Úrazové pojištění zaměstnanců… dobře nám tak


			Úrazové pojištění zaměstnanců… dobře nám tak
29.3.2016 Produkty

Snad to byl Maximilian Robespierre, francouzský poslanec Národního shromáždění a významný jakobín, který tvrdil, že když zasedá vláda nebo parlament, nemůže si být nikdo jist ani svým majetkem, ani životem. Dnes se protivníci neumlčují gilotinou, na které nakonec skončil i tento pán, ale volí se jiné způsoby prosazení skupinových zájmů.

Pro příklady nemusíme chodit daleko. Z poslední doby stačí nestranně pozorovat způsoby prosazování regulace provizí životním pojištění. Obdobně nás pobaví více než dvacetileté handrkování o způsobu provozování pojištění odpovědnosti zaměstnavatele při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Po celou tu dobu jsme byli svědky přetahování se o to, zda má být toto pojištění zařazeno do systému sociálního zabezpečení, nebo se má stát součástí soukromého pojištění stejně jako o to, zda má mít formu průběžného nebo kapitálového financování. Rozhodování pak záviselo na pravicovosti či levicovosti právě vládnoucí politické reprezentace.

Silové řešení 

Systém doposud platného zákonného pojištění měl být sice zaměněn systémem sociálního úrazového pojištění zaměstnanců prosazeného silou politické moci, avšak se schválením nového občanského zákoníku se nevhodnost tohoto řešení ukázala ve své nahotě. Po opakovaných odkladech nabytí účinnosti zákona č. 266/2006 Sb. byl nakonec tento právní předpis zrušen a nastaly opět tahanice o charakter zásadní koncepční změny, které jsme popsali v článku „Jak se vaří úrazový guláš“ v Pojistném obzoru 3/2015. Ty ukončilo až jednání vlády dne 21. prosince 2015, která svým usnesením č. 1068 uložila ministryni práce a sociálních věcí zpracovat a vládě do 30. června 2016 předložit návrh věcného záměru zákona upravujícího pojištění  odpovědnosti zaměstnavatelů při pracovních úrazech a nemocech z povolání na základě varianty, podle níž bude dané pojištění odpovědnosti vykonávat Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Pozitiva

To, kdo bude dané pojištění vykonávat, není z hlediska samotného systému až tak důležité. Podstatnější je, jakým způsobem a za jakých podmínek. Začněme tím pozitivním, tj. rozhodnutím ponechat systém náhrady škody nebo nemajetkové újmy podle zákoníku práce. Asi nemá smysl skřípat zuby nad rozdvojením právní úpravy závazků z deliktů a s tím souvisejících rozdílů v odškodňování podle zákoníku práce a podle občanského zákoníku, což je otázkou budoucího vývoje. V této souvislosti poukazujeme na nejnovější nález Ústavního soudu (ÚS 3122/15), který opětovně potvrdil široké oprávnění obecných soudů při rozhodování o odškodnění bolestí a ztížení společenského uplatnění, a to i po nabytí účinnosti nařízení vlády č. 276/2015 Sb. s odůvodněním, že „rozhodovací činnost soudů při stanovení konkrétních částek odčinění je třeba oprostit od vlivu moci výkonné, která není oprávněna limitovat soudy v přiznávání spravedlivé a dostatečné náhrady“. K tomu lze pouze dodat, že by bylo vhodné jednou pro vždy přestat hodnotit kvalitu života podle tabulek stejně jako určovat hodnotu hospodářských zvířat. 

Negativa

K vážnému zamyšlení je však pojetí způsobu pojištění, jak to vyplývá z materiálu, na jehož základě vláda přijala výše uvedené usnesení. Pokud budeme pojištění chápat jako závazek (§ 1723 OZ) spočívající v přenesení pojistného rizika na „nositele pojištění“ a z toho vyplývající jeho povinnosti šetřit nahlášenou škodnou událost a poskytovat plnění z pojistné události oprávněné osobě, pak nic z toho nenajdeme v uvedené variantě. Naopak, pojištění je zde zaměňováno se sociálním zabezpečením, z něhož vzniká právo na dávku. Vycházíme z toho, že ČSSZ má primárně refundovat zaměstnavateli jím poskytnuté plnění ve formě odškodnění za pracovní úraz nebo nemoc z povolání. Jak jsme již vícekrát upozorňovali, zaměstnavatelé jsou proti tomuto riziku ze zákona pojištěni a podmiňovat plnění z tohoto pojištění primárním odškodněním poškozeného zaměstnavatelem považujeme za popření samotné podstaty pojištění. Varianta sice připouští i přímé odškodnění ČSSZ, avšak za podmínky, že zaměstnavatel zanikl bez právního nástupce nebo, že ČSSZ prokázala, že není schopen takové odškodnění poskytnout. Z toho vyplývá, že systému hrozí výrazné zbyrokratizování a vyloučit nelze i jeho kolaps, neboť podle stávající praxe naprostá většina zaměstnavatelů není schopna ani administrativně, ani finančně zabezpečit řádné odškodnění pracovních úrazů a nemocí z povolání. Přitom v případě náhrady za nemateriální újmy a výplaty rent jde o složité případy často s vysokými finančními částkami, resp. s dlouhou dobou vyplácení, přičemž po celou dobu je třeba vyhodnocovat změny zdravotního stavu poškozených. Nemusíme asi příliš zdůrazňovat, že takový způsob odškodňování by výrazně poškodil především střední a drobné zaměstnavatele, a stejně tak by oproti současnosti znevýhodnil postavení poškozených, zejména případě neochoty zaměstnavatele se odškodněním zabývat. 

Zkreslování skutečnosti

Náhradu škody nelze zaměnit za výplatu dávky. To se projevuje i v postupech ČSSZ při vyřizování agendy spojené s daným pojištěním, kdy tento státní orgán může rozhodovat pouze v rámci správního řízení. Každé rozhodnutí jak o nároku, tak i o jakékoli žádosti související s daným pojištěním, musí mít formu rozhodnutí ve správním řízení, proti kterému se mohou jeho účastníci odvolávat, a při vyčerpání všech opravných prostředků může nakonec věc skončit u soudu. Pokud se tento způsob rozhodování prezentuje jako rychlejší cesta k odškodnění v porovnání se současným vyřizováním pojistných událostí pojišťovnami, pak to považujeme za účelové zkreslování skutečnosti.

Věcný záměr zákona

Nestahujme však kalhoty, když brod je ještě daleko. Rozhodující bude samotný obsah věcného záměru zákona a z něj vycházející předlohy, která se do Poslanecké sněmovny nedostane dříve než v první polovině roku 2017. Bude tak dostatek času k řádnému posouzení nově navrženého systému pojištění a odmítnutí těch řešení, která budou v rozporu se samotnou podstatou daného pojištění nebo by vedla ke zhoršení postavení poškozených i zaměstnavatelů.

Zdroj: Pojistný obzor

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články