Pojistný obzor je k přečtení ZDE
Zákon by měl na jedné straně zjednodušit oznamování protiprávní činnosti a lépe chránit oznamovatele před odvetou zaměstnavatele. Současně by zákon měl poskytovat zaměstnavatelům příležitost k včasnému odhalení a řešení protiprávní činnosti a prevenci negativních dopadů na společnost. Co však mohou společnosti v důsledku chystané právní úpravy očekávat?
Oznamovací povinnost – Povinnost překažení trestného činu (§ 367 trestního zákoníku) a oznámení trestného činu (§ 368 trestního zákoníku) mají všichni bez ohledu na to, zda se jedná o zaměstnance. Obě ustanovení se týkají pouze v nich vymezených trestných činů. Jedná se tak např. o přijetí úplatku, podplacení či obecné ohrožení (na ty se vztahuje povinnost oznámení i překažení), dále o zpronevěru, podvod a dotační podvod (na ty se vztahuje pouze povinnost překažení, nikoliv oznámení).
Mohlo by vás zajímat: Petr Král: Nehraje se o nic menšího, než je důvěra lidí v cenovou stabilitu
Jak povinnost oznámení, tak povinnost překažení se vztahují pouze na trestné činy již spáchané (oznámení), resp. připravované nebo páchané (překažení), o kterých se oznamující hodnověrným způsobem dozví.
Oznámení a loajalita zaměstnance – Zákon o ochraně oznamovatelů oznamovací povinnost nezakládá. Jeho smyslem je stanovit podmínky pro podávání oznámení a zamezit odvetným opatřením proti oznamovatelům, kteří jednají v dobré víře v pravdivost svého oznámení. Pokud má zaměstnanec podezření na protiprávní jednání a důvodně se domnívá, že oznámení je nezbytné pro jeho odhalení, podle zákona může, ale nemusí podat oznámení. Za zmíněných okolností spadá pod ochranu zákona o ochraně oznamovatelů, dle kterého se zájem na prevenci páchání protiprávních jednání protíná se zájmem na zachování loajality vůči zaměstnavateli, a zaměstnanec se tedy oznámením podaným v dobré víře a zákonem stanoveným způsobem nedopustí porušení loajality.
Zavedení interního oznamovacího systému – Primárním a preferovaným způsobem oznámení je vždy využití interního oznamovacího systému, tedy nahlášení podezření na protiprávní jednání přímo zaměstnavateli. Využití externího kanálu (u Ministerstva spravedlnosti ČR) připadá v úvahu zejména tehdy, není-li interní oznamovací systém zřízen nebo není-li dostatečně důvěryhodný. Krajní možnost, tedy zveřejnění oznámení např. v médiích, je možné realizovat až při splnění zákonem vymezených podmínek. Tento systém zaručuje, že nedojde k rozporu s principem loajality vůči zaměstnavateli, když prioritou je vždy interní vyřešení oznámení.
Mohlo by vás zajímat: PwC: Globální tempo dekarbonizace musí pětinásobně zrychlit
Vyhodnocení toho, zda se jedná o protiprávní jednání, na která se zákon o ochraně oznamovatelů vztahuje, může být pro neprávníky velmi komplikované. Oznamujícím však může situaci usnadnit, pokud oznamovací systém dovolí nejen podání oznámení, ale také žádost o konzultaci s příslušnou osobou v případech, kdy si není jistý, zda došlo k protiprávnímu jednání. Konzultace může využít řada zaměstnanců, kteří by měli obavu rovnou podat oznámení.
Provoz interního oznamovacího systému, včetně vyřizování oznámení, lze rovněž outsourcovat na subjekt, který disponuje příslušným technickým i odborným zázemím. I v případě outsourcingu ale za příjem a vyřízení oznámení odpovídá vždy zaměstnavatel.
Riziko nepravdivých oznámení – Pokuta za vědomě nepravdivé oznámení má být 50 000 Kč a smyslem postihování podle návrhu zákona o ochraně oznamovatelů je v první řadě chránit funkčnost celého systému ochrany oznamovatelů. Také proto je postihováno přísněji než „pouhé“ nepravdivé obvinění z přestupku, za které podle zákona o některých přestupcích hrozí pokuta maximálně 20 000 Kč. Sankce za vědomě nepravdivé oznámení však nevylučuje, aby se zaměstnavatel (příp. ten, kdo byl oznámením dotčen) domáhal náhrady vzniklé škody, a to buď přímo v řízení o přestupku před správním orgánem, nebo v řízení před soudy.
Mohlo by vás zajímat: Lukáš Kovanda: Co přinesl klimatický summit v Glasgow?
Zákon o ochraně oznamovatelů sice ještě nebyl přijat, přesto jsou už nyní jasné obrysy nové právní úpravy. S ohledem na termín pro implementaci lze navíc očekávat, že zákon bude jednou z priorit nové Poslanecké sněmovny. Společnosti tak budou povinny zajistit oznamovací systém pro své zaměstnance za účelem oznamování protiprávní činnosti. Sami oznamovatelé budou nadto chráněni před odvetou zaměstnavatele, pokud podají oznámení v dobré víře a zákonem stanoveným způsobem. Ostatně odhalení škodlivé činnosti je žádoucí v každé společnosti, a to jak v jejím finančním, tak reputačním zájmu. Pokud by však oznamovatel vědomě podal nepravdivé oznámení, vystavuje se hrozbě sankce.
Pojistný obzor je k přečtení ZDE
Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
Advokát a partner
ROWAN LEGAL, advokátní kancelář
Mgr. Anna Cervanová, LL.M.
Advokát, associate
ROWAN LEGAL, advokátní kancelář
Komentáře
Přidat komentář