Resumé nastávajících změn
1. pilíř reformovaného penzijního systému zůstane ve stávající podobě jako jediná povinná část důchodového pojištění, a to financovaná ze sociálního pojištění. Principielně spočívá v přerozdělování příspěvků ve výši 28 % hrubé mzdy každého pracujícího člověka na důchody současných penzistů.
2. pilíř představuje dobrovolné důchodové spoření, od kterého po vstupu však již nebude možné odstoupit. Do 30. června příštího roku do něj bude moci vstoupit kdokoliv, po tomto datu pouze lidé do věku 35 let. „Pro zajištění dostatečného objemu prostředků pro důstojný příjem v důchodovém věku je dlouhodobé kontinuální spoření nutné. Proto je potřeba začít i dříve,“ dodává k problematice Tomáš Kofroň.
Účast v tomto pilíři nabízí účastníkům možnost převést sem 3 % z hrubé mzdy odváděné do státní kasy z 1. pilíře, avšak za podmínky přidání svých dalších 2 %. Těchto celkem 5 % bude potom penzijní společnost investovat dle účastníkem zvolené strategie, avšak bez ručení nezáporného zhodnocení jak je tomu u stávajícího 2. pilíře, tedy penzijního připojištění.
3. pilíř pak bude tvořit pozměněná podoba současného penzijního připojištění nově pod označením doplňkové penzijní spoření. Do současné podoby pilíře bude možné vstoupit do 30. listopadu letošního roku. Výše vkladu do tohoto pilíře závisí na rozhodnutí účastníka. Přispívat může i zaměstnavatel. Podle výše vkladu se pak odvíjí státní podpora ohraničená minimální vloženou částkou a maximálním příspěvkem. Od 1. ledna 2013 dojde k úpravám současných podmínek, a to i v oblasti daňových úlev. Naspořená suma do pilíře vložená je ve stávající i reformované podobě dále zhodnocována dle zvolené investiční strategie. Po 30. listopadu již nebude garantováno nezáporné zhodnocení.
Klady a zápory
Jak za Raiffeisenbank podotkl mluvčí Kofroň, je penzijní systém ve své reformované podobě především reakcí na neudržitelnost stávajícího jednopilířového státního systému do budoucna. „Princip jeho fungování vychází z vyzkoušených systémů v řadě zemí a je nastaven tak, že posiluje zodpovědnost každého občana za zabezpečení svého stáří. Pro některé ročníky však již přichází pozdě,“ hodnotí systém Kofroň. „O něco zajímavější bude účast v systému pro vyšší příjmové skupiny, protože vkládají do účastnických fondů druhého pilíře větší prostředky. Z tohoto důvodu je pro ně spravedlivější, protože pomůže zmenšit sociální dopad odchodu do důchodu, který vyplývá z velkého přerozdělování ve státním prvním pilíři. Míra účasti závisí tedy primárně na spořícím apetitu a dostupných finančních prostředcích klienta,“ dodává.
České zvyklosti
Češi jsou zvyklí investovat finance do zabezpečení svého stáří sice již nyní, kamenem úrazu ale zůstává jeho nedostatečná výše. „Skoro pět miliónu Čechů spoří ve stávajícím penzijním připojištění a další mají kapitálové formy pojištění či investují do investičních fondů. Problém však je, že částky dosažených úspor dosud nepředstavují zajištění na celé období důchodu. Dle našeho jarního průzkumu totiž šetří pravidelně na důchod pouze polovina obyvatelstva a jen dvě procenta spoří prostřednictvím investičním fondů,“ vysvětluje Tomáš Kofroň s dodatkem, že důchodová reforma a na ni navázaná kampaň by měla přispět k zodpovědnějšímu přístupu i lidi v mladším věku. „Důležité je, aby se občané zamysleli nad svým přístupem a očekáváními k budoucnosti své i svých blízkých. Na základě dostupných informací a ve spolupráci například se svým bankéřem poté mohou zvolit vhodný produkt a jeho nastavení pro zajištění svého spokojeného stáří,“ uzavřel.
Jana Koláriková
Komentáře
Přidat komentář