Je havarijní pojištění pod stejným tlakem jako povinné ručení?

V návaznosti na předchozí úvahy tohoto souhrnného bloku k pojištění aut a implementace nového občanského zákoníku bych se rád zaměřil na téma havarijního pojištění. Je havarijní pojištění pod stejným tlakem dodatečných nákladů na škody jako povinné ručení (POV)? Je pro pojišťovny havarijní pojištění stejným strašákem, nebo bezproblémovým ziskovým produktem? Co se řeší v havarijním pojištění? Na to vše bych rád v článku odpověděl a ukázal, jaké nás čekají v nejbližší době vyhlídky.

Co je to havarijní pojištění?

Myslíte si, že je tato otázka bezpředmětná? Že všichni vědí, co je havarijní pojištění (HAV)? Souhlasím, ale jen částečně. Už nějakou dobu se na trhu roztrhl pytel s tzv. „připojištěním zdarma“ k povinnému ručení (střet se zvěří, živelné škody, úraz dítěte atd.). Jedná se samozřejmě také o havarijní pojištění, je však otázkou, zdali je na toto pojištění alokováno pojistné, nebo jsou jen vypláceny škody z odvětví havarijního pojištění. Tedy pro účely tohoto článku je havarijním pojištěním uvažováno vše, co chrání vůz, vybavení a „posádku“ bez ohledu na to, zdali je toto vykázáno za pojistné, nebo je to zadarmo, a zdali se na to vytváří separátní smlouva, či nikoliv. Data o havarijním pojištění jsou pro pojišťovny dostupná v omezeném členění v porovnání s povinným ručením. Mnoho znaků pozorovaných v POV, zejména snižování pojistného a růst počtu smluv v posledních letech, však platí i pro HAV. Přestože počet smluv v havarijním pojištění v posledních letech strmě rostl – až o 14%, celkový objem pojistného klesal. Z jednoduchého srovnání je viditelné, že tlak na cenu je enormní a že si pojišťovny snížily svoji „marži“ o mnoho procent. Nechci přímo psát o 20 %, ale je to dost.

Náklady na správu a úpis smluv

Počty nahlášených pojistných událostí neklesají, a tak obecně pracnost na straně likvidace bude asi podobná jako v předchozích letech. A je dokonce možné, že v letošním roce dojde k nárůstu počtu nahlášených pojistných událostí – a to až za hranici 470 tisíc. Navíc z rostoucího počtu smluv dovozuji, že ani nákladovost na správu smluv, zasílání předpisů pojistného a kontaktní centrum nebude klesat. Pořizovací náklady se v tuto chvíli procentně nesnižují a zůstávají na úrovni přes 21 % z netto předepsaného pojistného. Jejich nominální roční výše je přes 2,6 mld. Kč.

Havarijní pojištění pod tlakem

Z výše uvedeného se dá předpokládat, že ziskovost produktu havarijního pojištění je pod velkým tlakem a je zde velmi blízká paralela k POV a jeho finančním problémům. A z pohledu progresu ztrátovosti se u HAV možná rýsuje ještě závažnější problém! Komplikace jsou již viditelné i v samotných pojišťovnách, kde ve výročních zprávách za roky 2011 a 2012 jsou informace o kombinovaných škodních procentech vysoko nad 100 %, tedy tak vysoko, že ani výnosy z investic v řádu 3–4% z výše pojistného nepokryjí tuto ztrátu. Pojišťovny mají vesměs horší ziskovost za rok 2012 než 2011! Samozřejmě zde můžeme polemizovat, zdali všechny závěry jsou přesné, správné, nejsou-li to „jen“ účetní dopady a ziskovost je jiná… Přeci jen je však v datech již od roku 2008 jasně viditelný stálý negativní trend.

Co je příčinou?

Myslím si, že podobně jako u ostatních druhů pojištění je prapříčinou finanční krize, která začala v roce 2008. Do roku 2008 si lidé kupovali od agentů pojistky a neřešili (zobecňuji), co všechno smlouvy obsahují a na co jsou pojištěni. Po roce 2008 se začali více zabývat tím, co si za pojistku pořídí a jak je výhodná. Šlo by také jednoduše napsat, že příčinou daného stavu je cenová válka ve vysoce konkurenčním prostředí. Pravdou však je, že do situace se dostaly pojišťovny samy! A to svojí reakcí na pokles cen aut. Svoji roli pak také sehrála zvýšená finanční gramotnost klientů.

Produkty

Produkty na trhu HAV (teď neuvažuji připojištění k POV) tvoří výpočet pojistného na základě ceny vozidla. Tedy cena auta je jeden ze základních parametrů výpočtu i přesto, že vlastně pojistné události, které nastanou, nemají s cenou auta jako takovou skoro nic společného. Cena opravy auta je dost nezávislá na tom, za kolik se auto koupilo. Pouze odvozeně se od ceny auta vypočítávají pojistná plnění při tzv. „totálce“ nebo úplném odcizení. Odvozeně proto, že se stejně vezme aktuální cena auta a ne cena „z faktury“ při nákupu, pokud si klient nezakoupil produkt GAP. A přestože v letech 2008–2009 došlo k poklesu cen vozidel, tak pojistné sazby za havarijní pojištění na tento trend nereagovaly tím, že by se navýšily. A to z důvodu, že pojišťovny předpokládaly opětovné navýšení cen aut anebo z důvodu, že očekávaly nové klienty, kteří nebudou mít takovou škodní potřebu. Jak je vidět, nic z toho se však nestalo. Došlo pouze k tomu, že se trh ustálil na jiných nižších sazbách, kde se dnes obchoduje. Jestliže v roce 2008 byla průměrná cena sjednané havarijní pojistky vysoko nad 13 000 K č ročně, dnes je to podle statistiky ČNB (za rok 2012) určitě pod 9 000 K č. Tedy celkem se úpis snížil o 30 % nebo více, a přitom škody zůstávají stále na podobné úrovni.

Portfolio

I v portfoliu se dají najít příčiny poklesu průměrného pojistného. Ačkoli mají pojišťovny nastaveny mechanizmy k navyšování pojistného z důvodu škody (škodní frekvence u HAV je více než 30 %), tak pojistné v kmeni je spíše zlevňováno, a to druhou stranou, přes snižování ceny auta a přepočítávání si pojistky podle tohoto parametru.

Klienti

Příčiny snížení ceny pojistného se dají samozřejmě hledat i na straně tlaku spotřebitelů, ne pouze na straně pojišťoven. Investice do nového auta, kdy se primárně uplatňuje prodej havarijní pojistky, je nemalá, a tím očekávání cen okolních služeb je takové, že nesmí moc zatížit rodinný nebo firemní rozpočet. Tedy ceny pojistek leasingových nebo firemních obchodů také klesají s tím, jak klienti chtějí nižší a nižší splátky.

Dodavatelé

Další a nemalou příčinou je i změna obchodního modelu prodejců automobilů, kteří se z pouhých „prodejců aut“ změnili na „správce provozu auta“ a i oni tedy klientům umí poradit výhody kvalitní havarijní pojistky, a tím i navýšení oprávněných pojistných nároků.

Co s tím?

Zatím stále pojišťovny mohou „žít“ z vyšších sjednaných pojistných v minulosti. Tím, že nově sjednané smlouvy mají nižší pojistné než smlouvy již v kmeni zastoupené, tak stejně jako u POV platí, že i pokud by nyní pojišťovny zamezily dalšímu snižování pojistného a pojistné pro nový obchod zůstalo na současné úrovni, s postupnou obměnou kmene bude celkový objem pojistného dále klesat. Oproti POV je přitom trh jako celek i většina jednotlivých pojistitelů již nyní v tomto odvětví ve větší ztrátě. Vzhledem k tomu, že se tato situace dotýká prakticky celého trhu, pojišťovny se budou muset pokusit tento trend zvrátit. Nestačí pouze zastavit propad pojistného nového obchodu, ale je nutné změnit trend a pojistné postupně navyšovat. Posun od prohlubujících se ztrát k zisku zřejmě bude vyžadovat navyšování pojistného u nových smluv. Kromě toho by se pojišťovny měly zaměřit na pokračování v optimalizaci svých interních nákladů a snižovat nákladovou marži. Není určitě tajemstvím, že i náklady na výplaty pojistných událostí bude nutné optimalizovat (odhalování pojistných podvodů, spolupráce se servisy na snižování vícenákladů, sledování úhrad náhradních dílů, používání aftermarketových dílů, neznačkových servisů atp.).

Nekalé jednání řidičů

Na rozdíl od povinného ručení je automobil jako takový předmětem pojištění, a proto je havarijní pojištění daleko náchylnější ke zneužití ze strany klienta. Auta, která vstupují do havarijního pojištění, již mohou mít různé defekty, o nichž majitel ví, pojišťovna však nikoli. Navíc po pořízení havarijního pojištění může klesat klientovo úsilí o bezpečnou jízdu a o prevenci proti odcizení, protože ví, že v případě nehody nebo odcizení bude škoda zaplacena pojišťovnou. Je nepravděpodobné, aby konkurence na trhu v nejbližší době klesla. Klienti se naučili požadovat to, co opravdu potřebují, a, i když se ekonomické klima v následujících letech zlepší, nebudou ochotni platit pojišťovnám za služby, které nepotřebují. Pojišťovny také pravděpodobně nepoleví v boji o tržní podíl. Proto se zdá, že budou muset přistoupit ke konstrukci daleko sofistikovanějších kontraktů a nástrojů, jež v sobě budou mít zabudovány pobídky omezující nekalé jednání klientů, ať už při vstupu do pojištění nebo během jeho trvání. Prvními vlaštovkami z této kategorie je zavedení vstupních prohlídek nebo cenové zvýhodnění řidičů, kteří řídí bezpečně.

Práce s kmenem

Dalším aspektem, jenž by mohl trhu pomoci, je důsledná práce s kmenem klientů. Tím se samozřejmě dá snížit škodovost, a to i přesto, že, jak jsem již psal v předchozí části, klienti si „vyslevňovávají“ smlouvy přes cenu auta. Je všeobecně známo, že nová auta mají nižší škodní frekvenci a nárůst škod je až někde od třetího roku, kdy cena auta je již na 40–50 % jeho pořizovací ceny, ale havarijní pojistka by měla mít (možná) cenu i o 20–30% vyšší než u nového vozidla. Realita je však jiná, tedy je nutné o této nelogičnosti v kmenech přemýšlet. Vyřazení ceny auta z výpočtu výše pojistného by tak dle mého názoru přicházelo do úvahy jako jedna z alternativ pro konsolidaci trhu HAV.

Výhled do budoucna

Před pojišťovnami stojí nelehký úkol, a to jak zvýšit pojistné, snížit náklady, udržet atraktivitu a v konečném důsledku udržet kvalitu produktu, který je mezi klienty velmi oblíbený a vnímaný jako nezbytný pro nějakou část „života jejich motorového miláčka“. Je nespornou výhodou, že přicházející nový občanský zákoník nepřináší žádné výrazné změny v oblasti změny v rizikovosti produktu. Pouze zatíží pojišťovny většími administrativními náklady na změnu smluvních podmínek a dokumentů. Na druhou stranu je jistě nutné počítat s navýšením nákladů na produkt z důvodu alokace rizikového kapitálu a v případě nedostatečné ziskovosti požadavky na kapitál ještě vzrostou. A pokud bude cca od roku 2016 schválen a aplikován koncept Solvency II, bude pro pojišťovny zanedlouho havarijní pojištění ještě větším oříškem, než se dnes zdá.

Mgr. Josef Lukášek, Allianz