Má úřední sdělení ČNB krotit „neposlušné“ pojišťovny?

Jak je tomu doopravdy?

Je pravda, že ČNB v úředním sdělení definuje řadu svých očekávání, jaké informace budou pojišťovací zprostředkovatlé a pojišťovny zájemcům o pojištění a pojistníkům poskytovat. Kromě obecných informačních povinností se úřední sdělení zabývá specificky i informacemi o nákladových položkách pojištění. Má právo něco takového ČNB požadovat, či nikoliv?

„ČNB není zákonodárce, který by mohl bez zákonného zmocnění svými sděleními rozšiřovat okruh povinností, které mají pojišťovny ze zákona a ani tak v úředním sdělení nečiní. K určitému rozšíření zákonné informační povinnosti tak dojde např. až v důsledku novely zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích účinné od ledna 2013. ČNB však upozorňuje, že pojišťovny a zprostředkovatelé mají při sjednávání pojištění vedle zákoné informační povinnosti i povinnost odborné péče. To je jistě pravda a tato povinnost pak může ve vztahu ke konkrétnímu zájemci, při zohlednění jeho finanční gramotnosti, zkušeností, očekávání, rozumových schopností zahrnovat i poskytnutí dalších informací a vysvětlení, než vyplývá ze seznamu povinně sdělovaných informací uvedeného v zákoně o pojistné smlouvě,“ vysvělila Eva Nováková z advokátní kanceláře Johnson Štastný Kramařík.

Povinnost odborné péče

Úřední sdělení je tedy zcela smysluplné, pokud z něj dovozujeme povinnost pojišťovny či zprostředkovatele jasně, srozumitelně a neklamavě poskytnout zájemci o pojištění veškeré informace, které s ohledem na své individuální postavení potřebuje, aby se mohl kvalifikovaně rozhodnout, zda daný produkt koupí nebo si v nabídce vybere jiný, lépe vyhovující. ČNB dále doporučuje co nejvíce informací zveřejňovat na internetových stránkách pojišťovny.

„Zde je však otázkou, pokud je smyslem odborné péče při zprostředkování pojištění, aby konkrétní zájemce o pojištění dostal úplné, nezkreslené a srozumitelné informace, sloužící k jeho kvalifikovanému rozhodnutí, zda by vhodný způsob komunikace mezi pojišťovnou a zájemcem o pojištění vůbec měl být předmětem doporučení ČNB či spíše svobodnou volbou pojišťovny,“ dodala Nováková.

Stojí za to připomenout, že zákonná povinnost odborné péče, kterou v úředním sdělení ČNB interpretuje, se vztahuje pouze ke zprostředkovatelské činnosti, nikoliv k vlastnímu podnikání pojišťoven. Ze zákona tak nevyplývá a nikdo ani nemůže po pojišťovnách spravedlivě požadovat, aby na požadavky často anonymních tazatelů, bez možnosti zhodnocení konkrétních potřeb a postavení zájemce o pojištění bez dalšího, rozesílaly ceníky a kalkulace. Další otázkou je, zda by izolované poskytnutí ukazatelů jako je již zmiňovaný TER, bez komplexního zhodnocení v rámci daného produktu a potřebného vysvětlení, nebylo pro běžného spotřebitele spíše zavádějící.

ČNB již avizovala, že s ohledem na výkladové nejasnosti a bouřlivé reakce na úřední sdělení vydá detailní metodiku, kterou upřesní význam a rozsah svých doporučení.“ Je tak možné doufat, že se z úředního sdělení stane spíše rozumné vodítko pro vztah klienta a pojišťovny,“ uzavřela Nováková.

Johnson Šťastný Kramařík, advokátní kancelář

www.jsklaw.cz