Pojistný trh vyčistí jedině povinnost nahradit způsobené škody- 2.díl


			Pojistný trh vyčistí jedině povinnost nahradit způsobené škody- 2.díl
24.11.2013 Rozhovory

Zveřejňujeme druhou část rozhovoru s Vladimírem Přikrylem z ministerstva financí. I tato se týká velmi aktuálních témat: mimo jiné zprostředkovatelů, jejich odborných znalostí a možnosti klientů žalovat je podle nového občanského zákoníku o náhradu škody.

 

-Jak si pojišťovny poradily se srozumitelností pojistných podmínek?

Některé pojišťovny přišly mezi své zprostředkovatele s novými pojistnými podmínkami. Ale kolik pojišťoven své obchodní sítě proškolilo podle nových sazeb a nových pojistných podmínek? Do začátku nového roku přitom zbývá méně než měsíc a půl. A sítě prodávají smlouvy, které budou platit od roku 2014. Mnohdy nemají od pojišťoven základní dokumenty.

 

-To je tedy poněkud silná káva…

Ano, a za to je potřeba pojišťovny velmi přísně zkritizovat, protože tohle už mělo fungovat. Když uvážíme, jaké obrovské změny přináší nový občanský zákoník, je to od pojišťoven hazard a neseriózní přístup. To je třeba říci otevřeně.

Ve starých pojistných podmínkách jsou například citované zákony a to je naprosto špatně. Protože tam nelze dát celý zákon, jsou tam jen vytržené citace a z toho je potenciální klient spíše zmatený. Pojistné podmínky přece nejsou od toho, aby opisovaly zákon! Pojistné podmínky mají doplňovat a zpřesňovat, jaké riziko si pojišťuji. Právě v pojistných podmínkách to lze specifikovat. I zvláštnosti, za kterých se to pojišťuje. I výjimky. A jak se mám já chovat v konkrétním případě. Jak se bude chovat pojišťovna. Jakým způsobem bude pojišťovna plnit, co bude plnit, atd. atd.

Pojistnými podmínkami lze ukládat povinnosti pouze smluvní straně. Tedy pojistníkovi. Ostatním stranám může uložit povinnosti pouze zákon, nikoliv pojistné podmínky.

 

-A co ta požadovaná (a tolik diskutovaná) srozumitelnost?

Znova opakuji, že již teď měly být pojistné podmínky veřejně známy. Pokud by to ještě nějakou úpravu vyžadovalo, mohlo se to opravit ještě dříve, než se natisknou balíky pojistných smluv a pak se zjistí, že to konkurence má jinak. To mohlo být už dávno připraveno. Sítě by tak měly možnost také uplatnit své návrhy.

Pokud jde o jednodušší formulace, ty už jednodušší nebudou. Také proto, že složitější je i život. Existuje spousta rizik, která jsme ještě před pár lety vůbec neznali. Například pojištění mobilů, cyber rizik, to všechno vyžaduje nové pojistné podmínky, kterým běžný člověk opravdu rozumět nebude. Pojďme to tedy rozdělit na dvě části.

Tou první jsou tištěné a psané věci. Ty nikdy nelze napsat polopatisticky. Smlouva musí mít právnický jazyk. Ani zákon nelze psát svými slovy.

Ale vedle toho se musí najít člověk, který s vámi bude jednat, ať už je to zaměstnanec pojišťovny, obchodní zástupce nebo zprostředkovatel, a ten musí umět složité právnické věty vysvětlit. A tím se opět vracíme k paragrafu 5 – ten člověk musí pojištění důkladně rozumět.  To je ten základní předpoklad. Musí být schopen složitý produkt zájemci o pojištění vysvětlit – aby – podle zmíněného paragrafu 4 NOZ to dotyčný byl schopen pochopit.

Pokud to zprostředkovatel neumí, nemá to dělat. A bude-li to dělat, hrozí mu, že ho lidé zažalují a pak bude platit škodu, kterou tímto způsobem způsobil. Tak by to mělo fungovat. Zprostředkovatelé, kteří chtějí uzavřít obchod za každou cenu, by už měli být z trhu odstraněni právě tímto postupem. Je to ovšem běh na dlouhou trať.

Ale to nevyřeší žádný zákon, žádné informační povinnosti. Můžete jich vyžadovat celou knihu, možná i dvě, tři sta, čtyři sta paragrafů může být jen o informačních povinnostech, ale nic tím nevyřešíte. Ale stačí pár soudních rozhodnutí, pár zásahů České národní banky (viz poslední 6mil. pokuta) a uvidíte, co všechno tím vyřešíte.

Zákon musí být obecný, aby postihl měnící se vztahy. Jinak nemá smysl.

Děkuji vám za rozhovor.

Dagmar Šístková

Zdroj: Dagmar Šístková

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články