Důchodová reforma na trnité cestě politického maratonu


			Důchodová reforma na trnité cestě politického maratonu
12.10.2012 Produkty

Diskuze o podobě i potřebě reformy českého důchodového systému trvá již několik let. Letos přípravy na spuštění jeho novelizované formy vrcholí. Obsahové, formální i technické náležitosti nabývají konkrétních podob a s nimi i množství dohadů, spekulací, vet a riskantních rozhodnutí. Jedni se snaží reformu spustit od 1. ledna 2013 za každou cenu, druzí apelují pokud ne na její úplné zastavení, tak alespoň na její odklad.

Kdo s koho

Do skupiny naposled zmíněných patří i prezident Václav Klaus a jeho veto z konce září. „Důchodová reforma je zásadní změnou sociálního systému. Proto její obsah, příprava i realizace vyžadují ve společnosti co nejširší konsensus,“ uvádí Klaus v odůvodnění svého veta dvou zákonů o pojistném na důchodové spoření.

Důkazem snahy o opačný průběh věcí je zase prohlášení ministra Drábka, že druhý důchodový pilíř se od prvního ledna pravděpodobně spustí i v případě, že sněmovna veto prezidenta nepřehlasuje. „To, že není prováděcí zákon, vás jako občana nemusí zajímat. Vy prostě budete po státu chtít, aby to, co je v platném zákonu garantováno, bylo realizováno,“ tvrdí Drábek (ovšem s dodatkem o velkém riziku, které by s sebou toto rozhodnutí dle právních analýz neslo).

Zákon na pochodu

Fáze 1:

Po sedmi letech odborných diskuzí schválil na konci letošního května kabinet Petra Nečase zákon o pojistném na důchodové spoření, čímž dal teoreticky zelenou druhému pilíři. Ten spočívá na možnosti převodu určité části sociálního pojištění ze státního důchodového systému na individuální účty v soukromých penzijních fondech nově vzniklých penzijních společností.

Součástí návrhu zákona je také způsob výběru pojistného a jeho správa, související s odkladem zřízení jednoho inkasního místa o dva roky na rok 2015. Správu by měly mít na starosti orgány daňové správy, centrální registr smluv pak specializovaný finanční úřad. Návrh zavádí individuální hlášení záloh na daně, které dosud podával za všechny zaměstnance souhrnně zaměstnavatel.

Odsouhlasení návrhu zvedá odpor u opozice i odborářů. Prvním s ČSSD v čele se nelíbí dopad na středně a nízko příjmové skupiny, žádají odklad reformy a hrozí zrušením pilíře v případě vítězství ve volbách. Druzí jsou v nárocích na průběh reformy radikálnější. Chtějí zastavení reformy z důvodu jejího negativního vlivu na likviditu důchodového účtu.

Fáze 2:

V půlce června sněmovna návrh zákona podpořila a postoupila jej dále rozpočtovému výboru. Začíná se mluvit o pouze technickém dokončení reformy.

Fáze 3:

Začátkem července doporučil rozpočtový výbor poslancům návrh zákona schválit.

Fáze 4:

Poslanci i přes návrh KSČM na jeho zamítnutí návrh zákona na mimořádné schůzi 18. července přijali. Ten dále putuje - vzhledem k převaze levice však jen s malou šancí na úspěch -  do Senátu.

Fáze 5:

Dle očekávání Senát návrh zákona v půlce srpna vetuje. Nesouhlasí s urychlením reformy a spuštěním druhého pilíře důchodového spoření od ledna příštího roku. Sněmovna bude k přehlasování veta potřebovat alespoň 101 hlasů.

Fáze 6:

7. září sněmovna veto přehlasovala, a poslala tím návrh zákona o pojistném na důchodové spoření pod pero prezidenta Klause.

Fáze 7:

Prezident zákon společně se zákonem o změně zákonů související s jeho přijetím vetoval. Argumentuje nedostatkem širokého konsensu a špatnou ekonomickou situací. „Vládní projekt důchodové reformy se navrhuje spustit v době, kdy finanční krize odhalila rizika a podlomila důvěru v dlouhodobé kolektivní investování, kdy se obdobné systémy ve světě a především v zemích okolo nás dostaly do těžké krize a jsou zpětně znárodňovány či podstatně modifikovány a kdy celková ekonomická situace a především její perspektiva není příznivá. V takové situaci je spuštění této reformy hazardem s důvěrou občanů, hazardem se stabilitou důchodového systému a hazardem s veřejnými i soukromými financemi,“ uvedl Klaus v odůvodnění zaslaném předsedkyni poslanecké sněmovny Miroslavě Němcové.

Toto rozhodnutí vyvolává nevoli ve vládní části politické scény i mezi ekonomy. Ministr financí Kalousek mluví o zástupných důvodech. Pavel Kohout, garant boje s korupcí Národní ekonomické rady vlády, považuje odůvodnění prezidenta za špatná a krok veta za „zvláštní“. „Přišel naprosto nečekaně bez předchozích indikací. Velmi pravděpodobně Klausovo veto reformu nezastaví. Je to ale prvek, který nepřispívá k předvídatelnosti naší ekonomiky. A předvídatelnost je poměrně důležitá vlastnost pro dobře fungující hospodářství,“ uvedl v rozhovoru pro LN 26. září. Případné odložení reformy pak označil za krok směrem k Balkánu.

Prezidentovo rozhodnutí naopak kvituje opozice i odbory, a to navzdory Klausově výroku, že s reformou nesouhlasí ze zcela jiných důvodů než zmínění.

Fáze 8:

V pondělí 8. října se ministr práce a sociálních věcí nechává slyšet, že reformovaný důchodový systém chce spustit, i kdyby sněmovna prezidentské veto nepřehlasovala. Právníci varují před možnými riziky.

Soukromý sektor v obrátkách

Mezitím se banky a finanční instituce pilně připravují na spuštění nového systému penzijního spoření. Ještě před vetem prezidenta udělila ČNB licenci, opravňující k poskytování služeb v rámci druhého pilíře penzijního systému a transformovaného penzijního připojištění, fondům pěti finančních ústavů, a to fondům Komerční banky, ING, České spořitelny, České pojišťovny a ČSOB. Pokud by reforma byla odložena, velmi pravděpodobně by tyto fondy žádaly po státu odškodné. „To by nebylo vůbec překvapivé. Do příprav na důchodovou reformu se investovalo ohromné množství úsilí a peněz. Nedovedu si představit, že by si investoři nechali takové chování ze strany státu líbit,“ potvrdil v rozhovoru pro LN Kohout.

Pro stránky oPojištění.cz vypracovala Jana Koláriková

Zdroj: Jana Koláriková

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články