Voharčík: V České republice jsme k riziku shovívavější


			Voharčík: V České republice jsme k riziku shovívavější
6.3.2014 Rozhovory

Společnost GrECo JLT Czech Republic s.r.o. patří mezi největší pojišťovací makléře v České republice. Své služby poskytuje domácím i mezinárodním společnostem v oblasti průmyslu, obchodu, řadě asociací a municipalit. GrECo působí v Československu od roku 1991, po rozdělení republiky se v roce 1993 firma rozdělila na slovenskou a českou část. Před čtyřmi lety získal 20% podíl ve společnosti GrECo jeden z předních světových pojišťovacích makléřů Jardine Lloyd Thompson (JLT)

V rámci volného seriálu s názvem jak se žije makléřům přinášíme rozhovor s jednatelem společnosti GrECo JLT, Ing. Zdeňkem Voharčíkem. Dozvíte se, co přinesl JTL do společného podniku, jak se liší pojistný trh u nás a ve vyspělých  zemích i to, kde sehnat odborníky pro práci v pojišťovnictví.

- Jak po čtyřech letech hodnotíte spojení společnosti GrECo a JLT?

Je to spojení s jedním z největších makléřů na světě, který je špičkou v některých druzích pojištění a je orientován především na kvalitu pojištění. Zpracovává velké projekty, je to technicky nesmírně vyspělý broker a my máme možnost tyto schopnosti využít. Teprve při spolupráci s tak obrovským makléřem si uvědomujeme, že je rozdíl mezi pojistným trhem v zahraničí a pojistným trhem u nás.

Je to dáno vyspělostí trhu a také tím, že slovo risk manažer na západ od našich hranic není nadávka, ale je to velmi významná osobnost. Reportuje přímo generálním ředitelům, pod ně také spadá, kdežto u nás jde víceméně o Popelku. Tato funkce nemá u nás ten pravý význam, navíc se schovává pod nejrůznější finanční oddělení, případně je delegována na finanční ředitele.

Od spojení s JLT si slibujeme, že v určitém časovém horizontu a na některé projekty budeme schopni toto  know how JLT využít. Budeme schopni klientovi dát to, co mu český trh nedává, a pokud ano, tak jen v omezené míře.

Je velkou výhodou, žeJLT působí na celém světě. Obrovské zkušenosti, jak praktické, tak teoretické, které tito lidé mají, například z obrovských staveb, nikdy makléři u nás nezískají, zejména když se tady přestává stavět. Především v tom je toto spojení přínosné. Jsme proto schopni nabízet klientům nadstandardní produkty a specifická  řešení.

 

-Předpokládám, že jde o projekty, které budou určeny pro vaše klíčové klienty. O jaké obory by mohlo jít?

Jsem přesvědčen, že je to především energetika, stavebnictví, je to také IT, - ty ostatně vstupují do skoro každého projektu. Jsou to také kreditní rizika, což je  je dnes velký hit, ale i kybernetická rizika. I přesto, že jsou u nás špičkové IT firmy, tak přece jen to „nosné“ vzniká ve výzkumných centrech v USA. Computerizace a možnost napadení počítačového systému je více akcentováno na Západě, než u nás.

Problém je v tom, že u nás je ochota korporací akceptovat riziko daleko větší.

 

-Takže podniky o takovém riziku vědí, i o škodách, k nimž by mohlo dojít, ale riskují a říkají si: to přežijeme i bez pojištění. Je to tak?

Ano, je to tak. U nás jsme k riziku shovívavější. Nedokážu říci, zda je to dobře nebo špatně. Škodní průběh je u nás relativně velmi příznivý. Otázkou však je, zda by škody, které vzniknou firmám, nemohly být kryty pojištěním a firmám by se díky tomu mohlo daleko lépe dařit.

Záleží to na tom, jak odpovědní pracovníci a manažeři cítí takové riziko, třeba pokud jde např. o ztrátu dat. Jejich náhrada je vždy velmi problematická. Nároky poškozených v tomto případě mohou být obrovské, zejména v souvislosti s novým občanským zákoníkem. I tady jsme zatím na začátku, protože ani soudnictví nemá s takovými případy zkušenosti. V každém případě je pojištění jednou z možností, jak sanovat ztráty.

 

-V tabulce, kterou oPojištění zveřejnilo v loňském roce, jste obsadili místo šesté místo s tržbami v roce 2012 ve výši 105 840 tis. Kč. Chcete tato čísla letos zvýšit?

Samozřejmě se snažíme zvýšit náš podíl na trhu. Chceme toho dosáhnout posílením obchodní služby.

 

-O jaké druhy pojištění je největší zájem?

Jde o standardní mix – majetek, přerušení provozu, odpovědnost. Jde o hlavní rizika, na která klienti slyší. Poptávána jsou i rizika kreditní, velký zájem je o D&O. Poptávka po těchto specifických rizicích ve srovnání s loňským rokem roste. Ale klienti jsou opatrní a nechávají si věci důkladně vysvětlit. Tento trend kopíruje právní podstatu – jestliže došlo ke změně občanského zákoníku, manažeři na to reagují a chtějí od brokera vysvětlení.

I když ani my nevíme, jak se situace v souvislosti s novým občanským zákoníkem bude vyvíjet. To je zatím ještě brzo, možná tak za tři roky to už budeme vědět. Rozhodně neočekávám s příjetím NOZ žádnou zásadní skokovou změnu. Jsem přesvědčen, že výše uplatňovaných nároků  zůstane v rozumných mezích.

 

-Vzrostly letos ceny pojištění?

Všeobecně ne. Ceny především majetkového pojištění jdou neustále dolů. Pokles začal v roce 2004 a od té doby pokračuje. Jsme rádi, protože je to v zájmu našich klientů, kterým své služby poskytujeme. Jiná situace je v pojištění vozidel, kdy pojišťovny reagují zvýšením cen na nepříznivý škodní průběh.

 

-Jste přesvědčen o tom, že data, která na vás vyžaduje Česká národní banka (ČNB), jsou dostatečně vypovídající i pro zahraniční trh a pro zájemce, kteří by na český trh chtěli vstoupit?

To nedokážu posoudit. Poté, co ČNB vydala požadavky na data, která jí musí makléři poskytovat, jsme se pokoušeli v rámci Asociace českých pojišťovacích makléřů (AČPM) vést jednání o tom, aby údaje byly poněkud jinak nastaveny, byly srovnatelné a vypovídaly více o aktivitách zprostředkovatelů. Problém je v tom že údaje, které ČNB získá, se dají obtížně vyhodnotit. Vypovídací schopnost těchto dat vzhledem k tomu, jak jsou nastaveny, je minimální. Naší snahou bylo, aby z výkazů bylo vidět spravované pojistné, změny v něm,, jak se změnilo portfolio makléře  apod.Současné údaje nevypovídají dostatečně podrobně o činnosti makléře.

 

-Pro svou činnost potřebujete odborníky, zejména specialisty, ale nejen je. Kde takové odborníky berete?

Po celém světě existují vzdělávací instituce pro pojišťováky. U nás se studuje pojišťovnictví v Praze, a na Masarykově univerzitě v Brně. Absolventi však o pojišťovnictví vědí velice málo. Problém je i v tom, že pojišťovnictví není dostatečně „sexy“. Absolventi opustí školu a věnují se úplně něčemu jinému. V pojišťovnictví pracovat nechtějí. V současné době z pojišťoven odešli staří matadoři a přišli noví, kteří o tom mnoho  nevědí. Doba zapracování do problematiky je velmi dlouhá.  Je to otázka generační výměny.

V naší firmě je navíc jednoznačnou prioritou před vzděláním znalost jazyka. Nemůžeme přijmout člověka, který neumí anglicky. Máme pro to dva důvody: byznys se odehrává sice v češtině, nicméně veškeré informace, know-how je bohužel v angličtině. To je ten první důvod. A tím druhým je možnost vzdělávat se v rámci nejrůznějších akademií, které jsou v rámci JLT Network pořádány a ty jsou v Londýně. Chceme, aby lidé kariérně rostli, aby je práce bavila a díky tomu si vytvořili celoživotní vztah k pojištění. To je bez angličtiny obtížné.

 

-Takže jim poskytnete vzdělání a oni potom odejdou ke konkurenci?

Může to tak být. Samozřejmě, že týmy odcházejí a přicházejí, ale pokud lidem dáme perspektivu, tak u firmy zůstanou. Musíme do lidí investovat a oni nám to zase vrátí. Bez toho to nejde.  

 

-Minulá poslanecká sněmovna „nakousla“ a odložila tolik diskutovaný zákon 38. Jak vidíte jeho osud?

Do ČNB nyní nastoupil pan Rusnok, který je odborníkem na pojištění (stál v čele  ING a pracoval i jako předseda Asociace penzijních fondů). Myslím si, že k novelizaci zákona 38 dojde. Tlak ze strany ČNB je pořád stejně velký jako před dvěma lety. Je to nepořádek v počtu zprostředkovatelů i v kvalitě poskytovaných služeb i v počtu a nahlašování agentských sítí. To se nás, makléřů v oblasti průmyslového pojištění týká jen okrajově, v převážné míře se s tím jen „vezeme“. Nás byznys je jiný. Byl bych rád, kdyby zákon 38 prošel pouze novelizací, nemusí vznikat úplně nový zákon. To, co vytvořilo před nedávnem Ministerstvo financí, bylo odbornou veřejností velmi kritizováno.

Děkuji vám za rozhovor.

Dagmar Šístková

Zdroj: Dagmar Šístková

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články