Jak dlouho se už věnujete pojišťovnictví? A Jak jste se k němu dostal?
Pojišťovnictví se věnuji více než 30 let. Dostal jsem se k němu v roce 1983 a začínal jsem tehdy v České státní pojišťovně, a.s. (ČSP). Po studiu na mechanizační fakultě vysoké školy zemědělské a vojenské službě jsem hledal práci a jednoho dne mi zazvonil telefon a ozval se mi tehdy můj budoucí kolega s tím, že viděl moji žádost o pracovní místo a zavolal mi, protože v ČSP hledali člověka na všeobecné pojištění v rámci firemního zemědělského pojištění, pro úsek likvidace pojistných událostí. Zeptal se mě, zda bych o to místo měl zájem a já nabídku přijal. Tím začala má pojišťovnická kariéra, které se bez přerušení věnuji dodnes.
Jaká byla Vaše karierní cesta do funkce ředitele české pobočky HDI?
Léta od roku 1983 do roku 1991 jsem strávil v ČSP. Potom se v roce 1990 začaly objevovat další nové pojišťovny. Měl jsem chuť se naučit něco nového a možnosti tehdy nabízela jednak Kooperativa, která nově vznikla, anebo zahraniční pojišťovny. Měl jsem to štěstí, že jsem byl osloven německou pojišťovnou Gothaer, zda bych u nich nechtěl připravovat všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetkové a pojištění odpovědnosti v Československu. Nabídku jsem přijal, byl jsem vyškolen v Německu v Kolíně nad Rýnem, kde měla pojišťovna centrálu a začal jsem pro ně pracovat. Strategie Gothaer byla taková, že chtěla doprovázet pouze německé podnikatele, kteří v té době podnikali prostřednictvím svých dceřiných společností na českém území a nechtěla upisovat nový český lokální firemní byznys. V roce 1993 jsem se stal ředitelem jejich pobočky v Praze a rozhodl jsem se zůstat. V roce 2004 došlo představenstvo Gothaer v Německu k rozhodnutí, paradoxně vstupem Česka do EU, že si Němci mohou pojistné smlouvy vystavovat v rámci volného pohybu služeb přímo z Německa, příp. přes nějakého jiného lokálního partnera a činnost pobočky v ČR byla ukončena. V té době jsem byl osloven pojišťovnou HDI Versicherung AG, s centrálou v Hannoveru, zda bych nechtěl vést její pobočku v ČR. Přijetím této nabídky jsem se ocitl v segmentu průmyslového pojištění, větších obchodů, než jsem znal do té doby. Od 1. 1. 2006 vedu pobočku HDI v ČR a v roce 2007, došlo jak v Německu, tak i u jejich poboček v Čechách, k fúzi dvou velkých pojišťoven HDI a Gerling, vznikl koncern Talanx AG, jehož součástí je i třetí největší zajišťovna na světě, Hannover Rück AG. Naším úkolem je nejen doprovod německých a dalších zahraničních zákazníků na českém území v tzv. mezinárodních pojišťovacích programech, ale i upisování lokálního průmyslového obchodu v ČR.
Co byla nejkurióznější věc, kterou jste ve své kariéře pojišťoval?
Celkem kuriózní byly dva typy pojištění, které jsme koncem osmdesátých let provozovali v ČSP. První byla změna v roce 1985 v zemědělství, kde ČSP začala nabízet celorepublikově tzv. všeobecné pojištění úrody, pojištěny byly všechny zemědělské plodiny proti prakticky všem nebezpečím. Experiment byl tehdy posvěcen z nejvyšších stranických míst a po pěti letech měl být vyhodnocen, po roce 1990 se však od tohoto pojištění upustilo a ČSP se vrátila k původnímu a i současnému rozsahu pojistného krytí v zemědělství.
Druhým typem bylo tzv. šomážní pojištění, v roce 1988 - 1989. Některým vybraným průmyslovým, tehdy státním, podnikům bylo nabídnuto tzv. šomážní pojištění. Šomážní pojištění se nazývalo tehdy to, co dnes známe jako pojištění přerušení provozu, neboť do roku 1988 prakticky v průmyslovém pojištění u nás v Československu pojištění přerušení provozu neexistovalo. Tento model byl přebrán ze zahraničí. Zajímavé na tom bylo to, že se to nabízelo bez placení pojistného, což bylo pro ony vybrané podniky samozřejmě výhodné, protože když došlo k nějaké majetkové škodě, například strojní, tak se zároveň začala vypočítávat škoda z tzv. přerušení provozu a poškozenému byly uhrazeny náklady na ušlý zisk a běžné provozní náklady, které měl v průběhu toho přerušení provozu. Bylo to zajímavé, bylo to zkušební a po roce 90 se to stalo standardní nabídkou našich průmyslových pojistitelů na českém trhu.
Je propojištění na českém trhu v oblasti průmyslu dostatečné? Jak hodnotíte v této oblasti český trh?
Myslím, že ano. Myslím, že na českém pojistném trhu se standardně nabízejí všechny druhy pojištění, která se nabízejí v zahraničí a že to pojištění průmyslu má dostatečný rozsah i v ČR.
V pojišťovnickém byznysu jste již mnoho let, dokázal byste vyzdvihnout trendy v této oblasti v současné době? Směry, kterými se pojištění průmyslu v ČR pohybuje?
Z pohledu HDI a našich zkušeností ze západní Evropy jsou v České republice průmyslová rizika slušně zabezpečena ze strany majitelů, hlavně u nově budovaných objektů, chybí nám však více provozů s automatickými protipožárními systémy, které jsou na západ od nás standartní součástí podniků. Pro úpis nových smluv klademe bezpodmínečně důraz na výsledky rizikových prohlídek. Trochu nás znepokojují velmi nízké nabízené spoluúčasti klienta při škodách a i z našeho pohledu také velmi nízká celková úroveň sazeb pojistného. Jsme toho názoru, že velký průmyslový podnik v jeho provozu ohrožují hlavně velké škody spojené s přerušením provozu a ne množství malých drobných mnohdy sériových škod, jejichž zpracování zatěžuje klienta, makléře i pojistitele. Je to ale trend českého pojistného trhu. Ve světě je tento přístup k pojištění průmyslu jiný.
Jaká je v současné době vize českého HDI a jaká je strategie vaší společnosti?
Naše strategie spočívá v dalším postupném úpisu lokálních rizik, ať jako vedoucí pojistitel, soupojistitel nebo formou zajištění. Další vize je samozřejmě připravit nové moderní pojistné produkty pro pojištění průmyslu, které bychom mohli nabídnout na českém trhu a které ostatní pojistitelé buď nemají anebo pro ně nemají dostatečnou kapacitu.
Mezi produkty HDI je i pojištění klinických hodnocení. Můžete nám o tomto druhu pojištění něco říci?
Světoví výrobci léčiv realizují tzv. klinická hodnocení v ČR ve velkém počtu. Jednou z podmínek, aby bylo klinické hodnocení povoleno „SUKLem“ tedy Státním ústavem pro kontrolu léčiv, je pojištění. Lékař si vybere mezi svými pacienty vhodné kandidáty a těm je poté, pokud se svou účastí v klinickém hodnocení souhlasí, podáván zkoušební léčivý přípravek. Všichni takto vybraní pacienti musí být ze zákona pojištěni proti případnému poškozením zdraví v důsledku své účasti v klinickém hodnocení. Naše pojišťovna nabízí produkt, který dokáže pokrýt všechna rizika, která hrozí pacientům zúčastněným v klinických hodnoceních. S tímto produktem máme největší portfolio v ČR a jsem přesvědčen, že je náš produkt velmi kvalitní. Přinesli jsme si jej z Německa, kde s ním mají dlouholeté zkušenosti. V současné době však pozorujeme trend přesouvat klinická hodnocení spíše do zemí na východ od ČR, takže počet jednotlivých studií průběžně klesá.
K jaký rizikům se u tohoto pojištění musí přihlížet?
Při jakémkoliv lékařském výkonu – nejenom v rámci klinických hodnocení – může dojít k újmě na zdraví pacienta. Ať už např. chybnou aplikací léčivého přípravku, chybným postupem či dosud neznámou vlastností podávaného léčivého přípravku. A právě pro krytí takových rizik je určeno naše pojištění.
A jaké tam jsou limity?
Výše limitu závisí na druhu studie, typu léčivého přípravku, počtu pacientů apod. Pokud klient nemá konkrétní představu, vždy se snažíme mu výši limitu nabídnout podle našich dosavadních zkušeností.
Naše tradiční otázka na závěr. Proti čemu všemu jste Vy osobně pojištěn?
Myslím, že moje propojištěnost, je celkem přiměřená tomu, že pracuji v pojišťovnictví. Mám samozřejmě pojištění jak svého rodinného majetku, tak pojištění soukromé odpovědnosti, pojištění aut v rodině, máme pojištění životní, pojištění úrazové. Cestovní pojištění mám sjednané vždy na celý rok.
Děkujeme panu Cudlmanovi za rozhovor a jeho čas.
Komentáře
Přidat komentář