S ohledem na specifičnost předmětu pojištění u havarijního pojištění, včetně okruhu a dostupnosti parametrů pro zjišťování hodnoty předmětu tohoto pojištění, a s ohledem na to, že skupina odbornosti pojištění škod na motorových vozidlech (§ 2 písm. o) bod 2. ZDPZ) je součástí zvláštní skupiny pojištění se specifickými nároky na odbornost, vztahuje se toto stanovisko na havarijní pojištění u běžných druhů motorových vozidel a nevztahuje se bez dalšího na další majetková škodová pojištění, u kterých mohou být standard odborné péče a další níže uvedené standardy naplněny v některých aspektech odlišným způsobem.
Mohlo by vás zajímat: Ivan Špirakus: S transpozicí motorové směrnice jsem poměrně spokojen. Ale…
Shrnutí stanoviska
Za zjištění požadavků, cílů a potřeb zákazníka při sjednávání pojištění či jeho podstatné změně, rovněž jako za následné doporučení či radu týkající se nabízeného pojištění, odpovídá distributor pojištění. Za poskytnutí odpovídajících informací a vyjádření svých požadavků, cílů a potřeb odpovídá zákazník. Informace vedoucí k určení hodnoty předmětu pojištění poskytnuté zákazníkem není distributor povinen autonomně ověřovat (tj. zda odpovídají konkrétnímu vozidlu), ale v zájmu splnění shora uvedeného požadavku je nezbytné, aby sdělené informace odborně zhodnotil s ohledem na své znalosti a s ohledem na dostupné informace o cenách na trhu. Pokud zájemce o havarijní pojištění nezná přesnou hodnotu pojišťovaného vozidla, případně není schopen spolehlivě určit nezbytné parametry vedoucí ke stanovení takové hodnoty předmětu pojištění, je nutno takovou hodnotu stanovit s ohledem na přezkoumatelné parametry. Pro posouzení hodnoty předmětu pojištění může distributor pojištění využít i automatizované systémy, které mohou být implementovány do softwaru určeného pro sjednání pojištění.
Přestože informace, které zákazník poskytne, není povinen distributor pojištění ověřovat, musí zákazníka upozornit na případné nesrovnalosti mezi nabízeným pojištěním a požadavky vyplývajícími z informací poskytnutých zákazníkem, jakož i mezi těmito požadavky, cíli a potřebami navzájem. V případě, že distributor pojištění v rámci své profesionální úvahy dojde k závěru, že se sjednává taková výše pojistného krytí, která neodpovídá pojistné hodnotě předmětu pojištění, přestože lze ze sdělení zákazníka usuzovat, že jeho cílem je pojištění celé hodnoty pojišťovaného majetku, měl by být zákazník dostatečně zřetelně poučen o možných negativních následcích sjednání takového pojištění, zejména pak ve vztahu k výši pojistného plnění.
Mohlo by vás zajímat: Hrubá mzda vzrostla. Reálně však klesla o 1,2 %. Jak je na tom pojišťovnictví?
Odůvodnění: Zjišťování požadavků a potřeb zákazníka a poskytnutí doporučení
Zákon o distribuci pojištění a zajištění upravuje v § 77 (a je-li poskytována rada, také v § 78) povinnost distributora pojištění před sjednáním nebo podstatnou změnou pojištění získat od zákazníka informace týkající se jeho požadavků, cílů a potřeb. Dále stanoví povinnost na základě takto získaných informací poskytnout zákazníkovi doporučení, aby se mohl zákazník rozhodnout, zda si dané pojištění skutečně sjedná nebo je podstatně změní. Jak vyplývá z předlohy tohoto ustanovení v právu Evropské unie, distributor pojištění „upřesní … požadavky a potřeby zákazníka na základě informací, které od něj získá“, a musí navrhnout zákazníkovi jen takovou pojistnou smlouvu, jejíž parametry odpovídají zákazníkovým požadavkům, cílům a potřebám (srov. § 77 odst. 2 ZDPZ a čl. 20 odst. 1 IDD).
V případě, že si zákazník přeje sjednat havarijní pojištění, tj. majetkové (škodové) pojištění, je tedy v rámci zjištění (a upřesnění) požadavků, cílů a potřeb zákazníka třeba vždy zjistit, zda jimi je pojištění celé hodnoty pojišťovaného majetku, nebo jen její části, a dále pojistnou hodnotu pojišťovaného majetku. Rámcovou informaci o této hodnotě může distributor pojištění získat od zákazníka dotazem na pořizovací cenu vozidla a další parametry, jako jsou typ a výbava vozidla, jeho stáří, počet ujetých kilometrů a jeho technický stav, případně další vlastnosti vozidla, zejména jeho nedostatky (přičemž distributor pojištění není povinen ověřovat, zda tyto zákazníkem sdělené informace odpovídají skutečnému stavu vozidla). Podle § 2814 občanského zákoníku se určí horní hranice pojistného plnění u pojištění majetku pojistnou částkou (odst. 2) či limitem pojistného plnění (odst. 3) na návrh pojistníka. Také z § 77 ZDPZ vyplývá, že zákazník je odpovědný za poskytnutí informací, případně za své vyjádřené požadavky, cíle a potřeby. Z hlediska § 77 ZDPZ není distributor pojištění povinen ani oprávněn nahrazovat požadavky, cíle a přání, které zákazník vyjádří.
Mohlo by vás zajímat: 30 let Asociace českých pojišťovacích makléřů
Zároveň však podle § 2789 odst. 1 občanského zákoníku platí, že musí-li si pojistitel být při uzavírání smlouvy vědom nesrovnalostí mezi nabízeným pojištěním a zájemcovými požadavky, upozorní ho na ně. Z hlediska povinnosti distributora pojištění jednat kvalifikovaně a s odbornou péčí (podle § 71 a 72 odst. 1 ZDPZ – viz část „odborná péče a další pravidla jednání“) je třeba také trvat na tom, aby distributor pojištění zákazníka upozornil na případné nesrovnalosti, nekonsistence či nejasnosti, které vyplynou ze zákazníkem vyjádřených požadavků, potřeb a cílů.[1] V případě havarijního pojištění vozidla může charakteristicky jít o nesoulad mezi představou zákazníka o výši pojistné hodnoty vozidla a jeho (byť i jen implicitním) cílem pojistit celou hodnotu vozidla.[2]
Aby distributor pojištění mohl dostát této své povinnosti, je nezbytné, aby pojistnou hodnotu a další informace, které uvede zákazník, odborně a kvalifikovaně zhodnotil z hlediska toho, zda jsou v souladu s dalšími informacemi sdělenými zákazníkem a s cílem pojištění, který zákazník sleduje, a to v běžných případech s ohledem na veřejně dostupné informace na trhu či s využitím systémů pojišťoven pracujících pro tyto účely s pojistně-matematickými parametry předmětu pojištění. Není-li s ohledem na objektivní nedostatek informací možný takový standardizovaný postup, je na místě přiměřený individualizovaný přístup. Je přitom zapotřebí důsledně odlišovat, zdali je pojištění sjednáváno na cenu obvyklou, časovou či novou.
Znalost hodnoty pojištěného majetku v době sjednání či změny pojistné smlouvy je jedním (nikoliv jediným) předpokladem pro řádné poskytnutí doporučení pro zákazníka a pro správné nastavení konkrétních parametrů pojištění.
Mohlo by vás zajímat: Postřehy Evy Gmentové: Umělá inteligence a já…
Pojistná částka vs. pojistná hodnota
Distributor pojištění musí v rámci získání informací od zákazníka o jeho cílech, potřebách a požadavcích získat informaci, zda jimi je mít pojištěnu celou hodnotu pojišťovaného majetku, nebo pouze její část. Pokud si zákazník přeje pojistit celou hodnotu pojišťovaného majetku, potom by měla pojistná částka co nejvíce odpovídat zjištěné pojistné hodnotě vozidla, tak aby se minimalizovalo riziko podpojištění a zároveň nesmí být přemrštěná s ohledem na zákazníkem sdělené informace a zřejmé parametry vozidla tak, aby nedošlo k přepojištění. Pokud zákazník vědomě volí pojištění na nižší pojistnou částku, než jaká je zjištěná pojistná hodnota předmětu pojištění (např. z důvodu snížení pojistného), musí mu být již při uzavření smlouvy zřejmé, že pojistné plnění nemusí dostačovat k pokrytí škody na vozidle, resp. že mu může být pojišťovnou kráceno (viz část „Odborná péče a další pravidla jednání“), a jak se stanoví poměr tohoto podpojištění, tzn. kolik činí pojistná částka k pojistné hodnotě pojištěného majetku.
Odborná péče a další pravidla jednání
Jak je uvedeno výše, z hlediska ZDPZ je třeba hodnotit naplnění povinností podle § 77 ZDPZ (povinnost zjistit požadavky, cíle a potřeby zákazníka a poskytnout odpovídající doporučení) v kontextu § 71 ZDPZ (povinnost jednat při distribuci s odbornou péčí) a § 72 odst. 1 ZDPZ (povinnost jednat kvalifikovaně, čestně, spravedlivě a v nejlepším zájmu zákazníka). Nelze je považovat paušálně za splněné tím, že na zákazníka bude v předsmluvní či smluvní dokumentaci zcela přenesena odpovědnost za určení pojistné hodnoty.[3] Takové jednání by nenaplnilo standard odborné péče, neboť se jím veškerá tíha za odborné nastavení konkrétních parametrů pojištění přenáší na zákazníka.[4] Tím spíše je třeba za nepřípustný považovat postup, kdy by bylo naplnění standardu požadovaného po distributorovi pojištění prokazováno pouhým zaplacením příslušného pojistného zákazníkem (možnost přijetí nabídky pojištění ze strany pojistníka včasným zaplacením pojistného tím samozřejmě není dotčena).
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: „Dezinformátoři“ brání v záchraně klimatu
Pokud zájemce o havarijní pojištění nezná přesnou hodnotu pojišťovaného vozidla, případně není schopen spolehlivě určit nezbytné parametry vedoucí ke stanovení takové hodnoty předmětu pojištění, je nutno takovou hodnotu stanovit s ohledem na parametry přezkoumatelné z veřejných či jiných zdrojů (typicky z reprezentativní nabídky obdobných vozidel), případně zákazníka upozornit, že v případě, že některý parametr zásadní pro určení hodnoty vozidla (např. stáří vozidla) nebude znám, je nutno daný parametr zjistit jinak. Z uvedeného ovšem nelze dovozovat povinnost distributora pojištění zkoumat, zda konkrétní údaje sdělené zákazníkem o vozidle korespondují s jeho faktickým stavem.
Nejsou-li distributorovi zákazníkovy požadavky, cíle a potřeby známy v takové míře, aby bylo možné zákazníkovi doporučit konkrétní produkt a sjednat určité pojištění včetně rozsahu pojistného krytí, nelze pojištění sjednat.[5] S ohledem na povahu škodového pojištění motorových vozidel a na omezený počet parametrů pro určení hodnoty předmětu pojištění lze však předpokládat, že situace, kdy nebude možné relativně spolehlivě určit hodnotu předmětu pojištění, budou výjimečné. V rámci povinnosti jednat s odbornou péčí tak má distributor doporučit takovou pojistnou částku, která se maximálně blíží předpokládané hodnotě pojišťovaného vozidla, případně navrhnout limit pojistného plnění tak, aby zamezil vzniku podpojištění, vyjma případů, kdy si zájemce o pojištění výslovně přeje sjednat pojištění pouze pro část hodnoty pojišťovaného majetku (zlomkové pojištění).
Rovněž je třeba upozornit na to, že v souladu s povinností jednat s odbornou péčí (§ 71 ZDPZ) a kvalifikovaně, čestně, spravedlivě a v nejlepším zájmu zákazníka (§ 72 odst. 1 ZDPZ), jakož i povinností poskytnout úplné a pravdivé informace o sjednávaném pojištění (§ 73 odst. 1 a 2 ZDPZ, § 84 písm. b) a f) ZDPZ), je nutné zákazníka informovat o základních parametrech pojištění, jako jsou pojistná hodnota a pojistná částka, případně limit pojistného plnění (§ 84 písm. b) ZDPZ), a upozornit ho na možná rizika při výpočtu výše pojistného plnění v případě podpojištění nebo pokud si zákazník zvolí pojistné krytí nižší, než je zjištěná hodnota předmětu pojištění (§ 84 písm. f) ZDPZ).
Mohlo by vás zajímat: Kolik nás bude a v jakém věku?
Podle § 80 ZDPZ je distributor pojištění při distribuci pojištění povinen pořizovat dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jeho povinností stanovených tímto zákonem a jinými právními předpisy v rozsahu, v jakém se vztahují k distribuci pojištění. Mezi těmito záznamy hraje hlavní roli záznam z jednání ve smyslu § 79 ZDPZ, z něhož by mělo být naprosto zřejmé, jakým způsobem byl stanoven parametr pojištění v podobě hodnoty předmětu pojištění a také od něj se odvíjející pojistná částka nebo limit pojistného plnění.
Produktové řízení
Platí, že s ohledem na povinnosti tvůrce produktu havarijního pojištění v rámci pravidel produktového řízení v souladu s § 53 ZDPZ a nařízení POG, by měl pojistitel při schvalování produktu a tvorbě distribuční strategie zohlednit stanovení pojistné hodnoty předmětu pojištění. Tvůrce produktu musí zajistit poskytnutí nezbytných informací distributorovi produktu, což zahrnuje i poučení distributora, jakými způsoby určit pojistnou hodnotu předmětu pojištění včetně způsobů, jak lze zjistit či doplnit některé nezbytné informace o hodnotě předmětu pojištění, nebude-li je znát přímo zákazník. Pravidla produktového řízení mj. vyžadují, aby tvůrce dostatečně zohledňoval celý produktový cyklus pojištění, což může zahrnovat např. případné upozornění zákazníka na možnost vzniku následného přepojištění v případě rychle klesající ceny vozidla (např. bezprostředně po zakoupení nového vozidla), nebo naopak podpojištění v případě rostoucí ceny vozidla nebo servisních prací a jeho důsledcích.
Mohlo by vás zajímat: Radim Pařík: Eskalaci invaze jsme prokaučovali. Teď hrajeme o čas
Aktualizace pojistné částky v průběhu trvání pojištění
V souvislosti s pohybem cen motorových vozidel, zejména v důsledku inflace, je třeba rovněž zmínit, že zákazníka by měl distributor pojištění podle § 84 písm. f) ZDPZ při sjednání pojištění či jeho podstatné změně upozornit na to, že i v průběhu trvání pojištění může vzniknout podpojištění z důvodu růstu cen vozidel, jejich dílů či prací na nich prováděných, a to i přesto, že právě zákazník nese primárně dopady tohoto vývoje. Pokud nebyl sjednán jiný rozsah služeb mezi zákazníkem a distributorem pojištění, lze za dobrou praxi považovat například hromadné rozeslání upozornění zákazníkům na tuto možnost i po sjednání pojištění ve výročním dopise.
Pokud jde o časový rozměr, distributor pojištění při sjednání pojištění vychází sice ze svého odborného úsudku, nicméně není povinen v rámci tohoto úsudku předvídat vývoj inflace. Je povinen naopak vycházet z aktuálního stavu ohledně cen, které budou určující pro stanovení pojistné hodnoty vozidla v době sjednání nebo podstatné změny pojištění. Tím samozřejmě není řečeno, že za vývoj ceny v čase je odpovědný zákazník, neboť tento vývoj se odehrává nezávisle na zákazníkově vůli. Lze též upozornit na možnost nabídky distributora pojištění na pomoc se sledováním cenového vývoje a případný návrh na změnu pojištění, pokud takovou službu distributor pojištění je schopen poskytnout a pokud s tím bude zákazník souhlasit. Tato činnost spadá pod pomoc při správě pojištění, která je součástí pojmu zprostředkování pojištění ve smyslu § 2 písm. e) bod 5 ZDPZ.
Mohlo by vás zajímat: Evropský prostor pro zdravotní data I
V této souvislosti je rovněž vhodné upozornit na Informační list pro spotřebitele Společného výboru evropských orgánů dohledu, podle něhož by pojistníci měli být v době vysoké inflace připraveni revidovat své pojištění s ohledem na pojistné krytí, a zvážit, zda mají optimálně nastaven jeho rozsah, zejména výluky, případně zvážit současné navýšení pojistné částky, popř. zvýšení své spoluúčasti, a tím zachování výše pojistného. Zároveň Společný výbor nabádá zákazníky, aby byli v kontaktu se svým poradcem, tj. distributorem pojištění, který má možnosti jim v případě zvýšené inflace výše uvedené vysvětlit a případně pomoci realizovat.
[1] Ze znění čl. 20 odst. 1 prvního pododstavce IDD vyplývá, že jejich stanovení musí být přesné a za tím účelem případně být upřesněno, což je vyjádřeno i výrazem, který zvolil překladatel, „upřesnil“.
[2] Pro ilustraci lze uvést příklad, kdy zákazník zamýšlí pojistit vozidlo, jehož hodnotu distributor vzhledem k získaným informacím o značce, stáří, zákazníkem udanému stavu a počtu ujetých kilometrů s velkou mírou pravděpodobnosti stanoví na cca 1 000 000 Kč. Uvede-li zákazník v rámci informací, které od něj distributor před sjednáním pojištění získává, pojistnou hodnotu ve výši 700 000 Kč, je distributor pojištění povinen na takovou nesrovnalost zákazníka upozornit a jeho požadavek upřesnit, tj. transparentně a nepochybným způsobem zjistit, zda je cílem zákazníka pojistit celou hodnotu vozidla, a v takovém případě navrhnout zákazníkovi tomu odpovídající pojistnou částku, anebo je jeho cílem skutečně sjednat jen zlomkové pojištění na část hodnoty vozidla, a v takovém případě mj. upozornit zákazníka na důsledky z toho plynoucí pro výši pojistného plnění.
[3] Srov. také Q&A EIOPA č. 2694: „The insurance distributor is solely responsible of the execution and the analysis of the demands and the needs“ [zvýrazněno ČNB].
[4] Takový postup by odporoval i jasně judikaturně vyjádřenému principu, že profesionálem je distributor pojištění, nikoli zákazník, srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 3178/2008 ze dne 26. ledna 2012: „Stejně tak žalovaná na jedné straně tvrdí, že údaj o pojistné hodnotě a pojistné částce uvedený v pojistné smlouvě je platný po celou dobu účinnosti sjednaného pojištění, na druhé straně se domnívá, že likvidátor je (teprve při likvidaci pojistné události) povinen provést kontrolu správnosti údajů v pojistné smlouvě týkajících se pojistné částky, kterou na vlastní odpovědnost stanoví pojistník, neboť při sjednání pojištění nemá údajně pojistitel možnost ověřit správnost údajů sdělených pojistníkem (např. o nové pořizovací ceně vozidla). Takovému postupu nelze poskytnout právní ochranu, a to i s přihlédnutím k tomu, že jde o smluvní vztah mezi profesionálním poskytovatelem specializovaných služeb (pojišťovnou) a laickým klientem (pojistníkem). Lze jen poznamenat, že není jasné, proč by pojišťovna na rozdíl od pojistníka pojišťujícího ojeté vozidlo neměla mít možnost ověřit pořizovací cenu nového vozidla, zatímco při likvidaci pojistné události má mít nejen takovou možnost, ale dokonce i povinnost.“
Komentáře
Přidat komentář