Poslanecká sněmovna zamítla návrh zákona o pojišťovnictví včetně všech jeho pozměňovacích návrhů. Co to podle Vás přinese pojistnému trhu?
Nastane situace, která na Českou republiku rozhodně nebude vrhat nejlepší světlo. Po dlouhých létech odkladů bude v zemích EU od 1. ledna povinně implementován regulatorní projekt Solvency II, který bude znamenat výrazný zásah do ekonomicko-legislativního rámce odvětví pojišťovnictví. Hlavním cílem návrhu zákona bylo sladit naši legislativu s konečnou podobou realizace projektu, po jeho neschválení unijní směrnice začne platit bez transpozice do českého práva. Praktická implementace modifikované regulace může přinášet pojišťovnám problémy, které vždy vznikají při zavádění něčeho nového, u nás přibude komplikace s absencí harmonizace směrnice s naším právem, navíc ČR bude za nezvládnutí procesu hladkého přijetí směrnice sankcionována.
Jaký teď očekáváte další vývoj v regulaci provizí a ohledně zákona o pojišťovnictví?
Zamítnutí návrhu zákona o pojišťovnictví nepochybně souvisí s vytvořením nerovnováhy ve vztahu pojistitelů a zprostředkovatelů pojištění, je to obraz křížení obchodních zájmů a silových vlivů. Nejmarkantnějším důsledkem vyostřeného konfliktu byla po delší dobu nerovnovážná situace v životním pojištění: pojišťovny vyplácely vysoké sumy na získatelských provizích, pojištěnost životním pojištěním ale nerostla. Tento stav lze považovat za tržní selhání a jinak než regulací jej půjde stěží vyřešit. Zákon o pojišťovnictví bude třeba urychleně předložit znovu, pokud možno včetně dosažení konsenzu ohledně regulace provizí.
Řešíte podobné legislativní změny se svými studenty na přednáškách? Vidíte z jejich strany zájem o toto téma?
Aktuální problémy českého pojistné trhu a jeho ekonomicko-legislativního rámce se pochopitelně snažíme zakomponovat do výuky nejen při přednáškách, k diskusi se studenty jsou určeny zejména semináře, ev. konzultace pro aktivní studenty. Změny v regulatorním prostředí, související s aplikací Solvency II, jsou předmětem témat bakalářských, diplomových i disertačních prací.
Poslanci Votava a Šincl obhajovali regulaci provizí a její lineární rozložení do pěti let tím, že chtějí ochránit klienty před přepojišťováním. Jaký dopad na klienta by podle Vás měly návrhy, když by eventuálně prošly?
Předělávání životních pojistek, kdy je hlavním důvodem přepracování získání nové provize za sjednání, je pochopitelně nešvar, zprostředkovatel v takovém případě nedbá prvořadě zájmu klienta, ale hlavně svého vlastního. Jak jsem již zmínil, jde evidentně o selhání tržního mechanismu, který nedokáže vrátit tuto tržní interakci do rovnováhy a v takovém případě není jiné cesty než regulace. Variant k zamezení bezdůvodného přetáčení životních pojistek je asi více, jde o to, najít konsenzus nad tou tržně nejkonformnější.
Trh se životním pojištěním zažívá v ČR dlouhodobě stagnaci, až spíše pokles. Vidíte nějaké řešení, ke kterému by pojišťovny, případně zprostředkovatelé měli přistoupit, aby se situace obrátila?
Tady je asi každá rada drahá. Nízká výkonost finančních trhů zejména v instrumentech s nízkou rizikovostí prakticky zlikvidovala produkt kapitálového životního pojištění, pojistitelé mají problém zajistit dostatečné finanční zdroje z konzervativních investic pro klientům garantovaný výnos, ten je v současných poměrech pro klienty nezajímavý. Částečným řešením je produkt investičního životního pojištění, kde si pole působnosti pro investiční uplatnění svých dočasně volných prostředků v rezervě životního pojištění vybírá sám klient, čímž ovšem na sebe i bere riziko své volby. Produkt je svou méně konzervativní povahou určen především pro finančně gramotnější klienty. Je tudíž na zprostředkovatelích pojištění, aby s investičním úskalím tohoto produktu méně finančně gramotné klienty náležitě seznámili.
Děkujeme za rozhovor
Komentáře
Přidat komentář