Nejméně 244 mld. Kč z veřejných prostředků proteklo do firem z daňových rájů

Společnost Bisnode a Transparency International Česká republika o.p.s. se dlouhodobě soustředí na problematiku neznámých vlastnických struktur. V předešlé analýze z října roku 2013 vítězové veřejných zakázek s přímým vlastníkem z daňového ráje získali veřejné zakázky za 153 miliard. „Nyní jsme se s využitím globálních databází Dun & Bradstreet soustředili na konečné vlastníky z daňových rájů bez ohledu na hloubku analyzovaných vazeb,“ komentuje výsledky studie analytička Bisnode Petra Štěpánová. Současně dodává: „Velkou část finančního objemu veřejných zakázek získaly společnosti s majiteli z Nizozemí, Kypru a Lucemburska, což jsou destinace, které se často využívají k daňové optimalizaci. Daňové úniky v těchto případech odhadujeme na úrovni jednotek miliard korun.

Zdroj: Bisnode a Transparency Intl.

Ve veřejných zakázkách za přibližně 245 miliard korun v posledních osmi letech zvítězilo podle studie 410 společností s vlastníkem v daňovém ráji. „Tyto majetkové struktury se objevovaly v našem souboru v několika typech, a to především jako účast ve společnostech napojených na vlivové skupiny či kontroverzní osoby, účast ve společnostech s nestandardními veřejnými zakázkami či společnostmi s napojením na firmy s majetkovou spoluúčastí státu,“ hodnotí výsledky analýzy ředitel Transparency International David Ondráčka s tím, že se například jedná o společnost napojenou na významného sponzora konkrétní politické strany, který je souzen za daňové úniky nebo společnost s majetkovým podílem v dceři polostátního podniku, která od něj získává nezanedbatelné množství veřejných zakázek či akciová společnost s majoritní majetkovou účastí státu, jejíž část přímo vlastní offshorové struktury.

 „Nedáváme jednoduchou rovnici, že každá společnost s vlastníkem v daňovém ráji je kriminální, nicméně neznalost konečného vlastníka společnosti, která pobírá veřejné finance, představuje riziko nežádoucího sponzoringu vlivových skupin či vyvádění finančních prostředků. Veřejné instituce musí vědět, kdo skutečně stojí za uchazečem o veřejné zakázky, jinak opatření proti střetu zájmů a podjatosti nedávají smysl,“ uvedl k tomu analytik Transparency International Milan Eibl.