IE jednoznačně podporuje úsilí Komise řešit daňové úniky a vyhýbání se daňovým povinnostem. Z jejího stanoviska lze vyvodit, že chápe, že pro členské státy je čím dál tím těžší chránit své vnitrostátní základy daně před erozí, jelikož struktury daňového plánování se vyvíjely, jsou mimořádně propracované a často využívají výhodu ze zvýšeného pohybu kapitálu i osob v rámci vnitřního trhu.
Mohlo by vás zajímat: UNIQA: Loni se podvádělo hlavně v pojištění osob
Proto je jistě důležité, aby daňové orgány členských států EU dostaly komplexní a důležité informace o potenciálně agresivních daňových režimech.
Jádrem problému jsou však vybraná ustanovení čl. 8aaa návrhu směrnice, která znějí:
„Článek 8aaa
Rozsah a podmínky povinné automatické výměny informací o přeshraničních opatřeních, která se mají oznamovat
- Každý členský stát učiní potřebná opatření s cílem požádat zprostředkovatele, aby podávali informace příslušným daňovým orgánům o přeshraničním opatření nebo řadě takových opatření, která se mají oznamovat, do pěti pracovních dní počínaje dnem, kdy tato opatření byla dána k dispozici jednomu nebo více daňovým poplatníkům, aby je prováděl zprostředkovatel, v návaznosti na kontakt s daňovým poplatníkem nebo daňovými poplatníky, nebo pokud už byl učiněn první krok v řadě opatření.
- Každý členský stát učiní nezbytná opatření, aby zprostředkovatelům bylo poskytnuto právo na zproštění povinností podávat informace o přeshraničním opatření nebo řadě takových opatření, která se mají oznamovat, když se na ně vztahuje ochrana důvěrnosti komunikace podle vnitrostátních právních předpisů daného členského státu. Za těchto okolností povinnost podávat informace o takových opatřeních nebo řadě opatření spadá do odpovědnosti daňového poplatníka a zprostředkovatelé informují daňové poplatníky o jejich odpovědnosti z důvodu ochrany důvěrnosti komunikace. Zprostředkovatelé mohou mít právo na zproštění povinností podle prvního pododstavce pouze do té míry, že působí v rámci omezení příslušných vnitrostátních právních předpisů, které vymezují jejich profese.“
Federace IE konkrétně upozornila, že v odst. 1 čl. 8aaa se navrhuje pětidenní oznamovací lhůta, což je nepřiměřené. Navrhla proto místo toho jako lepší řešení, aby společnosti oznamovaly přeshraniční opatření teprve, když podávají daňové přiznání.
Mohlo by vás zajímat: Ovlivní revize motorové směrnice pojištění vozidel?
Dále IE uvedla, že by měla být oznamována toliko potenciálně škodlivá přeshraniční opatření. Stávající návrh Komise to však neumožňuje, jelikož je prý příliš vágní, aby bylo možné se zaměřit na taková opatření. Jasnější a přesnější definice přeshraničního opatření, které má být oznamováno, by učinila oznamovací povinnosti zvladatelnějšími.
Závěrem lze podtrhnout, že každý právní akt EU, který se týká daňových otázek, je právně a věcně poměrně složitý. I v případě tohoto návrhu lze zainteresovaným osobám doporučit seznámit se přímo s navrhovaným zněním. Širší okruh čtenářů by měl alespoň vědět, že těm pojišťovacím zprostředkovatelům, jež působí přeshraničně v rámci jednotného pojistného trhu, by mohly vzniknout na základě přijetí výše uvedeného návrhu další nelehké a administrativně náročné oznamovací povinnosti. IE usiluje o to, aby byly přiměřené a racionální.
1 Návrh směrnice je označen COM(2017) 335 final a lze jej vyhledat na EUR-LEX
Komentáře
Přidat komentář