Životní pojištění vás chrání, v případě nemoci, či úrazu, před nepříznivými finančními dopady. Stát ho daňově zvýhodňuje a zaměstnavatelé na něj mohou svým zaměstnancům přispívat. Jenže i zde existují určitá omezení. Na co tedy máte nárok?
Pokud se zaměstnavatel rozhodl, že vám začne na životní pojištění přispívat, nejdříve se ujistěte, zda také nechá výběr pojišťovny na vás. Záleží totiž na rozhodnutí firmy, které musíte ze zákona respektovat. V praxi není výjimkou, že vám bude zaměstnavatel přispívat pouze na vybraný produkt od vybrané pojišťovny.
Stejně, jako je důležitý výběr pojišťovny a konkrétního produktu, je i důležité správě nastavit smlouvu. Daňově uznatelná jsou totiž jen některá připojištění. Státem zvýhodněné jsou pouze platby za riziko smrti a na investiční složku. Žádná jiná připojištění daňově uznatelná nejsou.
„Pokud část pojistného platíte ze svých peněz a část z příspěvku zaměstnavatele, může se vám to nevyplatit. V případě kontroly finančního úřadu budete muset do poslední koruny rozklíčovat své platby a příspěvky od zaměstnavatele," upozorňuje na možná rizika Lukáš Škopek, odborník na zaměstnanecké benefity ze společnosti Partners.
Má tedy využití benefitu smysl?
Využití benefitu se vyplácí u pojištění pro případ smrti. Tedy pokud máte hypotéku a s ní související životní pojištění pro případ smrti, nebo si plánujete založit hypoteční úvěr a s ním budete muset pojistku řešit. Další vhodný případ je také v situaci, kdy máte sjednané životní pojištění, v kterém má pojištění pro případ smrti, významný podíl na ceně. Právě tato pojištění pro případ smrti zaštituje zaměstnavatel a ideálně, pokud příspěvek putuje rovnou do tak zvaného mimořádného pojistného.
Kdy se vyplatí ono mimořádné pojistné?
„Pokud byste měli platit například 650 Kč měsíčně, je zbytečné posílat 1 000 Kč s tím, že vše nad 650 Kč jde do investiční složky. Investovat v rámci životní pojištění se s ohledem na jeho nákladovost nedoporučuje," radí Lukáš Škopek. Nevyplatí se tedy na pojistku posílat více, než je sjednaná částka.
V tomto případě je lepší mimořádné pojistné. V praxi to znamená, že ze svých peněz budete platit pouze pojistné a zaměstnavatel vám bude v rámci jedné smlouvy přispívat do mimořádného pojistného. Ušetříte tak i na poplatcích a v případě správného nastavení pojistné smlouvy, můžete na poplatcích ušetřit i vy.
Kolik dostanete?
Měl by vás také zajímat předpokládaný vývoj. Proto je dobré říct si odborníkovi o propočet ještě předtím, než smlouvu podepíšete. Porovnejte si pak částku, kterou zaplatíte s konečnou částkou po ukončení smlouvy. Pozor si dejte také na sankce za dřívější odstoupení od smlouvy. Zde platí nepřímá úměra – čím kratší dobu životní pojištění běží, tím větší bude postih za předčasné ukončení. Například po dvou letech nedostanete obvykle nic. Plus budete muset částku zdanit, protože příspěvky od zaměstnavatele, nejsou daněny.
Můžete si to představit na situaci, kdy po roce změníte zaměstnání. Nový zaměstnavatel vám už na pojistnou smlouvu přispívat nebude a vy se proto rozhodnete smlouvu ukončit. Vyplatí se vám ukončení smlouvy? „Z práce vám přišlo 12 tisíc Kč, ze smlouvy ale nedostanete ani korunu. Státu navíc vrátíte to, co jste čerpáním příspěvku na daních ušetřili, tedy 1800 Kč. Pokud jste navíc na smlouvu měli zavedené vlastní platby a využívali s nimi spojené daňové výhody, budete muset státu vrátit vše, co jste takto na daních ušetřili," přibližuje Lukáš Škopek.
Co tedy dělat se smlouvou, která vám již nevyhovuje?
Je lepší se vyvarovat přímo k zrušení smlouvy. Stát totiž podporuje ty, kteří si peníze vyberou až ve stáří. Proto změňte raději podmínky pojistné smlouvy, přenastavit je a snížit platby. Ukončení považuje za opravdu krajní variantu, kde proděláte. Spíš se pak můžete zeptat zaměstnavatele, zda by vám přispíval na penzijní připojištění, než na životní pojištění.
Vývoj smlouvy v prvních pěti letech její existence, za předpokladu 4,5% zhodnocení
Komentáře
Přidat komentář