Generálním ředitelem QBE v České republice se v loňském roce stal Dominik Štros.
*Co jste změnil po svém nástupu do QBE?
Byl jsem 19 let makléřem, takže nástup do pojišťovny, ve které se musím na rozdíl od makléře řídit mnoha novými pravidly, pro mne znamenal velkou změnu.
Jsem rád, že pracuji pro pojišťovnu, která si nejvíce zakládá na tom, že pojistné události našich klientů likvidujeme promptně a v odpovídající výši. Přesto je pro mne bezpochyby změnou, že na rozdíl od makléře, kdy mou rolí byla mimo jiné snaha zajistit pro svého klienta co nejvyšší pojistné plnění, nyní pojistná plnění vyplácím.
Novou je pro mne též „kuchyně“, ve které se nabídky či pojistné smlouvy „vaří“. Zatímco u makléře je při získání nějakého zákazníka alfou a omegou snaha najít za každou cenu co nejvýhodnější řešení z pohledu klienta, u pojišťovny je třeba brát v úvahu všechny aspekty pojistného případu.
Zvykám si na to, že se řídíme přísně stanovenými principy, které zahrnují risk management, způsoby předcházení pojistným událostem ze strany klienta i jeho vlastní zájem na tom, že pojišťovna mu pomůže v mimořádné situaci. Jinými slovy, že tu pojišťovna není proto, aby suplovala úkoly a odpovědnost, kterou vlastník nebo vedoucí zaměstnanec podnikatelského subjektu coby řádný hospodář má.
Moje pravomoc, pokud jde o akceptaci rizika, jsou však omezené. Tato role přísluší upisovatelům, kteří umí profesionálně posoudit, zda riziko přijmout a za jakou cenu.
Jednou z věcí, na kterou jsem se v loňském roce maximálně soustředil, byla a je prodejní činnost. Výsledkem je 50% nárůst počtu poptávek v oblasti průmyslového pojištění v roce 2012 ve srovnání s rokem 2011. Tomu jsem velmi rád a patří za to dík pojišťovacím makléřům, se kterými QBE v oblasti pojištění průmyslu výlučně spolupracuje.
*A první úspěch?
Věřím, že se mi ve spolupráci s mými kolegy podařilo v roce 2012 dostat QBE z „ilegality“. Kromě zmiňovaného růstu zájmu makléřů o naše nabídky mohu též s potěšením konstatovat, že jsme i v současném nepříznivém ekonomickém prostředí dosáhli v loňském roce kladného hospodářského výsledku. Přesto, že jsme nevykázali výrazný nárůst předpisu pojistného, podařilo se nám splnit očekávanou míru zisku, která je hlavním hodnotícím kriteriem našeho výkonu.
*Můžete uvést konkrétní čísla?
Evropská divize naší společnosti vykázala v loňském roce růst pojistného o 6% na 3,194 mld. liber.
Pobočky ze střední a východní Evropy se podílí přibližně 20% na celkovém objemu uzavřených obchodů a dosáhly výborného kombinovaného technického výsledku 93,7%.
V České republice jsme v roce 2012 upsali rizika s předepsaným pojistným v pojištění podnikatelů ve výši 26 miliónů korun a v dodatkových pojištěních motorových vozidel 141 miliónů korun.
QBE považuje trhy ve střední a východní Evropě za strategické. Máme tedy zelenou k další expanzi a plánujeme rozšířit portfolio námi nabízených produktů jak v oblasti pojištění automobilů, tak v oblasti pojištění průmyslu a podnikatelů.
*Posílili jste v loňském roce firmu také personálně?
Velmi mne těší, že v listopadu posílila tým našich upisovatelů podnikatelských rizik Magdalena Švecová, která k nám přešla z pojišťovny Generali. Kolegyně Švecová se věnuje především pojištění majetku a odpovědnosti za škody. Personální změny nastaly též v týmu, který se zabývá produkty doplňkových autopojištění.
*Jak vidíte letošní rok? Skončila už podle vás finanční krize či nikoliv?
Začnu oklikou. Z pohledu QBE se finanční krize jeví na jedné straně jako výhoda a na druhé jako obecný problém.
*Tomu nerozumím.
Rád to vysvětlím. QBE je globálním pojistitelem, patří mezi dvacítku největších světových pojišťoven. Za rok 2012 jsme dosáhli celosvětového předpisu pojistného 18,5 mld. USD. Působíme na všech kontinentech, ale zásadní aktivity máme v Austrálii a Jihovýchodní Asii. Z uvedených důvodů není tedy naše pojišťovna nikterak zatížena investičními instrumenty regionů, které, jako například některé evropské země, byly nejvíce ekonomickou krizí postiženy. Z toho plyne zmiňovaná výhoda, v jejímž důsledku se nám stále daří na rozdíl od některých jiných pojistitelů udržet silnou finanční stabilitu, což dokládá náš rating. Pro vaši informaci nám byl v listopadu 2012 znovu potvrzen rating A+ od společnosti AM Best.
Přiznám se, že když jsem pracoval jako makléř, tak mě taková informace nepřipadala zajímavá, na tuzemském trhu možná až zbytečná či nabubřelá. Dnes považuji tento i další údaje, např. o pozitivním combined ratio, za zcela zásadní.
Pokud mohly pojišťovny před vypuknutím finanční krize generovat zisk pomocí výnosů investičního charakteru, dnes to tak jednoduché není. Zisky je nutné generovat klasickou pojišťovací činností. Na tu se soustředíme a dokazují to také naše ekonomické výsledky.
*To je jednoznačné plus. Takže kde je ten nedostatek?
Jelikož nemáme dlouholetou tradici na evropském kontinentu, nepatříme bohužel mezi obecně známé pojišťovny. Jsme sice jedním z nejsilnějších hráčů v pojištění i zajištění na londýnském trhu, ale ve střední a východní Evropě je před námi ještě spoustu práce s tím, jak prosadit naši značku a tržní výhody, kterými se lišíme od konkurence.
*Kdo patří mezi vaše klíčové klienty?
QBE vstoupila do České republiky v roce 2004, původně jako pobočka QBE Slovensko. Dovolím si zmínit, že na Slovensku je QBE aktivní již od roku 1999 a patří tam mezi přední neživotní pojistitele a vloni opět získala 1. místo v kategorii „Poisťovňa priemyslu a podnikateľov“ a 2. místo v kategorii „Poisťovňa vozidiel“ v anketě o nejlepší pojišťovnu roku SIBAF® Award 2012, jejímž organizátorem je Slovenská asociácia sprostredkovateľov v poisťovníctve.
Za naším vstupem na český trh před devíti lety byl zejména zájem profilovat se v segmentu pojištění velkých průmyslových rizik. Tam máme stále co nabídnout – kromě zmiňovaného finančního zdraví je to zejména velká pojistná kapacita ale též apetit pojistit některé mimořádně rizikové činnosti jako například provoz železniční dopravy, chemickou výrobu, energetické nebo stavební podniky.
Zároveň však musím zdůraznit, že se nám podařilo napravit iluzi, že máme zájem právě pouze o velká rizika. Naopak, QBE nedělá mezi malým a velkým rizikem rozdíl. Obecně nás zajímají podnikatelská rizika a to včetně malých a středních podniků.
To dokládá mimo jiné to, že jsme v loňském roce navázali partnerství se společností INSIA v produktu INSIA Office. Tomu jsme velmi rádi a věříme, že i s naší pomocí se společnosti INSIA podaří s tímto produktem uspět ve větší míře, než tomu bylo v minulosti.
*Mohl byste zmínit konkrétní druhy pojištění?
Nabízíme pojištění celé škály podnikatelských rizik. K nejúspěšnějším se řadí pojištění odpovědnosti za škodu, ať už provozní činností nebo výrobkem. Dílčí úspěchy máme též v pojištění členů statutárních orgánů, a jak jsem již zmiňoval, posílili jsme tým upisovatelů s cílem dalšího rozvoje pojištění majetku, technických a stavebně-montážních rizik.
Rád bych, aby se nám dařilo i v některých speciálních druzích pojištění, jako je například pojištění uměleckých sbírek a cenností, včetně jejich přepravy či výstavních expozic.
Kromě toho jsme koncem loňského roku společně s našimi maďarskými kolegy absolvovali řadu setkání s tuzemskými makléři na téma leteckých pojištění. Máme zájem o oblast pojištění malých letadel, ultralightů, helikoptér nebo létajících balónů, ve které je relativně omezená konkurence pojišťoven. Dodávám, že pojištění letadel upisují kolegové v Budapešti centrálně pro celý region střední a východní Evropy na bázi volného obchodu.
Co se týče doplňkových autopojištění, tedy produktů GAP a pojištění elektrických a mechanických závad (tzv. prodloužená záruka), snažíme se o posílení svých vztahů jak s makléři, tak přímo s korporátními klienty. Tím mám na mysli zejména dovozce motorových vozidel, významná uskupení autoprodejců či leasingové společnosti.
Stojí za zmínku, že pojištění GAP i prodloužená záruka jsou dlouhodobé druhy pojištění sjednávané na období tři až pěti let. Vzhledem k tak velkému časovému odstupu mezi sjednáním pojistné smlouvy a datem možného vzniku pojistné události jsou tyto produkty velmi citlivé na výkyvy cen motorových vozidel, na situaci v ekonomice, nárůst pojistných podvodů a podobně. Naší velkou výhodou však je, že máme s těmito produkty mnohaletou zkušenost a to nejenom v České republice, ale též ze zahraničí. Proto se domnívám, že kombinace našich zkušeností a finanční spolehlivost jsou právě v těchto produktech pro naše partnery jednak příležitostí, jak podpořit loajalitu svých vlastních zákazníků, ale hlavně zárukou spolehlivosti.
*A ještě pro úplnost: mají vystavovatelé peníze na pojištění sbírek? Vždy mně tvrdí, že ne.
To může být bohužel pravda. Ale tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. (Viz případ krádeže obrazů Emila Filly v hodnotě 66 miliónů korun, které zmizely z výstavní síně na zámku Peruc 18. listopadu 2011. Pachatele dopadli policisté zhruba o měsíc později, neporušené obrazy se poté vrátily galerii. Už dva dny po krádeži se nedaleko Peruce nalezly vnější rámy obrazů. Obrazy nebyly kradené na objednávku, pachatelé se teprve snažili kupce sehnat, a i proto se je policistům podařilo odhalit. Každý z Fillových obrazů má hodnotu minimálně 16 miliónů korun, jejich skutečná cena jako kulturní památky je nevyčíslitelná- pozn.red..)
Nicméně se domnívám, že se situace mění k lepšímu a že zejména soukromí sběratelé uměleckých děl na pojistnou ochranu svých sbírek pamatují.
Děkuji Vám za rozhovor.
Dagmar Šístková
Komentáře
Přidat komentář