Jan Matoušek: Pojišťovnictví musí být transparentnější


			Jan Matoušek: Pojišťovnictví musí být transparentnější
6.10.2015 Rozhovory

První rozhovor s novým výkonným ředitelem ČAP, Janem Matouškem přináší poslední číslo čtvrtletníku Pojistný obzor. Nástupce Tomáše Síkory odpovídá na otázky týkající se dalšího směřování ČAP, vývoje evropské legislativy a nových technologií v informačních službách.

 

 

Děkuji vám, pane řediteli, že jste si udělal čas pro otázky Pojistného obzoru. Na úvod se zeptám: Jaké jsou vaše hlavní cíle, se kterými nastupujete na pozici výkonného ředitele ČAP?

Pojišťovnictví je obor, který má v české společnosti svoji nezastupitelnou roli. Jde o funkční pilíř národního hospodářství, jenž nebyl ovlivněn krizovými roky a který se vyznačuje svojí dlouholetou stabilitou. Nabízí se otázka, z jakého důvodu není pojišťovnictví veřejností přijímáno lépe? Vždyť jeho princip chránit před riziky přeci může v těžké životní situaci pomoci každému z nás… A právě napomáhat zlepšení obrazu našeho finančního odvětví v očích veřejnosti je tím hlavním cílem, který před asociací stojí. Zlepšení reputace pojišťovnictví však neznamená pouze to, že začneme laickou, ale i odbornou veřejnost „zásobovat“ vyšším počtem P R zpráv a výstupů. Musíme vést s pojišťovnami debatu o dlouhodobých strategických cílech, o vysokých etických standardech, o možnostech samoregulace a o tom, jak může asociace pojišťovnám pomáhat. Dalším úkolem, který před námi stojí, je posílení role ČAP v legislativním procesu. P ro komunikaci s regulátorem a také orgánem dohledu se musíme stát relevantním partnerem, který je přijímán nejen pro svoji vysokou expertní úroveň, ale i s ohledem na roli v kontextu naší celospolečenské odpovědnosti. Česká asociace pojišťoven zastupuje celý sektor a je pro nás a pro výsledky odvedené práce důležité, abychom hovořili nejen jasnou řečí, ale i jednotně. Abychom svých cílů dosahovali systematicky a konsenzuálně.

Jaká je vaše vize týkající se dalšího fungování asociace?

Česká asociace pojišťoven svoji roli plní velmi dobře. Mou vizí je vyšší míra transparentnosti a otevřenosti, která musí být s ČAP spojována. Pojišťovnictví je přece sebevědomý trh, který má naakumulované unikátní know-how, a pracuje na něm mnoho opravdu kvalitních odborníků. Za svými návrhy si musíme stát i veřejně. Společně s prezidiem, které se také částečně obměnilo, budeme debatovat o strategických cílech a prioritách asociace jak v lobbingu, tak v komunikaci a je příliš brzy říkat, jakým způsobem se jim bude muset sama asociace a její servisní organizace SUP IN přizpůsobit. Vedle toho máme několik důležitých a nyní velmi živých témat, kterým se musíme plně věnovat. Jedná se například o nový zákon o pojišťovnictví, se kterým je spojená otázka regulace provizí zprostředkovatelů životního pojištění, zmíním zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích,

jenž přinese masivní změnu v distribuci. Také jde o bolestnou otázku pojištění cestovních kanceláří nebo v neposlední řadě o úhradu zásahů Hasičského záchranného sboru z povinného ručení. Zároveň se připravujeme na debatu k obnovení úhradové povinnosti do garančního fondu či získání přístupu pojišťoven k základním registrům. Budeme dbát o to, abychom každou debatu otevírali včas a s jasným cílem.

Nezastupitelná role pojišťovnictví Přicházíte z bankovního sektoru, co vás přesvědčilo zaměřit se na pojišťovnictví? A v čem podle vás tkví kouzlo tohoto finančního oboru?

Bankovnictví je velmi zajímavý obor, který mě opravdu bavil a profesně naplňoval. Život ale přináší nové výzvy a překvapení. Když přišla nabídka pracovat jako výkonný ředitel ČAP, tak jsem ji přijal s radostí. Mým prvořadým záměrem bylo i nadále pracovat ve finančním odvětví, což tato pozice naplňuje, a navíc zde vidím příležitost naučit se novým věcem. Zároveň však také doufám, že k fungování ČAP přispěji i svými zkušenostmi, které jsem získal v oblasti bankovnictví. A v čem je kouzlo pojišťovnictví? Když to srovnám s bankami, tak bankovní domy pomáhají plnit lidem jejich sny a přání. V tomto smyslu budou vždy populárnější než pojišťovny. Hypotéku na vytoužený byt nebo úvěr na podnikání u pojišťovacího institutu nedostanete. Na druhou stranu vnímán pojišťovnu jako kamaráda, se kterým možná nechodíte často na pivo, ale na kterého se obrátíte, když je vám nejhůř a když potřebujete pomoci. Takové kamarády každý z nás potřebuje. Pojišťovnictví je výrazně různorodý obor zasahující do řady oblastí života a já se na práci pro pojišťovny těším.

Klient hledá alternativy

Jak hodnotíte problematiku neustále se zvyšujícího počtu evropských regulací?

Rostoucí počty všemožných regulatorních opatření vytváří tlak na zisk v jakémkoli sektoru, pojišťovnictví nevyjímaje. Navíc s každou novou směrnicí se zvyšují nároky na její přesný výklad, pochopení a správnou implementaci do národních legislativ. Nové směrnice reagují na obtížné období finanční krize. Tato politická snaha však měla být od samého počátku lépe koordinována a lépe měly být analyzovány nejen konkrétní, ale i kumulované dopady přijímaných regulací. Je zkrátka

přeregulováno! Výsledkem je pak nemalý tlak na cenu a rostoucí operační riziko v důsledku možné nezáměrné chyby. No a nakonec, protože na trhu podnikatelské subjekty stále hledají volné příležitosti, poroste význam alternativních neregulovaných platforem.

Máte na mysli například projekty typu P2P, které se začaly v poslední době objevovat i ve finanční sféře?

Přesně tak. A existují i další formy alternativních produktů, jako jsou třeba mezaninové fondy nebo Crowd Financing, které nemají regulatorní náklady, čímž jsou ve značné výhodě oproti tradičním institucím. I tato oblast podnikání by časem měla být regulována, aby poskytovala svým zákazníkům stejnou míru ochrany, jakou má dnes klient zajištěnou u bank či pojišťoven. Tyto projekty jsou marketingově dobře připravené a pro klienta mohou vypadat lákavě. Spotřebitelé si však musí položit otázku, jestli v případě využití těchto platforem budou jejich finance dobře chráněny. Když se podívám do bankovního sektoru, tak úvěry zprostředkované zmíněnými institucemi jsou většinou docela drahé, což je obvykle způsobeno tím, že na straně zákazníka stojí někdo s problematickou bonitou, kterému by standardní finanční ústav již nepůjčil. Navíc u těchto alternativních projektů klient málokdy přesně ví, kdo působí na druhé straně, jaké metody vymáhání případného dluhu zvolí atd. Nicméně za zlepšováním služeb a vývojem produktů vždy stála konkurence na trhu, a je tedy zapotřebí s těmito platformami do budoucna seriózně počítat. Rozhodně se jich však nesmíme bát!

Potřebujeme odpovědné klienty

Co soudíte o všeobjímajícím „ochranněspotřebitelském“ trendu, který v poslední době začíná doslova paralyzovat jakýkoli rozumný dialog?

Nedá se moc pochybovat o faktu, že svět kolem nás je čím dál komplikovanější. A stejně tak jsou složitější i finanční a pojistné produkty. Poskytovatel služeb má pak vždy informační náskok před klientem a v tomto nerovnoměrném obchodním vztahu musíme hledat příčiny potřeby chránit spotřebitele jako té slabší strany. Téma ochrany spotřebitele je nutné brát vážně a je prospěšné naslouchat neziskovým organizacím, které se této otázce věnují. Nic se však nemá přehánět a je relevantní ptát se, kdo někdy až přehnanou ochranu klientů zaplatí. Většinou má tato otázka jasnou odpověď… samotný klient. Naši akcionáři to pravděpodobně nebudou. Platí, že potřebujeme  edukované klienty, kteří mají ve finanční oblasti aspoň trochu přehled a jsou schopni přijmout odpovědnost za své vlastní rozhodnutí. Ochrana spotřebitele by jim k tomu měla dávat nástroje, tedy záruku relevantních a transparentních informací, neměla by však rozhodovat za ně.

Jak obecně hodnotíte současné podnikatelské prostředí ve finančním sektoru?

Český finanční trh má velkou devízu v tom, že máme rozumného, střídmého a transparentního regulátora. Ne vždy je to pravidlem. Hlavní defekt vidím v častých změnách legislativy. Nízká prediktabilita právního prostředí ať už v oblasti našeho hlavního byznysu nebo v daňové oblasti a například i v oblasti vymáhání pohledávek je opravdu velký problém. Zákony jsou často novelizovány, nezřídka jednou za rok, a změny probíhají velice rychle, bez dostatečné komunikace se všemi zúčastněnými stranami a bez tolik potřebného vyhodnocení, jaké dopady na své adresáty bude ta daná právní norma mít. A to včetně hodnocení efektivity těchto změn. Pokud si politici někdy stěžují, že je u nás legislativní proces dlouhý, tak není. Poslední změny v jednacím řádu sněmovny a v legislativních pravidlech vlády sice možná zpomalují přijetí zákonů, ale především dávají oborovým komorám a asociacím možnost uplatnit své připomínky a se zákonodárcem o nich diskutovat. Kritériem úspěchu vlády přeci mají být dobré koherentní právní předpisy a nikoli jejich počet.

Individuální přístup jako cesta

Co si myslíte o roli nových technologií ve finančních službách?

Rozvoj moderních technologií je nevyhnutelný a bezpochyby zasáhne a promění celou finanční sféru. A bylo by hloupé jít rozbíjet stroje jako při vynálezu parního pohonu. Je to ve skutečnosti obrovská příležitost. Samozřejmě část klientů bude stále vyhledávat kamennou pobočku s usměvavou paní na přepážce, zkrátka si potřebují s někým promluvit. Zároveň však rapidně roste skupina lidí, kteří přímo vyžadují on‑line obsluhu. Klientů, kteří jsou v používání moderních technologií zběhlí, bude přibývat. Zmínili jsme téma P2P produktů, což je přesně ta platforma, která i přes své negativní stránky současného aktivního spotřebitele zajímá, protože v sobě obsahuje prvky filozofie dnes tolik populárních sociálních sítí a přináší atraktivní způsob používání služeb, které reprezentují probíhající sociokulturní změnu. Pojišťovny ani banky nikdy nebudou „cool“, jako je například Apple, ale přece je možné od podobných globálně úspěšných společností v podstatě „odkoukat“, jakým způsobem zde fungují metody vztahů se zákazníkem. Samozřejmě to není pouze o krásné, moderní a na první pohled přátelské pobočce nebo webové stránce, mám na mysli hledání a konkrétní využívání získaných informací o potřebách klienta, který je dnes zvyklý na výběr a na srovnání produktů a služeb.

...klíč je tedy v individuálním přístupu?

Ano. Myslím si, že budoucnost celé finanční sféry leží ve správně nastavené individuální komunikaci se zákazníkem, který po dané instituci nechce nějaký zastřešující balíček, ale naopak hledá produkty, které mu budou šity přímo na míru. S tím pak samozřejmě souvisí debata, která se týká množství údajů a dat, jež pojišťovny dokážou o svých klientech posbírat. BIG DATA už nejsou otázkou blízké budoucnosti, ale dneška. A nejen pojišťovny musí najít vhodné způsoby, jak s touto studnicí informací správně nakládat tak, aby zákazníkovi pomáhala, ale zároveň co nejméně přispívala ke ztrátě soukromí. Tohle je opravdu velké a důležité téma a s rozvojem digitálních služeb na něj budou naši klienti stále citlivější.

Pokud vás obsah zaujal, můžete si časopis Pojistný obzor předplatit zde.

Pojistny obzor_160x120pxl

Zdroj: Pojistný obzor

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články