Odškodňování újmy na zdraví podle nového občanského zákoníku


			Odškodňování újmy na zdraví podle nového občanského zákoníku
14.9.2013 Pro občany

Nový občanský zákoník (NOZ) v sobě skrývá jednu změnu. Na první pohled či přečtení není tak patrná jako jiné novinky, má však mimo jiné dosti významný dopad na oblast pojištění. Pro novou právní úpravu již nebude platit vyhláška, která upravovala základní pravidla pro odškodňování nemateriální újmy, jako je bolestné nebo ztížení společenského uplatnění.

Změna v odškodňování újmy na zdraví

Ti, kdo se s aplikací vyhlášky setkali v praxi, ví, že tato úprava odškodnění založená na pevně nebo rozmezím stanovených bodech a jejich ekvivalentu v penězích nebyla v mnoha případech optimální. Představovala však pravidla pro odškodňování těchto kategorií škod (protože jinak jsou bolest a ztížení společenského uplatnění kategoriemi velmi subjektivními a nově jsou správně řazeny mezi nemajetkové újmy) a přinášela určitou předvídatelnost práva. Vyhláška však byla novým občanským zákoníkem zrušena bez náhrady a zásady pro odškodňování bolestného a ztížení společenského uplatnění stanoví přímo nový občanský zákoník. Zákonná pravidla pro odškodňování bolestného a ztížení společenského uplatnění jsou však nastavena velmi obecně: „Při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění; nelze-li výši náhrady škody takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.“ Pokud pomineme, že sporná je již otázka, zda lze vůbec bolest „plně“ odškodnit, stejně jako ztrátu blízké osoby, pro jejíž odškodnění je stanoveno také pravidlo „odškodnění vyvažujícího plně utrpení“, bližší pravidla pro odškodnění těchto nároků stanovena nejsou. Bez stanovení metodiky pro odškodňování bolestného a ztížení společenského uplatnění vyvstává otázka, podle jakých pravidel budou tyto nároky vyplývající z NOZ odškodňovány.

Požadavek předvídatelnosti v pojišťovnictví

Oblast pojišťovnictví je tímto problémem dotčena nejen proto, že převážná část škod na zdraví je odškodňována z pojištění (ať už se jedná o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, pojištění odpovědnosti zdravotnických zařízení, lékařů, stomatologů apod.). Pojištění představuje kromě právní kategorie (uzavírání pojistných smluv a plnění závazků z nich vyplývajících) také kategorii ekonomickou. Pojištění je založeno nejen na solidaritě, ale také na určité predikovatelnosti, posouzení pojistného rizika (tedy ohodnocení míry pravděpodobnosti vzniku pojistné události) a rozsahu a výše v budoucnu poskytovaného pojistného plnění.

Tato předvídatelnost není podstatná pouze z hlediska pojistných vztahů, do kterých pojistitelé vstupují. Pojišťovnám jsou v této souvislosti ukládány také veřejnoprávní povinnosti jako např. povinnost stanovit pojistné na základě pojistně-matematických předpokladů tak, aby byla zajištěna trvalá splnitelnost všech jejích závazků z provozované pojišťovací činnosti nebo povinnost vytvářet rezervy na pojistná plnění. Stav nejistoty, pokud se jedná o výši náhrad za újmu, které by měly být ze strany škůdců poskytovány, a tedy případně ze strany pojistitelů plněny, představuje v pojištění tedy problém nejen v kontextu vyplácení pojistných plnění z konkrétních pojistných událostí a tvorby rezerv na tyto události, ale vůbec z hlediska tvorby pojistných produktů a stanovení výše pojistného.

Zrušení vyhlášky bez náhrady

Zrušením „odškodňovací“ vyhlášky bez náhrady se dostáváme ze stavu relativně přesného stanovení výše odškodnění bolestného a ztížení společenského uplatnění k situaci, kdy není prakticky žádné vodítko pro určení výše odškodnění než obecné zákonné vymezení. Jakkoliv v českém právním prostředí existuje již judikatura k odškodňování těchto nároků, jedná se zejména o odškodňování závažnějších škod na zdraví, na méně závažné škody na zdraví obtížně aplikovatelné. Nadto rozhodnutí soudů o těchto nárocích se mohou lišit a i s ohledem na jejich nijak zásadní množství není jejich zobecnění pro vytvoření pravidel k odškodňování těchto nároků nejspíše možné.

Metodika odškodňování újmy na zdraví

Proto lze přivítat snahu o promítnutí obecného principu odškodňování stanoveného novým občanským zákoníkem do konkrétnějších zásad. Z diskuzního setkání, které k tomuto tématu uspořádaly Nejvyšší soud České republiky a Společnost medicínského práva, pod záštitou 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, vyplynula potřeba vytvořit metodiku, jež by mohla být pomůckou při posuzování bolestného a ztížení společenského uplatnění. Využít by se měla nejen v rámci soudních sporů, ale také právě při odškodňování újmy na zdraví mimosoudní, nespornou cestou. Odškodnění škod na zdraví bez soudního řízení představuje naprosto převažující část odškodňovací praxe. Z iniciativy Nejvyššího soudu České republiky a Společnosti medicínského práva byly následně zahájeny práce na vytvoření takové pomůcky.

Široký společenský konsenzus

Metodika odškodňování újmy na zdraví, jak je v rámci příprav materiál označován, by neměla být závazným právním předpisem, jako tomu je u stávající odškodňovací vyhlášky. Její význam by měl vyplývat zejména ze širokého společenského konsenzu při jejím vytváření a z vysoké odborné argumentace, jíž by měla být podložena. Na přípravě se podílí jak zástupci justice (zejména Nejvyššího soudu nebo ostatních vyšších soudů), tak odborných lékařských společností, státních orgánů, advokátů či pojistitelů. Za pojistitele se této agendy účastní zástupce ČAP a ČKP. Metodika by měla stanovit určitá pravidla pro stanovení výše odškodnění za bolest a ztížení společenského uplatnění. Kromě stávající odškodňovací vyhlášky je jedním ze zdrojů inspirace při jejím vytváření také Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví (vytvořená Světovou zdravotnickou organizací).

Dosavadní jednání

Z dosavadních jednání zatím vyplývá, že u nároku na náhradu za bolest bude aplikovatelný etiologický přístup vycházející z klasifikace založené na rozlišení jednotlivých tělesných struktur (v zásadě koncepce dnešní odškodňovací vyhlášky pro bolestné). Pokud se jedná o náhradu za ztížení společenského uplatnění, jeví se jako vhodnější vytvoření nového systému, jenž by promítl příslušný rozsah zdravotního omezení poškozeného do všech oblastí, ve kterých dochází pro trvalé následky k omezení či vyloučení společenského uplatnění poškozeného. Z tohoto hlediska je inspirací právě Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví, a to zejména její část Aktivity a participace.

Další otázky zůstávají

Je třeba upozornit, že i pokud se tuto pomůcku podaří vytvořit, v což všichni, kteří se na ní podílejí, upřímně věří, bude jí stále řešena pouze část nesnází, jež v oblasti odškodňování NOZ přinesl, a to náhrada vytrpěné bolesti a ztížení společenského uplatnění. Nebude řešeno například odškodňování další nemajetkové újmy spojené se škodou na zdraví, peněžité náhrady utrpení způsobeného usmrcením nebo zvlášť závažným ublížením na zdraví osobě blízké (navazující na dnešní jednorázové odškodění pozůstalých podle § 444 odst. 3 OZ) nebo odškodnění nemajetkové újmy za osobní neštěstí – viz přehled náhrad při ublížení na zdraví a při usmrcení. Obecně však lze říct, že bez ohledu na to, v jakém rozsahu se bude metodikou predikované odškodňování pohybovat (neboť výše případného pojistného plnění by měla být jedním z určovatelů při stanovení výše pojistného a změna v odškodňování by se jak do limitů pojistného plnění, tak do výše pojistného promítnout měla), měla by nová metodika přinést alespoň trochu jistoty nebo lépe řečeno relativní předvídatelnosti. A to nejen pro poškozené a pojistitele, ale také (což je často neprávem opomíjeno) pro nepojištěné potenciální škůdce.


Přehled náhrad při ublížení na zdraví a při usmrcení:

Náhrada za vytrpěné bolesti (§ 2958 NOZ)

Náhrada za ztížení společenského uplatnění (§ 2958 NOZ)

Náhrada za další nemajetkové újmy (§ 2958 NOZ)

Náhrada za duševní útrapy osob blízkých (§ 2959 NOZ)

Náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s péčí o zdraví poškozeného, o jeho osobu nebo jeho domácnost (§ 2960 NOZ)

Náhrada přiměřených nákladů spojených s pohřbem (§ 2961 NOZ)

Peněžité dávky – např. ztráta na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, ztráta spočívající v rozdílu mezi výdělkem před vznikem újmy a výdělkem po skončení pracovní neschopnosti, náhrada za ztrátu na důchodu, náhrada za bezplatné práce poškozeného pro jiného  v jeho domácnosti nebo závodu, náklady na výživu pozůstalým (§ 2962 – 2968 NOZ)

Náhrada nemajetkové újmy tomu, kdo ji důvodně pociťuje jako osobní neštěstí (§ 2971 NOZ)

 

Mgr.Lucie Jandová, předsedkyně pracovní skupiny Občanský zákoník, ČAP

Pojistný obzor

Časopis Pojistný obzor si můžete objednat na www.pojistnyobzor.cz. Přehled článků vycházejících v aktuálním čísle najdete ZDE. 

Zdroj: Pojistný obzor

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články