Úrazové pojištění zaměstnanců se zpřístupní všem pojišťovnám


			Úrazové pojištění zaměstnanců se zpřístupní všem pojišťovnám
6.6.2012 Produkty

Základním principem nové právní úpravy úrazového pojištění zaměstnanců bude koncipováno jako soukromé, založené na pojistné smlouvě. Pojistnou smlouvu bude povinen uzavřít každý zaměstnavatel a tuto povinnost plnit po celou dobu, po kterou bude zaměstnávat aspoň jednoho zaměstnance. Webovým stránkám oPojištění.cz to sdělili náměstek ministra financí Ing. Radek Urban a PhDr. Vladimír Přikryl.

Zákon zachová současný systém náhrady újmy (škody) způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, a to jak pokud jde o majetkové škody, tak o nemajetkové újmy (vytrpěné bolesti, ztížení společenského uplatnění a duševní útrapy). Zákon má stanovit minimální limit pojistného plnění ve výši 35 miliónů korun.

„Naše představa odpovídá liberálnímu přístupu, který tato vláda uplatňuje ve všech oblastech. Řešení, které navrhujeme v případě úrazového pojištění zaměstnanců, je založeno na volné soutěži a konkurenci pojišťoven a za druhé na povinnosti zaměstnavatele takové pojištění pro své zaměstnance uzavřít. To zajistí, že všichni zaměstnanci budou mít garantovánu úhradu újmy vzniklé jim v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, ale díky konkurenci to bude za tu nejlepší cenu,“ uvedl v úvodu Radek Urban.

V současnosti tuto zakázku pro stát plní dvě pojišťovny: Kooperativa a Česká pojišťovna.

A proč stát vybral právě Kooperativu a Českou pojišťovnu? Odpověď je jednoduchá: jedině tyto dvě pojišťovny měly v době vzniku této zákonné formy pojištění pobočky po celé republice a mohly tak snadno vyřizovat pojistné události. Klíčem pro rozdělení zaměstnavatelů mezi tyto pojišťovny bylo, zda měli sjednáno pojištění této odpovědnosti k 31. prosinci 1992 u České pojišťovny. Pokud ne, pak ze zákona byli 1. 1. 1993 pojištěni u Kooperativy.


Lze využít zkušenosti z demonopolizace povinného ručení

„Jedním z rysů připravované změny je to, že v procesně právní rovině využijeme zkušenosti, které jsme získali při demonopolizaci povinného ručení. Jsme přesvědčeni, že to povede ke stejně dobrému výsledku, to znamená ke konkurenci nabídky, odpovídající segmentaci podle skutečného rizika a k nízkým cenám. Z toho budou benefitovat zaměstnavatelé a potažmo i zaměstnanci,“ zdůraznil Urban.

Prvních pět let navrhuje Ministerstvo financí zavést zmrazení pojistného, takže pojistné poroste maximálně o inflaci nebo o vyšší škodní průběh. Po pěti letech bude na pojišťovnách, jak si udělají segmentaci. Budou to pojišťovny, které ponesou riziko a závazky, které z pojištění vzniknou. Na segmentaci, kterou dnes pojišťovny využívají pro povinné ručení, je vidět, že podobně se časem mohou rozšířit i kritéria u úrazového pojištění. „Ale to nebude řešit stát. Od toho jsou pojišťovny, které si to na základě statistik budou hlídat a pak si segmentaci rozšíří,“ připomíná Vladimír Přikryl.

Jednou z výrazných změn bude zavedení léčebné a pracovní rehabilitace hrazené z daného pojištění v těch případech, kdy je z lékařského hlediska možné zvýšit soběstačnost zdravotně poškozeného zaměstnance nebo mu umožnit návrat do pracovního procesu.


Systém bonus-malus

Současný systém zavedení bonusu a malusu neumožňuje. Nový systém to umožňovat bude, a to je velká výhoda. Systém bude obdobný jako je v povinném ručení. Pojišťovna zaměstnavateli, v jehož firmě bude příliš mnoho úrazů a nemocí z povolání, úrazové pojištění zaměstnanců zdraží.

Naopak zaměstnavatel, který bude mít nulový nebo marginální škodní průběh, dostane od pojišťovny bonus (bude platit nižší pojistné). Samozřejmě bude trvat nějakou dobu, než se firmy rozdělí na ty s bonusem a na ty s malusem. I tady bude po prvních pět let platit regulace. Pro první roky bude bonus 5 %. To proto, aby některá pojišťovna nenastavila dumpingové ceny.

Kromě toho dojde k posílení bezpečnosti a zásad ochrany zdraví při práci. Každému zaměstnavateli se v budoucnosti vyplatí investovat do prevence, mimo jiné proto, že dostane od pojišťovny bonus. Dnes takový postup zákon neumožňuje. Nějakou dobu bude trvat, než se pojistné do bonusů a malusů přerozdělí.

„Zavedeme regres pojistného vůči zaměstnavateli, který nebude dodržovat bezpečnostní předpisy a zaviní pracovní úraz. Spíše než bonus a malus to bude regresní právo, které bude tlačit zaměstnavatele k tomu, aby dodržoval bezpečnostní předpisy. Jde zejména o malé podnikatele, kteří se proti těmto předpisům často proviňují. Pojišťovny si to dokážou ohlídat“, zdůraznil Přikryl.


Pro zaměstnance, kterým se hradí škody ze zákonného pojištění, se nic nezmění

Samozřejmě, že nový systém se musí vyrovnat i se závazky, které vznikly ze stávajícího zákonného pojištění dané odpovědnosti. Ve formě rent budou vypláceny ještě řadu let po ukončení zákonného pojištění, přičemž jejich výše bude postupem času klesat. Vůči poškozeným zaměstnancům se však nic nezmění, pojišťovna, která jim náhradu škody dnes vyplácí, jim bude platit i nadále.

„Pojištění však přestane fungovat na principu průběžného financování. Začne být kapitálové, tj. s tvorbou technických rezerv. Současný systém průběžného financování je totiž do značné míry nespravedlivý,“ vysvětluje Přikryl. Pojišťovny vyberou pojistné, zaplatí z něj splatné závazky a další rok ho zúčtují s Ministerstvem financí. Pokud měly pojišťovny ztrátu, tak jim tuto ztrátu ministerstvo uhradí, v opačném případě odvedou pojišťovny přebytek do státního rozpočtu. Je často šířeným mýtem, že úrazové pojištění zaměstnavatelů generuje tajuplné milióny. Není tomu tak. Díky odvodům do státního rozpočtu odejdou i peníze, které si zaměstnavatelé na škody vzniklé v daném roce zaplatili, ale nevyplatily se hned v tom roce. Systém tak spotřebuje i prostředky, které by měly sloužit k budoucí výplatě vzniklých závazků. Je to tím, že se k nim nevytvářejí rezervy. Právě tomu by měl zabránit kapitálový systém. Ten je založen na tom, že k pojistnému, které odpovídá danému roku, musí pojišťovna vztáhnout všechny závazky ze škod v tomto roce vzniklých, i když je bude vyplácet v dalších letech. Proto musí k těmto závazkům vytvořit rezervy a tyto krýt odpovídající výší aktiv. To vyvrací i další mýtus založený na neznalosti fungování soukromého pojištění, podle něhož porovnáním ročního přijatého pojistného a roční výše výplaty pojistných plnění „nejrůznější odborníci“ docházejí k závěru, že je dané pojištění vysoce ziskové. Bez řádné tvorby technických rezerv by pojišťovna v případě ukončení nebo jiných změnách v její činnosti neměla prostředky k úhradě svých závazků. Takové pojišťovně by ČNB musela odejmout povolení k činnosti.


Vznikne Kancelář pojistitelů pracovních úrazů

Podobně jako existuje Česká kancelář pojistitelů, jež plní společné povinnosti pojišťoven v povinném ručení, bude založena Kancelář pojistitelů pracovních úrazů. Základní funkcí této Kanceláře bude plnění z garančního fondu v těch případech, kdy zaměstnavatel nesjedná pojištění své odpovědnosti, nebo kdy se pojišťovna dostane do finančních problémů. Dále se na úrovni Kanceláře bude vytvářet fond zábrany škod, ze kterého budou financovány programy zaměřené na prevenci pracovních úrazů a nemocí z povolání. Významnou funkcí bude i vedení statistik a kontrola plnění zákonem stanovených povinností zaměstnavatelů. Zde bude Kancelář spolupracovat s veřejnými orgány, zejména se Státním úřadem inspekce práce. Činnost Kanceláře bude hrazena z povinných příspěvků pojišťoven. Zákon upraví vznik, organizační strukturu, orgány a činnost Kanceláře včetně správy garančního fondu a fondu prevence pracovních úrazů a nemocí z povolání. Dohled nad provozováním tohoto pojištění bude vykonávat Česká národní banka.

Dagmar Šístková



Zdroj: Dagmar Šístková

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS