Vladimír Přikryl: Změna zdanění rezerv byla diskutována od přijetí SII!

Uplynulý rok 2019 byl, podle mého názoru, rokem, kdy soukromé pojišťovnictví hledalo svoje nové místo v měnících se podmínkách, a nadcházející rok 2020 bude spíše rokem diskusí o jeho dalším směřování. Prostředí nízkých úrokových sazeb a přísné solventnostní kapitálové požadavky přinutily především životní pojišťovny ke změnám v produktové skladbě, což se projevilo v zastavení propadu předepsaného pojistného v tomto segmentu pojistného trhu. To bude jistě pokračovat v roce 2020 i z toho důvodu, že jak se ukazuje, nejde jen o časově omezený výkyv, ale o dlouhodobou tendenci.

Jedním z nejžhavějších témat minulého roku byla zcela určitě změna zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů. Tvrdit, že tato změna byla neočekávaná, by bylo v rozporu se skutečností. Stanovení určité hranice pro výši technických rezerv, která by byla uznatelná jako náklad při stanovení základu daně z příjmů, byla mnohokrát předmětem diskusí a různých návrhů. Po přijetí směrnice Solventnost II se pak objevovaly i návrhy na stanovení této hranice na úrovni tvorby technických rezerv tvořených pro účely obezřetného provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti podle této směrnice. V polovině loňského roku byla tato změna promítnuta do legislativního návrhu, který byl na konci minulého roku schválen. I když se tato daňová změna promítne nejprve až v dani z příjmů za rok 2020 v roce 2021, bude tento rok rokem přípravy na tuto významnou změnu. Její skutečný dopad do sektoru pojišťovnictví ukáže teprve praxe. I tak nebylo možné nezaznamenat významný rozdíl v argumentaci vládní opozice ve 3. čtení návrhu zákona a při jeho projednávání v senátu a konečném schvalování. Do krajnosti dovedená kritika vládního návrhu, jak se ukazuje, přinesla spíše medvědí službu.

Mohlo by vás zajímat: Martin Žáček: Kyberriziko není jen buzzword, ale reálná hrozba

Z pohledu neživotního pojištění, které je dlouhodobě stabilně rostoucím segmentem pojistného trhu, byla v minulém roce nejvýznamnější příprava změny směrnice upravující pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Přestože se finskému předsednictví podařilo posunout návrh do trialogů, bude konečná verze směrnice zcela určitě předmětem diskusí mezi Evropskou komisí, Radou a Evropským parlamentem. Některé členské státy mají k navrženému textu výhrady, které často vycházejí z jejich dlouholeté praxe a diametrální odlišnosti řešení některých otázek souvisejících s daným pojištěním oproti jiným členským státům. V každém případě následná implementace směrnice, která s největší pravděpodobností započne v letošním roce, bude mít i některé zásadní dopady do našeho právního řádu.

Pokud jsem zmínil pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, musím připomenout i téma úhrady nákladů hasičských záchranných sborů při jejich zásazích u dopravních nehod, které rezonovalo na konci minulého roku. Snaha nahradit dnešní paušální náhradou za každou započatou hodinu zásahu procentním odvodem z přijatého pojistného v tomto pojištění byla nejen v rozporu s platnou právní úpravou a nemá nic společného s úhradou nákladů, které je třeba prokázat, ale i se současným vývojem daného pojištění.

S ohledem na zdokonalování bezpečnostních prvků motorových vozidel sice na jedné straně klesá počet škod, tedy i zásahů hasičů u dopravních nehod, ale na druhé straně významně narůstá výše pojistných plnění, neboť se souběžně zdražují opravy těchto vozidel. Přechod ze současných náhrad na procentuální odvod z přijatého pojistného by tak vedl k tomu, že by při poklesu počtu zásahů stoupala výše odváděné částky, což je zcela nepřijatelné. Nakonec se tato tendence projevuje i v růstu Fondu zábrany škod. Přijetí dané změny zabránilo zásadní nesouhlasné stanovisko ministryně financí.

Mohlo by vás zajímat: Martin Podávka: 2019 – první, druhý a všichni

Vedle zmíněné změny zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů a přípravy změny motorové směrnice byla v minulém roce započata diskuse o revizi směrnice Solventnost II. Je nepochybné, že v letošním roce bude tato diskuse poznamenána nejrůznějšími, často protichůdnými názory členských států, Evropské komise, EIOPA a pojišťoven, resp. zajišťoven. Přísné solventnostní kapitálové požadavky a nízké úrokové sazby budou pojišťovací sektor nutit ke snaze dosáhnout určitého rozvolnění těchto požadavků, na druhé straně bude snaha dohledových orgánů nesnižovat obezřetnostní pravidla a v některých případech, jako třeba v dohledu nad skupinami, naopak, tato pravidla zpřísňovat. Je, bohužel, špatnou praxí, že s ohledem na šíři problematiky a počet členských států dochází ke zkracování doby pro posouzení návrhů změn, které často nejsou doprovázeny řádnou analýzou jejich dopadů.

Současně se změnou směrnice Solventnost II bude na úrovni EU pokračovat diskuse o garančních schématech (IGS) určených pro případy selhání pojišťovny. Již diskuse o fondu pro případ insolvence pojišťovny v rámci motorové směrnice ukázala názorovou různorodost a častokrát diametrálně odlišný přístup jednotlivých členských států zejména v otázce jeho financování. Přicházet s tímto tématem na úrovni pojišťovnictví jako celku v době, kdy se teprve vyhodnocuje dopad změn Solventnost II do sektoru, je přinejmenším předčasné a bude-li snaha vyřešit tuto otázku v rámci revize směrnice Solventnost II, pak lze předpokládat buď významné zdržení, pokud nakonec nedojde po dlouhých diskusích k přijetí obecného řešení se širokou možností diskrece členských států.

Mohlo by vás zajímat: Jaroslav Daňhel: Rok 2020 ve stínu Brexitu a negativních rozhodnutí vlády

Zmiňujeme-li EU, pak zásadními tématy, která se budou prolínat všemi oblastmi, budou zcela jistě udržitelnost životního prostředí, produktivita a sociální spravedlnost. Bohužel, již méně se v této souvislosti hovoří o udržitelných a zdravých veřejných financí, což je podmínkou naplňování těchto cílů. Dnes všemi možnými způsoby propagovaná tzv. uhlíková stopa vede k velmi jednostrannému názoru na příčiny změny klimatu a velmi často se popírá, že zásadní roli v této souvislosti hraje postavení planety Země vůči Slunci, kdy se zapomíná na řadu fyzikálních jevů, jakými jsou např. Milankovičovy cykly. Mám proto obavu, že tyto aktivity budou negativně zasahovat i do sektoru pojišťovnictví, a to společně s riziky vyvolanými klimatickými změnami.

Stejně tak sociální spravedlnost a udržitelnost se stává tématem, kde pojišťovnictví může sehrát významnou roli. Předpokládaný demografický vývoj bude mít zásadní dopad do udržitelnosti veřejných financí. Nárůst počtu osob ve věku 65 a více a snižování počtu osob v produktivním věku (viz následující graf) si zcela určitě vyžádá vyšší zapojení soukromého sektoru do sociální oblasti. Lze předpokládat, že se i v tomto roce povede diskuse o zapojení pojišťoven do financování dlouhodobé zdravotní péče, kde se očekává významné zvýšení potřeby této péče a tím i nárůst nákladů na její financování.  Bohužel, ani v této oblasti není dnes jasné, jak bude tento nárůst financován. 

V souvislosti s vývojem v EU nelze nezmínit ani Brexit, který s sebou nese problém politického rizika. To může přinést značné finanční ztráty, které mohou být sníženy nebo eliminovány právě odpovídajícím pojištěním, a to nejen z pohledu majetkových škod. I když odchod Velké Británie z EU bude provázet ještě řada politických a ekonomických kroků, bude již tento rok poznamenán dopadem Brexitu jak na mikro, tak i na makroekonomické úrovni.

Mohlo by vás zajímat: Miloš Velíšek: Konkurenční mír v autopojištění nikdy nezavládl, a proč taky

Nakonec nelze nezmínit insurtech, který již nějakou dobu ovlivňuje sektor pojišťovnictví zejména z pohledu jeho efektivnosti. Uvažovat o tom, co je a není možné z hlediska dnešních technologií svěřit umělé inteligenci, by bylo čistou spekulací. Co se nám dnes jeví jako nemožné, může být zítra zcela běžné. Nesporné je, že se společně s novými technologiemi otevírají nejen nové obchodní možnosti, nová rizika i zcela nový přístup ke klientům, ale také nový přístup klientů k poptávce po věcech a službách.

Ta tam je doba, kdy klienti byli ochotni věnovat více času nabídkám a setrvávali po delší dobu u určitého druhu služeb či jejich provozovatele. Svět sociálních sítí nabízí velmi rychlý dostup k informacím, k věcem i službám a také možnost změny jejich poskytovatele. Představa, že klient bude ochoten věnovat značnou část svého času seznamováním se a porovnáváním produktů, je mimo realitu. Zájemce ve snaze šetřit svůj čas bude využívat internet a zde dostupných srovnávačů či produktových hodnocení. Bude hledat produkty, které budou schopné pružně reagovat na jeho momentální potřeby, a to nejen z hlediska jejich obsahu, ale i z hlediska jejich časové potřeby. Vítězem tak bude ten, kdo bude mít informace a bude schopen takto pružně reagovat. Bez odpovídajících technologií to nepůjde. Samozřejmě ani nové technologie nezmění nic na tom, že klienti budou volit zejména ty poskytovatele, kteří budou známí, transparentní, s nabídkou produktů, se kterými mají dobré zkušenosti, a na jejichž služby se budou moci spolehnout.

PhDr. Vladimír Přikryl
Specialista na pojišťovnickou legislativu