Chybí komplexní profesní pojištění pro zprostředkovatele


			Chybí komplexní profesní pojištění pro zprostředkovatele
18.12.2013 Rozhovory

Náš rozhovor  s Ing. Petrem Šafránkem, generálním sekretářem  Asociace finančních zprostředkovatelů a finančních poradců České republiky (AFIZ) je o novém občanském zákoníku. Ale nejen o něm. Dozvíte se, kdo by měl vyhodnocovat povinné dotazníky, jak zprostředkovatele kontroluje Česká národní banka a zda je šestimilionová pokuta pro zprostředkovatele likvidační či nikoliv.

Zmíněn je i velmi závažný problém: český trh postrádá komplexní profesní pojištění pro poradce a zprostředkovatele. Ano, čtete dobře - kovářova kobyla chodí bosa. Bude tomu tak i nadále?

 

-Začněme novým občanským zákoníkem. Co se mění pro zprostředkovatele?

Některé věci nás trochu zaskočily. Konkrétně jde o § 2789. Ten nařizuje pojišťovnám upozorňovat klienta,  pokud dochází k zjevnému nesouladu mezi uzavíranou smlouvou a požadavky klienta. Tuto povinnost si nyní trochu přehazují mezi sebou pojišťovny a zprostředkovatelé. Podle některých názorů se pojišťovny této povinnosti nemohou zbavit, jiní naopak tvrdí, že tuto povinnost může pojišťovna přesunout na zprostředkovatele. Problém je v tom, že přístup pojišťoven se liší. Každá na to má jiný názor. A to je samozřejmě pro naše členy problém. Ti většinou nabízejí více produktů, takže mají pět, šest i více partnerů. Pokud to každá pojišťovna chce jinak, není jednoduché se s tím vypořádat.

Základ je v tom, že pojišťovna potřebuje údaje k tomu, aby mohla tuto povinnost splnit. Jde tedy o to, jak se bude dělat záznam o klientových potřebách , který je určen pojišťovně. Většinou se daří dohodnout se na tom, že využijeme záznam, který v současné době dělají všichni zprostředkovatelé. Ten vyžaduje zákon 38 o zprostředkovatelích. Problém je v tom, kdo bude dotazníky fakticky vyhodnocovat. V tom nejsou pojišťovny jednotné. Uvědomují si, že na to nemají lidi  ani zavedený systém, který by umožňoval věci digitalizovat.

 

-Takže by to měl dělat někdo jiný. Zprostředkovatelé?

Je tu snaha, aby zprostředkovatelé kontrolovali, že smlouva odpovídá záznamu.  To až takový problém není, ostatně je to naše povinnost v rámci tzv. odborné péče. Ale je  tu nové riziko, že klient  kdykoliv v budoucnu odhalí nějakou nesrovnalost. Pak může odstoupit od smlouvy, což je novinka. V tom případě je povinností pojišťovny vrátit mu celé pojistné. Přijde si pojišťovna pro tohle pojistné ke zprostředkovateli v případě, že přání klienta vyhodnocoval on? Kdyby to kromě zprostředkovatele vyhodnocovala ještě pojišťovna, byla by to v konečném důsledku její chyba, že na to nepřišla.

Mám také obavu, že až na to přijdou někteří klienti, vymyslí způsob, jak to udělat, aby taková chyba vznikla a zneužijí to tím způsobem, že budou mít deset let pojištěný dům a pak se najednou ozvou s tím, že v záznamu bylo, že chtějí mít pojištěnou i kůlničku. Ta pojištěna nebyla, takže chtějí všechno vrátit…To je podle mě nesmysl. Pojišťovna deset let kryla jejich rizika, ale podle nového občanského zákoníku, protože tam byl nějaký nesoulad, měla by vracet celé pojistné? Šlo by tedy o klasické odstoupení od smlouvy, tedy od samého počátku

V zákoně je také napsáno, že  se vezme v úvahu, zda při uzavírání byl nápomoc zprostředkovatel nezávislý na pojišťovně.  Pak se hned nabízí otázka: jak se to vezme v úvahu? Ale to nikdo neví.

To vede také k diskusím, kdo je nezávislý zprostředkovatel. Je velký rozdíl, pokud se vezme nezávislost majetková nebo nezávislost smluvní.   V tom prvním případě je většina pojišťovacích agentů nezávislá, v tom druhém nikoliv.

Věřím, že si to časem nějak sedne.

Ale je tu větší potenciální problém: škoda způsobená informací nebo radou.

 

-Máte na mysli možnost klienta vymáhat škodu za špatnou informaci nebo radu?

Přesně tak. Navíc tu máme velký problém, který chceme řešit společně s Českou asociací pojišťoven (ČAP): pro tyto případy totiž neexistuje na našem trhu komplexní profesní pojištění!

 

-Jak tomu mám rozumět? Pojišťovny nabízejí nejrůznější produkty, přesto takové pojištění neexistuje? Proč?

Komplexní profesní pojištění pro finanční poradce skutečně neexistuje. Lze se pojistit , ale jen v souladu se zákonem 38 o pojišťovacích zprostředkovatelích. Lze si pojistit některé činnosti  pro banky, jako je třeba prodej hypoték, ale nelze třeba vůbec pojistit prodej investic. Neexistuje komplexní profesní pojištění finančního poradce. Platí pro nás, že kovářova kobyla chodí bosa: v roli finančních poradců všem radíme eliminovat finanční rizika pojištěním, ale komplexní pojištění pro naši profesi na českém trhu neexistuje. Problém je zřejmě v tom, že na rozdíl od daňových poradců, architektů, advokátů, atd. takové komplexní pojištění nevyžaduje zákon, šlo by tedy o pojištění dobrovolné.

Již jsme jako AFIZ jednou poptávali takový produkt, ale u žádné pojišťovny jsme neuspěli.   Žádná takový produkt neměla a žádná nebyla ochotna jej ani vytvořit tzv. na zakázku. Nicméně to bylo před pěti lety. Teď je tu nový občanský zákoník, takže podle mne  nastal čas, aby takový produkt spatřil světlo světa. Chystáme se  o tom jednat s ČAP. Jsem přesvědčen, že pokud bude zprostředkovatel kvalitně pojištěn, jde i o ochranu klienta.

Myslím si, že zprostředkovatelů je dost, takže produkt by mohl být i komerčně zajímavý.

Je mi ale jasné, že se všichni bojí odhadnout rizika u investic a nyní dost možná i u odpovědnosti podle nového občanského zákoníku.

 

-Jak je to v novém občanském zákoníku s možností pojišťovny vypovědět smlouvu o životním pojištění?

Stále platí, že pojišťovna nemůže ukončit  smlouvu o životním pojištění, ledaže by klient při uzavírání poskytl nepravdivé údaje. Jde o blokování pro případ, aby pojišťovna neřekla klientovi, že je už moc starý , riziko se zvýšilo a tak mu smlouvu vypovíme…

Životní  pojištění je kryté zákazem výpovědi ze strany pojišťovny, resp.v zákoně je napsáno, že k výpovědi životního pojištění se nepřihlíží.  Ale to platilo vždy, to není žádná novinka. Zatímco smlouvu o pojištění majetku může pojišťovna kdykoliv vypovědět, u životního pojištění to možné není. Pojišťovna nese zvýšené riziko, související se zhoršením zdravotního stavu klienta v průběhu pojištění a musí s tím počítat při kalkulaci pojistného.

Pokud jsou poskytnuté informace pravdivé a pojišťovna klienta přijme, nemůže mu smlouvu vypovědět. Klientem zůstává až do doby, kdy končí pojistná smlouva tak, jak byl její konec sjednán. Tímto způsobem byly smlouvy o životním pojištění chráněny vždy, protože jinak by nedávaly smysl.

Jedinou možností, jak smlouvu životního pojištění zrušit ze strany pojišťovny, je případ, že klient při uzavírání něco zatají: například se s něčím léčí nebo měl úraz a pojišťovně to neřekl. Pak může pojišťovna odstoupit od smlouvy.

 

-V této souvislosti mi to nedá, abych nezmínila pokutu 6 miliónů korun, kterou před nedávnem „uštědřila“ Česká národní banka jednomu ze zprostředkovatelů. Dokáže dotyčný takovou částku uhradit?

To je třeba posuzovat v kontextu příjmů, myslím, že v tomto konkrétním případě to problém nebude.  Ostatně  ČNB by do takto vysoké pokuty nešla, kdyby nevěděla, že pokuta je přiměřená jeho příjmům.

ČNB podle zákona 38 ve většině případů neuděluje pokutu okamžitě, ale nejprve ukládá tzv. nápravné opatření. Tak to bylo i v tomto případě. Dotyčný měl například  ČNB vykazovat všechny své obchody. Protože to zřejmě nedělal, tak mu ČNB po určité době dala pokutu za neplnění nápravného opatření.

 

-Jak je vidět, ČNB začala intenzivně kontrolovat. Jak to vnímá AFIZ?

Rozhodně to vítáme. Kontroly ČNB přenesla i na své pobočky.  Podle našich zkušeností ČNB sice zprostředkovatelům nic neodpouští, ale při kontrolách postupuje velmi korektně.

Samozřejmě některé výklady považujeme za  sporné, resp. účelově extenzivní. Například povinnost při vstupu do sítě uzavřít smlouvu na finanční produkt je považována za zakázaný vstupní poplatek. Když má síť jako podmínku uzavřít si u nich nějakou smlouvu, pak část provize, která připadne zprostředkovateli, je ČNB vykládána jako  zakázaný vstupní poplatek. Pokud vím, tak tento výklad zákona zatím žádný soud nepotvrdil.

Nejsem v žádném případě zastáncem povinnosti uzavírat nějakou smlouvu na finanční produkt jako podmínku navázání spolupráce. Jsem ale důsledným zastáncem předvídatelnosti práva. Pokud se shodneme, že podmínka uzavření smlouvy je nežádoucí, napišme to takto přesně do zákona, aby každý na první pohled jasně věděl, co je zakázáno. Pomáhat si extenzivním výkladem ustanovení o zákazu vstupního poplatku, je podle mne špatně. Bohužel ČNB k tomu vede i fakt, že za tento delikt může jako za jeden z málo uložit pojišťovacímu zprostředkovateli pokutu okamžitě, tedy bez předchozího uložení nápravného opatření.

 

-Změnilo se chování zprostředkovatelů vůči klientům, nebo ještě pořád trvá oblíbené „přebouchávání“ pojistných smluv“?

Pomalu se to určitě mění k lepšímu. Firmy si mimo jiné uvědomují, že to vypadá krásně, když jim takový zprostředkovatel přináší velké objemy obchodu, ale on od nich také může odejít a smlouvy při této praxi odejdou s ním, a to není v zájmu nikoho.

Musím ale připomenout, že zmíněné „přebouchávání“ kdysi začala nejmenovaná pojišťovna se svými plošnými konverzemi pojistných smluv. Právě tím se nastartovala myšlenka přepracovávat stávající smlouvy!

 

-Je omezení těchto praktik zakotveno v etickém kodexu AFIZ?

Pokud je to nedůvodné, to znamená, že klient má smlouvu, která se nemusí vypovídat, ale jde upravit tak, aby mu dál vyhovovala, tak jde o porušení odborné péče, která je součástí etického kodexu. Samozřejmě to nelze brát plošně. Nemůžeme říci, že každé přepsání smlouvy je špatně, je to třeba vždy posoudit individuálně u konkrétních smluv konkrétního klienta.

Některé pojišťovny na to jdou docela dobře. Všechny novinky totiž dokáží doplnit  i do starých smluv, aniž by se musely přepracovávat. Takže poradce nemůže tvrdit: Kliente, je tu nový modernější produkt, takže musíme starou smlouvu zrušit. Myslím si, že je to velice dobrá cesta, protože díky tomu poradce ztrácí odborný argument. Právě ten nám většinou poradci dodají, když řešíme nějakou stížnost. Oni tvrdí: Klient tam neměl to či ono a nešlo to do smlouvy doplnit. Pak by nezbylo, než aby platil starou smlouvu a k ní ještě novou. Nebo bylo možné starou smlouvu zrušit a uzavřít smlouvu novou…Takže v minulosti vítězila možnost uzavřít novou smlouvu a nelze plošně říct, že to bylo špatně. Právě proto lze takové nové možnosti inovace starých smluv jedině vítat.

Děkuji vám za rozhovor.

Dagmar Šístková

Zdroj: Dagmar Šístková

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články