Česká asociace pojišťoven: Jaké změny čekají zprostředkovatele?


			Česká asociace pojišťoven: Jaké změny čekají zprostředkovatele?
19.12.2012 Pojistný trh

Novela zákona č. 38/2004 přináší rozsáhlé inovace a zásadně mění téměř všechny instituty dosavadní právní úpravy. A to všechno dřív, než začne působit evropská směrnice IMD2. Co všechno se tedy změní?

Detailní rozbor vyšel ve 4. čísle letošního Pojistného obzoru - časopise, který vydává Česká asociace pojišťoven. My ho přinášíme nekrácený našim čtenářům.

 

Historický vývoj

Česká asociace pojišťoven se začala velmi intenzivně zabývat návrhem změny zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích už na jaře 2011 a měla k nim mnoho připomínek. Některé z nich byly ze strany Ministerstva financí akceptovány, ale většina z nich bohužel nebyla vzata na vědomí. Novela zákona byla poprvé projednávána Legislativní radou vlády (LRV) 25. 8. 2011, a protože bylo vzneseno několik připomínek k některým ustanovením, další projednávání se přerušilo a bylo doporučeno předkladateli návrh zákona přepracovat. Podruhé LRV projednala upravenou novelu téměř po roce, 16. 8. 2012. Opět byly shledány zásadní připomínky, a projednávání tak bylo znovu zastaveno. Po zapracování připomínek byl návrh předložen potřetí 25. 10. 2012 a LRV doporučila vládě předložený návrh novely schválit. Což se následně stalo 14. 11. 2012 s tím, že zákon musí ještě projednat Parlament ČR. Novela přináší mnoho změn, které mají podle Ministerstva financí vést zejména ke zjednodušení a zpřehlednění jednotlivých kategorií pojišťovacích zprostředkovatelů a zvýšení ochrany spotřebitele. Je tomu však opravdu tak?

 

Stávající kategorie

V současnosti mohou v oblasti zprostředkování pojištění působit osoby registrované až v sedmi různých kategoriích. Ty se nyní pokusíme charakterizovat. Pojišťovací makléř (PM) je vázán obsahem smlouvy uzavřené se zájemcem o pojištění nebo zajištění a musí být po celou dobu výkonu činnosti pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu. Pojišťovací agent (PA) vykonává zprostředkovatelskou činnost jménem a na účet jedné nebo více pojišťoven. Nabízené produkty mohou být vzájemně konkurenční. Také u něj musí po celou dobu výkonu činnosti existovat pojištění pro případ odpovědnosti za škodu. Další kategorií je výhradní pojišťovací agent (VPA). Ten vykonává zprostředkovatelskou činnost jménem a na účet jedné pojišťovny, která také odpovídá za jím způsobenou škodu při výkonu zprostředkovatelské činnosti. Následuje vázaný pojišťovací zprostředkovatel (VPZ), jenž vykonává zprostředkovatelskou činnost jménem a na účet jedné nebo více pojišťoven, jím nabízené produkty nesmí být vzájemně konkurenční a pojišťovna odpovídá za škodu, kterou způsobí při výkonu zprostředkovatelské činnosti. Nesmíme opomenout ani podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele (PPZ). Tato kategorie úzce spolupracuje s pojišťovacím agentem, s výhradním pojišťovacím agentem a v neposlední řadě pojišťovacím makléřem. Ve své činnosti se striktně řídí pokyny pojišťovacího zprostředkovatele, jehož jménem a na jehož účet jedná a který pak také odpovídá za případnou způsobenou škodu. Je také důležité zmínit pojišťovacího zprostředkovatele s domovským členským státem jiným, než je Česká republika. Ten provozuje zprostředkovatelskou činnost v rozsahu oprávnění domovského členského státu. Na závěr této kapitoly jsme si nechali samostatného likvidátora pojistných událostí, jenž provádí na základě smlouvy uzavřené s pojišťovnou, jejím jménem a na její účet šetření nutné ke zjištění rozsahu její povinnosti plnit ze sjednaného pojištění.

Nové rozdělení

Návrh novely definuje pouze čtyři kategorie pojišťovacích zprostředkovatelů – samostatného zprostředkovatele (SZ) a vázaného zástupce (VZ). Tyto pozice se od sebe liší tím, zdali daná osoba nese odpovědnost za svou činnost, nebo zda tuto odpovědnost přebírá jiný subjekt. Platí přitom, že každá osoba bude na trhu oprávněna působit pouze v jedné z těchto pozic. Vázaný zástupce pracuje pro jednoho „zastoupeného“, který za jeho činnost také plně odpovídá. Samostatný zprostředkovatel zprostředkovává pojištění nebo zajištění na účet jedné nebo více společností nebo na základě smlouvy se zákazníkem. Pokud jedná výlučně na základě této smlouvy, může pak použít označení makléř. Tuto aktivitu může vykonávat osobně, pomocí zaměstnanců nebo i prostřednictvím vázaného zástupce. Sám odpovídá za škodu způsobenou při provozování činnosti a musí být samozřejmě pojištěn po celou dobu provozování činnosti. Pokud samostatný zprostředkovatel jedná se zákazníkem na základě smlouvy, nesmí současně ohledně pojištění, které je předmětem smlouvy, jednat jménem a na účet pojišťovny. SZ i VZ pracují na bázi písemné smlouvy. Oba mají také stejnou možnost zprostit se odpovědnosti, pokud hodnověrně prokáží, že vynaložili veškeré úsilí, aby zabránili vzniku dané škody. V návrhu novely pak zůstala beze změn ustanovení, která se týkala pojišťovacího zprostředkovatele s domovským členským státem jiným, než je Česká republika a samostatného likvidátora pojistných událostí.

Inkaso pojistného

V rámci stávajícího zákona může inkasovat nebo vyplácet pojistné plnění výhradní pojišťovací agent, pojišťovací agent a pojišťovací makléř. Pokud je pojišťovací zprostředkovatel zmocněn k vybírání pojistného, musí mít k dispozici jistinu ve výši 4 % ročního objemu jím inkasovaného pojistného, nejméně však 17 tisíc eur. Pro převody pojistného a pojistného plnění musí také používat zvláštní bankovní účet. Nově může inkasovat pojistné nebo vyplácet pojistné plnění pouze samostatný zprostředkovatel. VZ může inkasovat pouze tehdy, pokud sjednává pojištění jako doplňkovou službu a dohodnul-li se tak s pojišťovnou. K převodu inkasovaného pojistného jsou obě kategorie povinny použít zvlášť k tomu účelu zřízený bankovní účet.

Osvědčení o zápisu do registru PZ a SLPU

Všechny kategorie pojišťovacího zprostředkovatele podléhají registraci u České národní banky (ČNB). Žádost o registraci předkládá samotný PZ, případně na základě udělení plné moci může tento krok provést pojišťovna. Kromě pojišťovny může rovněž na základě plné moci podat žádost i subjekt, pro který bude PZ pracovat. U vázaného pojišťovacího zprostředkovatele může pojišťovna doklady potřebné pro registraci nahradit prohlášením, že žadatel splňuje veškeré zákonem stanovené podmínky odborné způsobilosti a že pojišťovna nese plnou odpovědnost za jeho činnost. Obdobně to je nyní i u podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele, kdy prohlášení o způsobilosti vydává pojišťovací agent nebo makléř. Vydané osvědčení má neomezenou platnost. K žádosti je nutné přiložit doklad prokazující důvěryhodnost fyzické nebo právnické osoby, doklad o uzavření pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem činnosti PZ a osvědčení, že v majetku žadatele jsou finanční prostředky nejméně v hodnotě 17 tisíc eur (pokud má PZ oprávnění k inkasu). Poplatek za registraci nyní činí 10 tisíc Kč. V kontextu novely zákona bude správnost a úplnost údajů u vázaného zástupce ověřovat „zastoupený“. Důležité je také zmínit, že ČNB vázaného zástupce nezaregistruje, pokud bude činný pro jiného samostatného zástupce. Nově bude poplatek za registraci stanoven na 10 tisíc Kč pro SZ, ta samá částka se týká SLPU a u VZ bude poplatek 2 tisíce Kč. Osvědčení má platnost 5 let a obnova zápisu se bude provádět každoročně. Obnova přijde SZ na 5 tisíc Kč, VZ na 1 tisíc Kč a u SLPU bude bezplatná.

Odborná způsobilost

V současné době existují tři kvalifikační stupně. Základní kvalifikační stupeň musí splňovat VPA, VPZ, PPZ, SLPU a zaměstnanci pojišťoven, střední kvalifikační stupeň je povinný pro PA a dále musí mít PA nejméně dvouletou odbornou praxi. Vyšší kvalifikační stupeň musí splňovat PM spolu se čtyřletou odbornou praxí. Po pěti letech pak musí všichni zprostředkovatelé absolvovat doškolovací kurz. Všeobecné znalosti se prokazují dokladem o dokončení střední školy. Odborné znalosti dosvědčuje dokument o absolvování odborného studia na střední nebo vysoké škole (zaměření na oblast pojišťovnictví, finančních služeb nebo s tím souvisejících oblastí) nebo složením odborné zkoušky. Odbornou zkoušku pro základní stupeň je možné složit v instituci, která má příslušné oprávnění a je uvedena v seznamu ČNB (např. pojišťovny nebo ČAP). Střední a vyšší stupeň odborné zkoušky probíhá před zkušební komisí jmenovanou bankovní radou (dělá ČNB). Doškolovací kurz provádí pojišťovna nebo jiná oprávněná instituce. Požadavky odborné způsobilosti se nevztahují na pojišťovací zprostředkovatele s jiným domovským členským státem, než je Česká republika. Pojišťovna je povinna zabezpečit splnění podmínek odborné způsobilosti a důvěryhodnosti u svých zaměstnanců. Novela zákona s různými kvalifikačními stupni a doškolovacími kurzy již nepočítá. Pojišťovací zprostředkovatel bude muset každých pět let složit odbornou zkoušku. Všeobecné znalosti se budou prokazovat vysvědčením o maturitní zkoušce, odborné znalosti a dovednosti pak osvědčením o odborné zkoušce složené u akreditované osoby. Co bude obsahem zkoušky, není dosud známo, neboť nebyl ještě vydán příslušný právní předpis.

Povinnosti vůči klientovi

Pojišťovací zprostředkovatel je povinen vykonávat svoji činnost s odbornou péčí, chránit zájmy spotřebitele, zachovávat mlčenlivost a poskytovat před uzavřením pojistné smlouvy nebo při její změně informace uložené mu zákonem. Dále pak musí před uzavřením pojistné smlouvy zaznamenat požadavky, potřeby klienta a důvody, na kterých zakládá své doporučení. PZ nemusí ze zákona tento záznam z jednání s klientem uchovávat, i když to může být důležitý dokument při případných kontrolách ze strany ČNB. Proto některé pojišťovny doporučují PZ záznam uchovávat, případně ho uchovávají za něho. Jestliže je doporučení pojišťovacího zprostředkovatele klientovi postaveno na analýze nabídky pojišťoven, pak musí toto doporučení vycházet z dostatečného počtu pojistných produktů. PZ je také povinen, pokud jej o to klient požádá, předložit mu k nahlédnutí osvědčení o zápisu do registru a sdělit způsob svého odměňování. Novelizovaný zákon pojišťovacímu zprostředkovateli nebo pojišťovně přikazuje, že nesmí přijmout, nabídnout nebo poskytnout pobídku. Musí také správně informovat např. u rezervotvorných pojištění o výši veškerých poplatků hrazených z pojistného nebo o struktuře předepsaného pojistného. Samostatný zástupce je pak povinen uchovávat záznam z jednání, za vázaného zástupce ho uchovává pojistitel nebo zastoupený, a to po celou dobu trvání pojištění a nejméně pět let od okamžiku zániku pojištění nebo pět let od okamžiku poslední komunikace se zákazníkem. To platí i pro osoby, které zprostředkování pojištění již nevykonávají.

 

Transparentnost zprostředkovatele

U stávajícího zákona je PZ povinen sdělit klientovi identifikační údaje obchodní firmy, jejímž jménem jedná, zda vykonává činnost pro jednu nebo více pojišťoven a pro které. Musí také uvést registr, kde je evidován, zda je povinen dělat řádnou analýzu a také údaje o postupech, podle nichž může spotřebitel podat stížnost popřípadě žalobu na PZ. Mimo jiné je také povinen sdělit, zda má přímý nebo nepřímý podíl na hlasovacích právech a kapitálu pojišťovny nebo zdali tento podíl má pojišťovna, se kterou má být pojištění sjednáno, nebo osoba danou pojišťovnu ovládající. V této oblasti novela zákona žádné změny nepřináší.

 

Transparentnost produktu

Co se týče produktové transparentnosti, musí pojišťovací zprostředkovatel poskytnout klientovi u pojištění osob informace o závazku, mezi které patří např. doba platnosti pojistné smlouvy, způsob zániku, určení výše odkupného, informace o výši pojistného za každé sjednané soukromé pojištění, definice podílů u IŽP, uvedení povahy podkladových aktiv, podmínky odstoupení a obecné informace k daňovým otázkám. U investičního pojištění pak musí sdělit informace o riziku investice, o neexistenci záruky a předpokládaných výnosech. Nově musí být u rezervotvorného pojištění klientovi poskytnuty klíčové informace o produktu a informace o poplatcích ve formě standardizovaných ukazatelů. Standardizovaný ukazatel má vyjadřovat celkovou hodnotu nákladovosti daného produktu. V klíčových informacích pak musí být uvedena základní charakteristika pojištění a jeho důsledky pro klienta. Klíčové informace musí být srozumitelné, aby se klient nemusel seznamovat s dalšími dokumenty. Náležitosti, strukturu, formu a požadavky na jazykové vyjádření stejně jako způsob výpočtu standardizovaných ukazatelů bude stanovovat prováděcí právní předpis, který však ještě není k dispozici. Na požádání musí navíc PZ sdělit i informace o zásadách pro stanovení pojistného. Provize nejsou regulovány.

Pár slov závěrem

Jsme přesvědčeni, že takto zásadně upravená novela zákona jde svým rozsahem nad rámec potřeb trhu a nemá v tuto chvíli opodstatnění. A to jak ve vztahu k vývoji návrhu nové evropské směrnice IMD2, na níž budou muset navázat i naše legislativní změny, tak i z pohledu mnohých věcných i právních nesrovnalostí návrhu. Novela mění věci, které by měla významným způsobem řešit právě až upravená evropská směrnice. Pokud bude návrh zákona přijat a v evropské směrnici IMD2 nastanou ještě změny, bude nutné zákon znovu otevřít a učinit další úpravy. To je poněkud zbytečné a drahé. Když se více zamyslíme, je s podivem, že se Ministerstvo financí rozhodlo zásadně upravit regulaci právě v oblasti zprostředkování pojištění, která je již od 1. 1. 2005 vyřešena samostatným zákonem, zatímco zprostředkování ostatních finančních produktů v převážné většině regulováno není (např. zprostředkování stavebního spoření, půjček, úvěrů, leasingu apod.). Oproti předešlým návrhům nás mrzí, že MF rezignovalo na původní záměr regulace nákladů na distribuci, což by významně napomohlo ke zvýšení kvality distribuce a ke snížení nákladů pro klienty. Významné navýšení informačních požadavků pro klienty naopak povede ke zvýšení nákladů a zahlcení veřejnosti informacemi. Co naopak velmi vítáme je zvýšení požadavků na kvalitu a profesionalitu distribuce.

 

ING. TOMÁŠ SÍKORA, MBA

VÝKONNÝ ŘEDITEL

ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN

 

IVANA MENCLOVÁ
SPECIALISTKA, POJIŠTĚNÍ OSOB
ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN

Časopis Pojistný obzor si můžete objednat na www.pojistnyobzor.cz.  

Zdroj: ČAP

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články