní!
Reforma je o privatizaci důchodového systému - často zaznívá. Ale nelze privatizovat to, co už je privátní, zdůraznil Bezděk. Stát nefunguje jako majitel penzijního systému, ale pouze jako administrátor. Vybírá peníze na základě výpočtu sazby pojistného, přerozdělí jej a vyplácí lidem důchody.
„Ale podle mého názoru nikde nemá stát vlastnické právo, aby reformou směrem k fondovému systému systém privatizoval. Je to velmi populární logický nesmysl,“ vysvětlil Bezděk.
Reforma tedy není o privatizaci, ale o diverzifikaci. To proto, nestále větší část příjmu důchodce jde ze státního důchodového systému. V roce 1993 to bylo 92 %, za 13 let to ještě narostlo: na 95 %!
Dnešní důchodci jsou tedy z 95 % závislí na průběžně financovaném důchodovém systému. Každá reforma by tento podíl měla snížit (i když tato část bude vždy dominantní.) Ale 95% dominantnost je spíše Danajským darem, nevesele konstatoval Bezděk.
Reforma tedy není privatizace, ale diverzifikace.
*Mýtus třetí
Stát reformu neufinancuje.
Realita: Reforma bude stát jen půl procenta HDP ročně.
Varianta KDU-ČSL byla (v době práce tzv. Bezděkovy komise – pozn, red.) ve své době velmi odvážná a předpokládala, že by se z 28% opt-out vyvázalo až 8 %procentních bodů. (Současné vyvázání z opt outu je vnímáno jako 3, nebo 4 procentní body.) A co vyšlo?
Na základě složitého modelu cash flow vyšlo, že přechodně by byl deficit až 1,5 % HDP, protože příjmy ze státního pilíře vypadnou, ale po 40 až 50 letech by transfromační deficit téměř vymizel. Snad jen na pouhých 0,2 % bodu.
Takto agresivní opt out (8 %) by tedy vedl k deficitu 0,6 až 0,7 % HDP. Lze si zhruba spočítat, že 4procentní opt out by způsobil deficit poloviční.
Transformační deficit lze uhradit- například mimořádnými příjmy státu. Každý rok projídáme, případně zaléváme do betonu privatizační příjmy, případně dividendy ze státních podniků. Jsou to desítky miliard ročně (31 - 32 mld. korun).
Krytí transformačního deficitu je jednou z nejsmysluplnějších investic této ekonomiky. O tom jsem bytostně přesvědčen, říká Bezděk. Reformu lze ufinancovat, je to jen a jen o politické preferenci...Technicky v tom problém není.
*Mýtus čtvrtý
Příprava reformy bude trvat několik let.
Realita: Reformu lze udělat „do roka a do dne“.
„Jsem přesvědčen, že reformu lze mít do roka a do dne. Tedy pokud by byla politická vůle a odhodlání to udělat,“ stručně dodal Bezděk.
*Mýtus pátý
Reforma ohrozí důchodce a starší generaci
Realita: Těm jediným se reformou nic nezmění.
„Dnešní důchodci a lidé, kteří jdou do důchodu za 5 nebo10 let, jsou jediní, kterých se důchodová reforma vůbec netkne...“ uzavřel Bezděk s tím, že zatím jsme jen adepty na to stát se mistry světa v diskusi o důchodové reformě. Přitom by bylo snadné se inspirovat a z každé země si vzít něco dobrého a reformu konečně spustit.
Komentáře
Přidat komentář