Kauza Institutu finančního poradenství (IFP) očima experta Světové banky

Pokuta v prodlení

Jakkoliv zásah ČNB signalizuje směřování finančního dohledu správným směrem, sankce v podobě pokuty mohla přijít mnohem dříve, a ušetřit tím spoustě lidí problémy plynoucí z podvodných praktik IFP. Tak alespoň vývoj kauzy vnímá Tomáš Prouza, specialista Světové banky na ochranu spotřebitele a finanční gramotnost. „Je velmi dobře, že se ČNB konečně rozhoupala k činu a začala být ráznější. Stejně jako to, že lidé zodpovědní za ochranu spotřebitele konečně pochopili, že některé agresivní a klamavé praktiky skutečně nelze trpět, protože ještě před pár lety někteří právníci tvrdili, že dávat lidem podepisovat směnky pro krytí storen je naprosto v pořádku a v souladu s českou legislativou,“ komentuje Prouza vývoj v oblasti finanční regulace. „Jen je škoda, že zásah nepřišel dříve, informací o podivném postupu IFP bylo na trhu dost už někdy od roku 2009 a rychlejší zásah by spoustu lidí zachránil od velmi drahé chyby,“ dodává s poukazem na datum rozhodnutí ČNB o pokutě pro IFP. 

Informační mezera

Kromě možnosti včasnějšího zásahu však podle Tomáše Prouzy propásla ČNB také příležitost prostřednictvím této kauzy lépe informovat veřejnost. „Bohužel mi ze strany ČNB chyběl ještě druhý krok, a to aktivnější informování veřejnosti o tom, proč byla pokuta udělena, a zejména jak se mají poškození bránit. Když už ČNB řekla ono "A", tedy že kroky IFP jsou v rozporu se zákonem, mělo automaticky přijít i "B" v podobě rady, jak se bránit směnečnému platebnímu rozkazu, a vystříhat se tak zbytečných problémů. Právě kauzy jako IFP jsou velmi dobrou příležitostí pro finanční vzdělávání a je škoda, že ČNB tento jasně pochopitelný příklad nevyužila pro varování ostatním,“ vysvětluje Prouza.

Co ukázala kauza IFP

Případ Institutu podle Prouzy ukázal také na některá slabá místa a nedostatky, jež by měly vést k určité reflexi dozorčích orgánů. „ČNB by měla lidem především poradit, že podepisovat směnky jako ručení za finanční produkty může být velmi nebezpečné. Řada poškozených by jistě také přivítala radu, jak postupovat v případě, že jim domů přijde směnečný platební rozkaz. Třídenní lhůta na podání odporu je totiž velmi krátká a lidem často ani nedá prostor najít si právníka a zareagovat,“ upřesňuje Prouza s tím, že ČNB by měla rovněž jasněji definovat svou představu nekalých a agresivních obchodní praktik. „Firmy by si pak nedovolily používat to, o čem se veřejně mluví jako o zakázaném chování. Tato upozornění by jistě ráda používala i média, a potřebná varování by se tak dostala k více lidem,“ uzavírá. 

Základní kameny podvodné pyramidy

Podstata nekalých praktik IFP, jak uvedla ČNB, tkvěla v pyramidové hře s pravidlem uzavřené pojistné smlouvy a podepsané směnky. Společnost totiž „primárně“ nabízela lidem se zájmem o přivýdělek možnost působit jako pojišťovací zprostředkovatel České podnikatelské pojišťovny (ČPP). Podmínkou k uzavření smlouvy o spolupráci byl však zároveň také podpis pojistné smlouvy ČPP, zavazující samotného zprostředkovatele platit po dobu dvou let dva tisíce korun měsíčně. Dodržení tohoto závazku si IFP jistila směnkou, respektive pokutou ve výši 24 nebo 48 tisíc korun v případě vypovězení pojistné smlouvy. Směnku společně s pojistnou smlouvou dotyční při vidině atraktivní odměny 12 tisíc za každého nového zákazníka za šikovné manipulace zástupců IPF podepisovali.

Jeden případ za všechny

K oblíbeným „terčům“ zástupců IFP patřili studenti a také například ženy na mateřské. Mezi ně patřila také paní Jana, která přiznává i svůj podíl viny: „Do problému jsem se dostala vlastní chybou, nalákala mě vidina snadného výdělku. Později se ukázalo, že to byla pěkná hloupost a zas tak snadné to nebylo. Chtěla jsem si přivydělat k rodičovské dovolené, asi půl roku jsem pojištění platila a pak jsem poslala na IFP výpověď,“ popisuje svůj případ. „Následovali telefonáty z IFP, jestli jsem si vědoma, že mě čeká pokuta 48 tisíc korun,“ dodává paní Jana s tím, že se rozhodla vyhledat pomoc u neziskové organizace HELP, která nyní přes Facebook svolává podvedené klienty a připravuje hromadnou žalobu. „Můj případ je nyní ve fázi přípravy podání k soudu,“ uzavírá se slovy, že díky HELP už snad brzy všechno skončí.

Podvedení klienti se mohou o hromadné žalobě sdružení HELP a kauze IFP podrobněji dočíst na stránkách www.facebook.com/podvodIFP.

Jana Koláriková