Hasiči dostanou tři procenta z povinného ručení

„Zákon stanoví novou nepřímou daň pro motoristy. Z našeho pohledu se jedná o velmi nespravedlivé a současně velmi kontroverzní řešení, ke kterému chybí řádný ekonomický rozbor ze strany předkladatelů zákona. Zákon je navíc NE zcela srozumitelný. Má několik možných výkladů a díky jeho nedokonalosti je třeba nejprve dořešit technickou implementaci a nastavit metodiku fungování fondu zábrany škod (účtování, data, evidenci apod.), uvedla Marcela Kotyrová z České asociace pojišťoven.

V každém případě související náklad financování HZS z prostředků pojistitelů v řádu stovek miliónů Kč představuje významný dopad do ekonomiky celého produktu POV a i vzhledem k výraznému poklesu cen POV za posledních 6 let lze očekávat jejich pokračující korekci, dodala. V jaké konkrétní výši se promítne dodatečný dopad těchto legislativních změn a implementace fondu zábrany škod do cen povinného ručení u konkrétních pojistitelů nelze v tuto chvíli přesněji specifikovat.

Jak argumentovali senátoři

Podle Jeronýma Tejce myšlenka zákona vychází z toho, že komerční pojišťovny, které vybírají od jednotlivých motoristů tzv. povinné ručení, získávají zhruba o 10 mld. každý rok více, než kolik vydají na pojistném plnění. „Tak je vhodné určitým způsobem část této částky převést ve prospěch Hasičského záchranného sboru, Sboru dobrovolných hasičů a Integrovaného záchranného systému, a to konkrétně tak, aby prostředky byly účelově využity zejména na činnost těchto složek v oblasti dopravy,“ konstatoval Tejc a dodal: „Zároveň si dovoluji zareagovat na jeden argument, který padal ze strany odpůrců tohoto návrhu zákona, že by mělo – na základě tohoto zákona – dojít ke zdražení tzv. povinného ručení. Myslím, že finanční polštář mezi právě vybraným pojištěním a vyplaceným je skutečně obrovský a je možné, aby absorboval tento nový odvod.“

Dryml: Pojišťovny si to promítnou do povinného ručení

„Všichni víme, co chce tento zákon řešit. Nedostatek finančních prostředků ve veřejných rozpočtech na financování Hasičského záchranného sboru. Ale – a teď, vážení, to je to ale – z prostředků soukromých subjektů. Z prostředků soukromých subjektů! A těm se tady něco nařizuje. Uvědomme si, že jsou uzavřeny určité smlouvy a náhle do toho vstupuje stát. To může být velmi nebezpečná záležitost. Je to jednoznačně nekoncepční a může to mít dopady na činnost pojišťoven,“ kritizoval jako jeden z mála návrh zákona senátor Vladimír Dryml.

Připomněl, že dávat bianco šek nějaké komisi může být velmi riskantní. „Jestli tady někdo z vás bude tvrdit, že si to pojišťovny nepromítnou do pojištění za vozidla, tak jste, promiňte mi, naivové. A já vás za naivy nepokládám. Já se domnívám, že všichni dobře víte, že tím zvyšujeme ceny za povinné ručení. Zvyšujeme! Jde o to, že stát, který to má v povinnostech, se nestará o to, jak by to mělo fungovat, a proto to přenáší na někoho úplně jiného.“

Jde o nesystémové řešení, které nám v budoucnu přinese velmi mnoho problémů, zdůraznil Dryml.

Čísla nelžou – ale málokdo se nad nimi zamyslí

Jsou to pouze číselné údaje, které vypovídají pravdu o povinném ručení. I to, že pojišťovny na něm nevydělávají ročně zmiňovaných 10 miliónů korun – to je číslo, které uvedl Jeroným Tejc a které je nepravdivé. 20 minus 10 se v žádném případě nerovná zisk. Ve svých článcích to mnohokrát vysvětlovala naše analytička Kateřina Lhotská.

Zdá se však, že u některých politiků zřejmě nepatří matematika ( a ekonomie) mezi oblíbené předměty. Škoda. Následky poneseme (skoro) všichni.

Dagmar Šístková