Ještě na konci září se zdálo být největším problémem prezidentské veto takzvané technické novely. Ač těsnou většinou 102 hlasů Sněmovna v prvním listopadovém týdnu Klausovo „stop“ přehlasovala, prezidentův krok odstartoval lavinu negativních reakcí, padajících na účet reformy i celé vlády.
Otřes jménem veto
24. září dostala penzijní reforma, v očích veřejnosti doposud relativně kredibilní, ne sice první, za to ale, jak se ukázalo, zásadní ránu. Prezident kvůli absenci širšího konsensu nepodepsal zákon o pojistném na důchodové spoření a zákon o změně souvisejících zákonů. Následovaly výroky ministra Drábka o jeho odhodlání spustit systém i bez přehlasovaného veta, varovné predikce právníků a spolu s nimi výčet konsekvencí, padajících na vrub technických nedostatků dosud schválených zákonů. Banky nebudou moci od nového roku prodávat žádné penzijní produkty včetně současného penzijního připojištění, protože chybí v zákonném výčtu prodejců. Stát přijde o miliardy korun kvůli 8, 5 procentní výši daňových odvodů živnostníků. Na spoření ve druhém pilíři by lidé teoreticky měli právo, ovšem prakticky by neexistoval způsob, jak jej provést...
Reforma bez podpory
Zmíněné politické turbulence, následné reakce, nepříznivá ekonomická situace ve spojení s celkově nepříliš koncepčním provedením reformy tak vyvolaly nedůvěru u veřejnosti, korelující s kritickými hlasy z řad odborníků. „Koncepce penzijní reformy je bohužel od počátku nastavena špatně. Chyb byla udělána celá řada, tou největší ale je, že vláda zvolila opt-in místo opt-out – tedy že se lidé neúčastní, dokud se sami nepřihlásí. Problematické jsou samozřejmě i parametry, kvůli kterým je účast ve druhém pilíři nevýhodná pro naprostou většinu obyvatel,“ uvedl na konto celkového pojetí reformy Tomáš Prouza, finanční expert Světové banky. „Za druhou největší chybu vlády ale považuji naprosté selhání v komunikaci reformy. Všechny normální země by měly komunikační strategii připravenou rok dopředu a média by byla měsíc před zahájením reformy plná názorů politiků, vysvětlujících přínosy reformy. Česká vláda ale na jakékoliv pozitivní vysvětlování zcela rezignovala a dvoumilionová kampaň, aby se nemusela uskutečnit veřejná soutěž na autora kampaně, situaci ani náhodou nezachrání,“ zkritizoval přístup vlády k reformě Prouza.
Vítr v plachtách opozice
Místo vysvětlovací kampaně tak ruku v ruce s negativním mediálním obrazem plánované změny systému vzrůstá nátlak opozice. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka se v deníku MF Dnes nechal slyšet, že šéfům penzijních společností rozešle dopisy s varováním, že jestli jeho strana příští volby vyhraje, 2. pilíř zruší. Chce se tím vyhnout případným arbitrážím z jejich strany. Může se tedy stát, že v příštích letech bude Česko čelit nejen konci samého počátku reformovaného penzijního systému, spuštěného po dvaceti letech diskuzí, ale také mezinárodním arbitrážím, a to s jediným pomyslným argumentačním „esem“ v rukávě v podobě časného varování předsedy Sobotky.
Nával ve 3. pilíři
Lidé mezitím horečně využívali posledních listopadových dní, umožňujících vstup do třetího pilíře za stávajících podmínek s garancí nezáporného zhodnocení. Odhady hovoří až o čtvrt milionu nových smluv uzavřených jenom během listopadu, což v číslech některých bank přestavuje téměř dvojnásobek v porovnání s čísly za celý minulý rok. Nové restrukturalizované penzijní fondy totiž pozitivní zhodnocení svým účastníkům od 1. ledna 2013 garantovat nebudou. Kvůli státní podpoře 90 Kč (místo současných 50 Kč) mnoho klientů rovněž navyšuje minimální měsíční vklad na nově zavedených 300 Kč (oproti předešlým 100 Kč).
Nejistota zvaná 2. pilíř
Zatímco tedy čísla na kontě současného penzijní připojištění enormně vzrostla, odhady počtu účastníků v budoucím 2. pilíři klesají se závratnou rychlostí. „Výzkum jasně ukázal, že důchodová reforma mezi lidmi ztratila podporu, kterou ještě před dvěma roky při nástupu vlády měla. Porovnáme-li dva naše výzkumy z roku 2010 a ten letošní, pak zatímco před dvěma roky 54 % lidí se zavedením druhého pilíře souhlasilo, dnes je to pouhých 6 %. Kromě těch, kteří druhý pilíř odmítají, je pětina lidí, kteří by ho chtěli změnit," řekl pro E15 Pavel Doležal, ředitel Zlaté koruny.
Ještě letos v létě odhadoval ministr financí Kalousek, že se do 2. pilíře zapojí až 60 % Čechů, tedy kolem tří milionů obyvatel. Z milionů se však rychle stávají statisíce. Mediální krajinou se nesou v souvislosti s 2. pilířem výrazy jako vytunelování a zestátnění.
Některé fondy od účasti v druhém pilíři odstupují. Po první vlaštovce v podobě ING se přidává i Aegon a AXA. „Pokud bychom se zapojili do druhého pilíře, vystavili bychom se příliš velkému riziku v podobě ztráty důvěry klientů, poškození investice akcionáře a dobrého jména ING, a takové riziko nejsme schopni ani ochotni podstoupit,“ uvedl k rozhodnutí Jiří Rusnok, předseda představenstva ING PF.
A odborníci přitakávají. „Vzhledem ke špatnému nastavení reformy je logické, že fondy se zahraničními vlastníky na účast rezignovaly. Jakýkoliv úspěch totiž bude pro fondy mnohem dražší. Vzhledem k negativní náladě vůči reformě budou muset za každého klienta zaplatit mnohem více, než původně plánovaly a klientů bude i přes očekávanou masáž různých prodejců určitě mnohem méně, než kdyby vláda nedělala ony školácké chyby,“ reagoval na rozhodnutí o odstoupení fondů Tomáš Prouza.
Fondy povinně školí
Ostatní fondy s licencí od ČNB opravňující k účasti ve 2. pilíři, tedy Penzijní fond Allianz, České spořitelny, ČSOB PF Stabilita, PF České pojišťovny, Generali, Komerční banky a Raiffeisenbank, nyní ve velkém proškolují budoucí prodejce penzijních produktů. Ti po školení budou dle nedávného nařízení ČNB absolvovat testy, jejichž úspěšné složení bude dočasnou podmínkou pro to, aby fondy prodejci uzavřené smlouvy přijaly. Testy si budou fondy uznávat mezi sebou.
ČNB nařízením reagovala na mezeru v zákoně, který zavádí povinné certifikace prodejců až od června 2013, a obavy s touto téměř půlroční absencí zákonného požadavku na odbornost související. „Právě rozhodnutí ministerstva financí, že prodejci budou muset složit povinnou zkoušku až pět měsíců po zahájení reformy, ukazuje, co si o slušném zacházení s klienty ministerstvo myslí. Vědomě totiž otevřelo prostor pro různé jednorázové sítě, které by s minimálními náklady na vzdělávání mohly téměř půl roku obíhat republiku a nutit podpis smlouvy každému, koho potkají. A nemožnost od smlouvy odstoupit je opravdu neuvěřitelné ustanovení, v naprostém rozporu se základními zásadami ochrany spotřebitele,“ reagoval na podobu zákona Prouza.
Jana Koláriková
Komentáře
Přidat komentář