-Kritizujete ČNB, že vydává úřední sdělení na téma ochrany spotřebitele. Ale mohou se pojišťovny nějak bránit? A jak?
Vydávání úředních sdělení je v souvislosti s vykonávaným dohledem nad pojišťovnami je obecně v kompetenci ČNB. Pokud jsou její opatření prováděna ve prospěch ochrany spotřebitele, stability pojistného trhu a v souladu se zákonem o pojišťovnictví, je to jistě v pořádku. Úřední sdělení by však neměla modifikovat stávající legislativu a neměla by zacházet nad její rámec. Mám na mysli, že by úřední sdělení neměla zadávat pojišťovnám nové povinnosti, které v legislativě nejsou primárně zakotveny.
Úřední sdělení jsou sice „jen“ doporučením ČNB a je na pojišťovnách, jestli je budou respektovat ve všech detailech, nicméně názoru dohledu je těžké se efektivně bránit. Pokud mají pojišťovny důvody některé názory ČNB nerespektovat, musí pak v případě dohledové činnosti prokázat jejich neoprávněnost. Pokud ČNB postupy a řešení pojišťoven neuspokojí a bude jim udělena sankce, mohou se bránit pouze soudní cestou. Proto chceme, kdyby byla dikce sdělení vždy v souladu s platnou legislativou a nevznikal zde prostor pro subjektivní výklady zákona a s tím související problémy.
-A co když nařízení, směřovaná distribučním sítím, nejsou ochotny sítě akceptovat? Zejména jde-li o individuální úpravy smluvních vztahů.
V podstatě se jedná o stejný princip, ke kterému jsem se vyjádřil již výše. Jen ve vtazích mezi zprostředkovatelem a pojišťovnou je trochu složitější, protože na zprostředkovatele nejsou často kladeny stejné nároky jako na pojišťovnu. Pokud se tedy snaží pojišťovna zachovat podle úředního sdělení ve vazbě na činnost externího zprostředkovatele, velice těžko se pak prosazuje opatření vůči němu, když není podobným doporučením omezen. Pokud například úřední sdělení doporučuje pojišťovnám přizpůsobit u životního pojištění rozložení odměny pro zprostředkovatele v delším časovém úseku, bez toho že to zákon vyžaduje, vzniká problém s konkurenčním prostředím. Je logické, že pokud některá pojišťovna k takovému netržnímu kroku přistoupí, pak automaticky ztratí obchodní produkci vůči jiné pojišťovně, která to neučiní. Taková opatření musí řešit zákon.
-Na tiskové konferenci jste hovořil o cenách povinného ručení, které přivedly pojišťovny do červených čísel. Ale jak je to s cenami havarijního pojištění? Jsou (nebo byly) také dumpingové?
Havarijní pojištění skutečně kopíruje vývoj povinného ručení. Pokles cen byl výrazný zejména v letech 2009 - 2010, kdy se rozhořela cenová válka mezi pojišťovnami. Rychlost poklesu umocnil i nástup ekonomické recese a s ní spojené dramatické snížení cen vozidel, na kterých je pojistné u havarijního pojištění přímo závislé. Výrazný pokles v minulých letech bohužel zavinil disproporci, kdy pojistné v závislosti na snižujících se cenách automobilů klesalo, přitom náklady pojišťoven na opravy těchto vozidel rostly. Kvůli tomuto nepoměru se ekonomická situace produktu výrazně zhoršila. V posledních letech se zlevňování zpomalilo a předepsané pojistné je na úrovni stagnace, ceny se však skutečně dají nazvat téměř jako dumpingové. Proto v nejbližší době nemůžeme očekávat, že by zde cena klesala. Trend bude spíše opačný a podobně jako u povinného ručení, ceny pozvolně porostou.
-A jak je to s pojištěním flotil? Už se v jejich případě ceny povinného ručení začaly blížit reálu?
Z dlouhodobého pohledu je technický výsledek flotil velmi negativní a relativní ztráty jsou zde zdaleka nejvyšší. Přes tento fakt je navyšování pojistného u flotil nejpomalejší a nejméně výrazné, takže pojistné za povinné ručení u flotil se ekonomické realitě technického výsledku bohužel stále neblíží. O nepříznivém výsledku flotil svědčí například to, že pro skupinu tahačů a návěsů, kde je většina vozidel pojištěná ve flotilách, již před novým občanským zákoníkem dosahovala technická ztráta 30 procent ročního pojistného.
-V této souvislosti je nutné zmínit i pojištění podnikatelů. Jsou určité náznaky, že i tam šly ceny dramaticky dolů. Je to tak?
Pojištění podnikatelů v posledních letech rovněž kopíruje vývoj trhu i celé ekonomické situace a momentálně meziročně klesá asi o 0,6 procenta. Podnikatelská pojištění přitom po roce 2008 patřila k nejrychleji rostoucím. Podnikatelé si během krize začali uvědomovat, že se jim hodí různá speciální pojištění – třeba proti přerušení provozu nebo výpadku dodavatelů. Zřejmě si však již na krizi takzvaně zvykli a začali být opět lehkovážnější. To ale nebude jistě jediný důvod. Cenové válce napomohl i tlak pojišťovacích makléřů na snižování ceny. Konkurenční boj je však samozřejmě výrazný i mezi pojišťovnami samotnými, a proto jsou ceny téměř dumpingové již i v tomto sektoru.
-Co říkáte tomu, že vláda ruší druhý pilíř?
Předně bych rád připomenul, že se bavíme o druhém pilíři ve znění české legislativy. V zahraničí jsou jako druhý pilíř běžně vnímány zaměstnanecké penzijní fondy, zatímco povinná část odvádění prostředků do soukromých fondů je chápána jako první pilíř. Osobně se domnívám, že druhý pilíř má v naší penzijní reformě své místo, jen nebyl předchozí vládou příliš šťastně komunikován a nastaven. Základní chybou myslím bylo, že chyběla rámcová dohoda napříč celým politickým spektrem a reforma byla od samého začátku zásadně zpochybňována opozicí. V situaci, kdy však už druhý pilíř máme, nepovažuji za vhodné jej rušit. Současná vláda by měla reformu dokončit, podpořit a narovnat některé její parametry. Jsem toho názoru, že druhý pilíř je standardní nástroj, který funguje ve všech rozvinutých zemích a je variantou pro občany, kteří se rozhodnou svěřit část peněz privátním fondů s větší šancí na zhodnocení. Otázkou samozřejmě je, do jaké míry rizika by investiční strategie druhého pilíře měla být nastavena. Nejsem totiž toho názoru, že by si v rámci druhého pilíře měl člověk volit výrazně rizikovější strategii, protože prostředky, které si člověk odkládá na stáří, by měly být investovány tak, aby i v dlouhodobém časovém horizontu zajistili finanční stabilitu.
-Jak si tedy bezpečně spořit na stáří?
Přestože se situace mírně zlepšuje, elementárním problémem Čechů je, že si stále dostatečně neuvědomují nutnost spoření jako takového. Rozhodnutí, jakým způsobem spořit, je tedy až sekundárním krokem v přípravě na důchodový věk. Bezpečný způsob nabízejí konzervativní bankovní produkty, státní dluhopisy nebo například penzijní připojištění. Vhodnou a jistou alternativou na bezpečné vytváření rezervy na stáří je však i klasické a dlouhodobé životní pojištění, kde je vedle pojistné ochrany i garance výnosu. Ten může být příznivější než výnosy ze spořicích účtů a jiných krátkodobých finančních produktů. Pojišťovny jsou totiž velmi silnými a stabilními institucemi, které svým závazkům historicky vždy dostály.
-Jak plní pojišťovny povinnosti spojené s přípravou na Solvency II? (Mám na mysli zejména posouzení přijatých rizik a výši kapitálu).
Právě v současné době se dokončuje zákon o pojišťovnictví a jeho součástí bude také implementace pravidel SII. Opakované testy, které jsou součástí této implementace, potvrzují více než 150 procentní kapitálovou přiměřenost českých pojišťoven. Na Solvency II se pojišťovny připravují již dlouho a v tuto chvíli už víceméně jen dolaďují tzv. technické detaily. Není proto důvod mít sebemenší obavy z toho, že by nebyly schopny solventnostní požadavky plnit.
-Dávají pojišťovny ČAP pravidelně zprávy o těchto přípravách?
ČAP je přítomna všem přípravám a koordinuje pracovní skupinu, která se zabývá přípravou a implementací SII do zákona o pojišťovnictví. Součástí této skupiny jsou zástupci MF, ČNB i pojišťoven, proto jsou informace okamžitě mnohostranně předávány, stejně jako jsou řešeny veškeré dotazy všech zúčastněných. Pojišťovny mají všechny informace už jen z toho titulu, že se zúčastňují testů v průběhu celé přípravy na SII.
-ČNB vyžaduje, aby pojišťovny předkládaly výkazy, spojené se zaváděním Solvency II již letos. Dostává ČAP kopie nebo jiné údaje?
Pojišťovny se už od loňského roku připravují na předávání takzvaných QRT reportů do ČNB. Na úrovni pracovní skupiny konzultujeme s ČNB metodiku reportingu, která však dosud není ze strany ČNB kompletní. Povinnost předkládat tyto reporty nastane pojišťovnám v roce 2015. Zatím jsou pojišťovny ve fázi testování a až závěrem roku bude situace vyhodnocena. Pro účely asociace nebudou QRT reporty poskytovány v celém rozsahu, ale část využijeme pro rozšíření výstupů k některým dalším statistickým účelům. Proto již nyní jednáme interně o tom, že některé z ukazatelů budou pojišťovny reportovat i do asociace, a to za účelem zpracování analytických závěrů, jako je například otázka škodních průběhů napříč všemi typy pojištění.
Děkuji za odpovědi,
Dagmar Šístková
Komentáře
Přidat komentář