Zásluhou Dušana Šídla jsme se 14. ledna 2020 z jeho článku dozvěděli, kdo z osmnácti akreditovaných osob již loni certifikoval pojistné produkty a s jakým výsledkem. Nabízím vám proto zkušenosti VECTOR Certifikace, které jasně ukazují, že certifikace se již rozběhly naplno. Co bylo důvodem menšího zájmu v loňském roce?
Mohlo by vás zajímat: Vladimír Přikryl: Změna zdanění rezerv byla diskutována od přijetí SII!
Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění stanovuje v § 59 Následné vzdělávání (1) Rozsah následného vzdělávání činí alespoň 15 hodin v každém kalendářním roce. Následné vzdělávání je zaměřeno na prohlubování odborných znalostí a dovedností podle skupiny odbornosti osoby uvedené v § 55. (2) Prvním kalendářním rokem, kdy osoba uvedená v § 55 musí absolvovat následné vzdělávání, je kalendářní rok následující po kalendářním roce, ve kterém tato osoba úspěšně vykonala odbornou zkoušku. Proto se velká většina poradců rozhodla, že vykoná zkoušku až letos a oddálí si tuto zákonnou povinnost o „kalendářní rok“. Podívejme se nyní na aktuální statistiku, za období od 1. 1. 2020 do 17. 2. 2020, s použitím původní tabulky pana Dušana Šídla.
Z tabulky vyplývá, že došlo k nárůstu počtu certifikačních zkoušek na pojištění, o 218 účastníků, úspěšnost se ale nezměnila a zůstává na 82 %.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Kdyby se takhle chovaly pojišťovny II…
Zkušenosti z trhu
Při každodenním kontaktu s trhem se setkávám s nejrůznějšími názory, ale ještě jsem neslyšel, že by někdo považoval zkoušku za velmi jednoduchou. Jeden z názorů je, že příprava na souhrnnou zkoušku v rozsahu 180 minut (Souhrnná zkouška na pojištění I. + V.), která obsahuje také VPR (velká pojistná rizika s počtem 1 104 otázek) vyžaduje dlouhodobou přípravu. Proto si ji někteří poradci rozdělí na dvě části a nejprve si „udělají“ zkoušku z životního pojištění (120min) a poté se připraví na druhou část a to je neživotní pojištění (90 až 150min).
Trochu mi to připomíná situaci, proč hned běžet maraton a vyčerpat se, když mohu běžet dva „půlmaratony“. Chápu tuto strategii, ale vždy najdeme na každém rozhodnutí nějakou výhodu a nevýhodu. Za nevýhodu možno považovat, že půjdu na zkoušku dvakrát, některé otázky se mi budou opakovat a zaplatím dva poplatky. Ale budu mít možná poloviční stres a mohu si lépe naplánovat svoje obchodní a soukromé aktivity. A opačný názor zní, když se budu připravovat, chci to mít hotové v rámci jedné zkoušky a nebudu platit dvakrát. Zkrátka a dobře je to vždy otázkou priorit, časových možností a strategie, která vede k cíli.
Ing. Miroslav Škvára, MBA
Vedoucí obchodního oddělení
VECTOR Certifikace s.r.o.
Komentáře
Přidat komentářHmmm
By mě zajímalo, kdy a jak udělají zkoušku všichni ti GŘ, pojišťováci roku nebo osoby odpovědné za pojištění v daných společnostech. Jestli si půjdou sednout na termín vedle obyčejných lidí, nebo si zařídí uzavřený termín...
Hmm
Proč takto hrotit. Já si myslím, že tito lidé by měli jít příkladem. Já jsem obchodní ředitel poradenské společnosti a osoba zodpovědná a šel jsem příklad ve firmě jako první hned v lednu 2020 a zkoušku udělal. Nyní pro změnu zase pracuji s našimi lidmi a pomáhám jim na zkoušky se připravit
A co bude s těmi neúspěšnými 20 až 30%?
Budou zkoušku opakovat a platit a platit nebo se spíše na pojišťování vykašlou, protože doteď stačilo proškolování v rámci firmy a důležitější než absolvovat povinná školení bylo mít pracovní výsledky. Z hlediska starých mazáků se jedná o šikanózní proces selekce v oboru.