Pojištění insolvence cestovních kanceláří pod mediálním tlakem


			Pojištění insolvence cestovních kanceláří pod mediálním tlakem
20.9.2012 Pro firmy

Krachy cestovních kanceláří začínají pomalu patřit k typickému českému létu. Vždyť poslední dobou neuplyne období dovolených, které by nebylo ve znamení zklamných a nespokojených turistů!

Ohlédněme se nejprve přes rameno a podívejme se, jaký vlastně byl v oblasti pojištění cestovních kanceláří historický vývoj? Do roku 1989 působilo na území bývalého Československa pouhých devět cestovních kanceláří (například ČEDOK, Autoturist atd). Po roce 1990 došlo díky otevření hranic k obrovskému podnikatelskému boomu, který vedl ke vzniku nových společností zaměřujících se na cestovní ruch. Souviselo to se značnou poptávkou, jež vysoce převyšovala tehdejší nabídku. Pozitiva nově nabytých cestovatelských možností, však rychle narušily negativní jevy. Zejména v oblasti rizikové charterové přepravy docházelo kvůli rychle se měnícím podmínkám obchodování a malým zkušenostem managementu ke krachům velkých a zdánlivě stabilních subjektů. V roce 1997 se to týkalo například CK East West Travel a CK Čechie a také CK Travela, která nechala v zahraničí téměř dva tisíce lidí! Jejich návrat pokryl částečně Garanční fond. Ovšem refundace cca 1800 klientů v hodnotě cca 48 milionů Kč nebyly v té době nijak řešeny.


Regulace oblasti cestovního ruchu

Tento vývoj posílil tlak na další opatření, a to zejména na regulaci podnikání v oblasti cestovního ruchu. Došlo i k úpravě legislativy, která se převážně týkala oblasti ochrany práv zákazníka. Vznikl nový zákon č.159/1999 Sb. o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu, jenž je aplikací směrnice Rady ES z 13. června 1990 č.90/314/EHS.

Určení limitu pojistného plnění

Pro stanovení výše limitu pojistného plnění zákon požaduje hodnotu 30 %  ročních tržeb z prodeje zájezdů. Přesněji z plánovaných ročních tržeb z prodeje zájezdů. Pokud je tento plán nižší než skutečnost v předchozím roce, vezme se za základ výpočtu předchozí rok. Ve srovnání se Slovenskem, Polskem či Maďarskem je tento limit v České republice nejvyšší. Jen pro zajímavost, v původním návrhu zákona dokonce figurovalo 50 %. Slovensko má limit 25 %, v Polsku je po nedávném zvýšení maximum 16 % a v Maďarsku maximum 20 %. V Polsku a Maďarsku je pro cestovní kanceláře se specifickými parametry počet procent dokonce i menší, než je uváděné maximum. Tato procentuální hranice však nemusí vždy pokrýt veškeré nároky klientů. V případě CK, která by provozovala pouze prázdninové pobyty dětí a zájezdy by pořádala z 95 % jen v červenci a srpnu, krytí nutně nebude postačující. To samé se týká i úpadku, který by u „letní“ CK proběhl na přelomu června a července. Co se týče ročních tržeb za zájezdy, pojišťovna si do jisté míry může ověřit historické údaje a může i odhadnout plán předložený cestovní kanceláří na následující rok. Rozhodně však nemůže každý týden provádět kontrolu, zda se neprodává více zájezdů nebo zda nebyl realizován jednorázový obchod v hodnotě třeba několika milionů Kč. Tady záleží jen na poctivosti dané společnosti, zda zvýšení pojistného rizika pojišťovně nahlásí.


Reálný stav

Mezi lety 2004 až 2012 odškodnily pojišťovny v České republice klienty 22 cestovních kanceláří, které vyhlásily úpadek (nejsou započteny ještě neukončené případy). V šestnácti případech vyplatily pojistné plnění ve výši 100 % vzniklé škody, ve dvou případech to bylo méně než 50 % vzniklé škody. Je nepopiratelným faktem, že vzhledem k současné ekonomické situaci krachují cestovní kanceláře bohužel po celém světě a také do budoucna se dá očekávat zvýšený počet úpadků. A to se přitom jedná o v podstatě velmi stabilní podnikatelské odvětví. Reálně krachuje 0,5 – 0,7 % společností a počet firem v úpadku souhrnně za všechna odvětví je cca 4 – 5 %. Například v sousedním Polsku v letošním roce zkrachovalo již devět kanceláří a po úpadku obrovské Orbis Travel v roce 2010 k 3. 7. 2012 ohlásila úpadek také jedna z největších CK v Polsku Sky Club, známá pod obchodním jménem Triada. Podle předběžných údajů se odhadují náklady na repatriaci a odškodnění poškozených 4,7 tisíce klientů na 30 milionů zlotých a náklady na refundace 18 tisíc klientů, kteří vůbec neodjeli, na 18 milionů zlotých. Limit plnění pro krytí těchto škod je přitom údajně pouhých 25 milionů zlotých. Proto se v Polsku diskutuje o vzniku nového stupně zabezpečení. Má se jednat o fond, který by poskytoval další ochranu po vyčerpání prostředků z pojištění.


Jak zlepšit současný stav?

Na základě několika do očí bijících případů z poslední doby se rozpoutala poměrně silná celoevropská mediální kampaň, která však není vždy vedena konstruktivně, viz např. argumentace povinnosti pojišťovny stoprocentně plnit na základě rozsudku Soudního dvora EU v případu žaloby J. Pawlika proti Hanse Merkur Reiseversicherung AG1. Přitom tři z letošních úpadků CK v ČR lze označit za problematické - jedna CK podnikala zcela bez pojistky, u dalších dvou se patrně jednalo o podvod ze strany majitelů a jednatelů těchto CK. Ani sebelepší zákon nedokáže ochránit před podvodným jednáním provozovatelů CK, lze pouze minimalizovat dopady na klienty.

Náměty na zlepšení situace pak lze podle mého názoru rozdělit do dvou oblastí – do oblasti pojištění a do oblasti cestovního ruchu.


Oblast pojištění

  • u malých či nových CK nejčastěji dochází k dynamickým změnám, proto by měl být zaveden minimální limit pojistného plnění pro CK, například 5 mil. Kč;

  • zavedení dalších alternativ k povinnému pojištění nemůže nikdy zaručit lepší návratnost zákazníkem vynaložených prostředků, pokud by mělo dojít ke změně, doporučuji vícestupňový systém;

  • rozšíření pojmu zájezd i o poskytování ubytování v zahraničí na více než tři noci (např. tedy i pro týdenní a delší pobyty v apartmánech s vlastní dopravou);

  • zavedení centrálního registru pojištěných CK s povinností neodkladné aktualizace údajů;

  • certifikáty o pojištění pro CK vydávat pouze na dobu určitou;

  • uvedení sjednaného limitu na certifikátu o pojištění, popřípadě i doplnění o potvrzení pojišťovny o zaplacení celé částky pojistného CK,

Oblast cestovního ruchu

  • zpřísnění podmínek pro udělování nových koncesí. Počet koncesovaných CK v ČR stále stoupá. Nyní se jedná již o 1457 subjektů, každoročně se tento počet zvyšuje o 30 – 100 nových společností. Přitom takováto síť cestovních kanceláří nemá v Evropě obdoby, jde snad o nejhustší síť v EU vůbec, například v Německu připadá na jednu cestovní kancelář řádově 15x více potenciálních zákazníků než v České republice,

  • nastavení zábran pro některé nekalé praktiky, jako jsou například oddalování vyhlášení insolvence formálními chybami, možnost transformace cestovní kanceláře na cestovní agenturu, opakující se osoby, popřípadě osoby v příbuzenském vztahu v insolvencích CK, prodej CK nastrčené osobě tzv. bílému koni apod. Bezmoc vůči těmto praktikám přiznává i Ministerstvo pro místní rozvoj, které upozorňuje na odpovědnost živnostenských úřadů, podléhajících Ministerstvu průmyslu a obchodu. Dle obou ministerstev nelze za stávající právní úpravy proti těmto jevům účinně postupovat,


RNDR. PETR KOUBA, MBA

ŘEDITEL ODBORU ÚRAZOVÉHO A CESTOVNÍHO POJIŠTĚNÍ

UNIQA POJIŠŤOVNA


102http://curia.europa.eu/jcms/upload/docs/application/pdf/2012-02/cp120013cs.pdf


Plné znění naleznete v časopise Pojistný obzor, který si můžete objednat na www.pojistnyobzor.cz. Přehled článků vycházejících v aktuálním čísle najdete ZDE

Pojistný obzor

Zdroj: Pojistný obzor

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články