Pojištění jako nástroj poslední záchrany


			Pojištění jako nástroj poslední záchrany
14.9.2012 Produkty

Když firmu postihne živelná nebo jiná katastrofa, nejsou to tržby, které by ji dokázaly zachránit. V tu chvíli přichází pojišťovna a poskytne firmě pojistné plnění. Tedy pokud je firma pojištěna…

Na semináři, který byl věnován pojistnému plnění jako zdroji financování v mezní situaci, kdy dojde k pojistné události, to konstatoval Ing. František Kalouda, CSc.

Motivací k řešení projektu, který se věnuje pojištění jako zdroji poslední záchrany, byly povodně, které postihly Českou republiku v letech 1997, 1998, 2000 a 2002. Z kvantifikací pojistného plnění vyplývá, že jde co do objemu o velmi významný zdroj, který je schopen řešit důsledky fatálních rizik podnikání. „O pojištění se bohužel málo hovoří. Tak významný zdroj je však nefér ignorovat,“ otevřeně konstatoval Kalouda a dodal, že účetní obvykle argumentují, že pojistné plnění nelze zařadit do účetnictví. Tým, který se zabývá pojistným plněním jako důležitým ekonomickým nástrojem, však chce tuto situaci změnit.

„Vinkulace pojistného plnění se dá udělat tak, že banka stejně jako firma dostane to, co od pojištění očekává,“ vysvětlil Kalouda.

 

Teorie ignoruje pojistné plnění

Co je tedy příčinou toho, že dochází k evidentnímu rozporu mezi současnou teorií hlavního proudu firemních financí, který fakticky ignoruje pojistné plnění jako finanční zdroj a praxí, která bere pojistné plnění jako zdroj poslední záchrany? Příčiny jsou poněkud neveselé, ale pravdivé: stále přetrvává názor „muže z ulice“, že pojišťovnictví rovná se „obchod s teplou vodou“.

Pouze jediný případ z hlavního proudu teorie firemních financí považuje pojistné plnění za zdroj financování.

Přitom to byly mimo jiné právě povodně, k nimž došlo v České republice na přelomu tisíciletí, které nejen dokázaly díky pojistnému plnění obnovit zničené domy, ale na mnoho dalších let zvýšily zájem o neživotní pojištění.

 

Číselné srovnání

O významu pojistného plnění vypovídají nejlépe čísla, která jsou k dispozici. V roce 2000 dosahovala výše státního dluhu 289,3 mld. Kč. V tomto roce se vyšplhala výše pojistného plnění na částku 39,9 mld. Kč.

O osm let  později, v roce 2008, už státní dluh narostl na 999,8 mld. Kč a pojistné plnění dosáhlo 65,7 mld. Kč.

Je tedy zřejmé, že co do objemu je pojistné plnění nepřehlédnutelný fenomén.

Výsledky projektu, který se zabýval posouzením významu pojistného plnění přesvědčivě ukazují, že pojistné plnění vyhovuje parametrům zdroje financování. Lze ho proto považovat za relevantní zdroj financování podnikatelských aktivit.

K cestě, která by mu dala zelenou, bude zřejmě ještě nutné diskutovat s odborníky na související disciplíny jako je účetnictví – jde konkrétně o pojistné plnění, zobrazitelné ve standardní účetní evidenci.

Projektu pomohl na světlo světa Nadační fond pro podporu vzdělávání v pojišťovnictví.

Dagmar Šístková

Zdroj: Dagmar Šístková

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články