Namísto okurkové sezony legislativní smršť…


			Namísto okurkové sezony legislativní smršť…
14.10.2014 Pojistný trh

Zatímco pro většinu z nás je léto časem dovolených a volnějšího pracovního režimu, legislativní práce na nových právních předpisech neúprosně postupují vpřed. V následujícím příspěvku přinášíme stručný přehled, jakési shrnutí těch nejpodstatnějších připravovaných legislativních změn s dopadem do pojišťovnictví. Je třeba připomenout, že se jedná výlučně o návrhy změn stávajících právních předpisů, a to v různých stadiích projednávání. Jaké bude finální znění předpisů a zda vůbec budou přijaty, ukáže až další vývoj. A čemu se tedy legislativci nejen v pojišťovnách věnovali v letních měsících nejvíce?

Finišuje novela zákona o pojišťovnictví

Novela zákona o pojišťovnictví je vyústěním dlouholetých aktivit, které měly původně za cíl transponovat do české legislativy evropskou směrnici Solventnost II (dále SII). Práce na promítnutí této právní úpravy do českého právního řádu započaly pod taktovkou Ministerstva financí již na jaře roku 2009 a jedním z aktivních připomínkovatelů byla kromě České národní banky i Česká asociace pojišťoven, a to v rámci šesti pracovních týmů v Projektu SII. V průběhu doby stanovené pro implementaci směrnice se však opakovaně posouval den jejího provedení, den její použitelnosti a den zrušení některých směrnic (Solventnost I). Poslední kamínek do mozaiky, který významně modifikoval některá ustanovení směrnice SII, přinesla až na jaře tohoto roku schválená směrnice Omnibus II (2014/51/EU ). V červenci byl pak předložen do připomínkového řízení návrh novely zákona o pojišťovnictví, který všechny tyto změny do české regulace v oblasti pojišťovnictví promítá. Novela dále upravuje některá ustanovení s ohledem na dosavadní zkušenosti s touto právní úpravou a přibližuje právní úpravu dohledu v pojišťovnictví směrem k jednotné úrovni dohledu nad finančním trhem. Ještě také zmiňme, že s ohledem na změnu koncepce prováděcích předpisů dojde ke zrušení části prováděcích vyhlášek České národní banky k zákonu o pojišťovnictví či jejich podstatnému přepracování. Nově je zčásti nahradí přímo použitelné předpisy Evropské unie a dále doporučení Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA). Navrhovaná účinnost: 1. ledna 2016, část 1. dubna 2015 a 1. července 2015.

Nová role ČKP

Součástí novely zákona o pojišťovnictví je i změna dalších zákonů, např. zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. V návaznosti na změny vyvolané implementací SII se mění některá ustanovení týkající se České kanceláře pojistitelů. ČKP již nebude nadále považována za pojišťovnu, ale budou se na ni přiměřeně uplatňovat vybraná ustanovení zákona o pojišťovnictví. Hraniční pojištění, které dosud provozovala sama, bude nově provozovat jménem a na účet svých členů. Novela reaguje nejen na změnu zákona o pojišťovnictví, ale i na nový občanský zákoník. V návaznosti na nové pojetí zvířete (které již není věcí v právním smyslu) výslovně stanoví, že z povinného ručení se kromě škod na věci hradí i účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete. Dále se umožňuje dohodnout se na poskytování pojistného plnění též uvedením do předešlého stavu (dosud plněno výlučně v penězích). Přepracování doznalo také ustanovení § 10 upravujícího postižní právo pojistitele na úhradu vyplacené částky proti pojištěnému. Kromě formulačních zpřesnění se doplňuje o další postižní důvody, mezi které nově patří např. ujetí z místa dopravní nehody nebo jiné znemožnění zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody. Navrhovaná účinnost: 1. ledna 2016.

Zákon 38: Další z řady pokusů

Ačkoliv se jedná o další novelu dosavadního zákona, ve skutečnosti se zákon mění tak podstatně, že se jedná o zákon de facto zbrusu nový. Mění se jak koncepce distribuce pojištění (vztahuje se jak na tzv. nabízení pojištění pojišťovnami, tak na zprostředkování pojištění pojišťovacími zprostředkovateli), tak kategorizace pojišťovacích zprostředkovatelů (významné zúžení na v zásadě dvě kategorie: vázaný zástupce a samostatný zprostředkovatel). Dále se mění požadavky na odbornou způsobilost osob podílejících se na distribuci pojištění, a to ve vazbě na pojistná odvětví, která nabízejí/ zprostředkovávají. Rovněž se zavádí pojem akreditovaná osoba (osoba oprávněná Českou národní bankou k pořádání odborných zkoušek zaměřených na prokázání odborné způsobilosti) a požadavky na subjekty s touto licencí. Ani systém poplatků nezůstal stejný a mění se v návaznosti na nově časově udělovaný zápis do registru pro příslušnou kategorii pojišťovacího zprostředkovatele (rovněž zápis akreditované osoby je časově omezen). Zjednodušeně lze říci, že prodloužení zápisu je vázáno na úhradu správního poplatku na další prodlužované období. Poslední – avšak nikoliv nepodstatnou – změnou je zařazení tzv. pravidel jednání = informačních povinností pojišťoven/pojišťovacích zprostředkovatelů před uzavřením pojistné smlouvy a během jejího trvání do zákona 38/2004 Sb. Informační povinnosti byly dříve obsažené v § 66 a 67 zákona o pojistné smlouvě. Právní úprava nového občanského zákoníku je zrušila, aniž by je nahradila novými, a namísto toho jejich specifikaci ponechala na jiném zákoně upravujícím pojišťovnictví (viz odkaz § 2760 NOZ). Do právního řádu budou nově doplněny prostřednictvím tohoto zákona. Nutno současně upozornit, že kromě této systematické změny nová právní úprava stanoví informační povinnosti odlišně a v rozšířeném rozsahu. Podrobněji se návrhu novely věnuje Mgr. Lucie Jandová v Pojistném obzoru 2/2014. Navrhovaná účinnost: prvního dne prvního kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Ochrana spotřebitele na prvním místě

Novela transponuje evropské směrnice o nekalých obchodních praktikách a o alternativním řešení spotřebitelských sporů (tzv. ADR) a nařízení o řešení spotřebitelských sporů on-line (tzv. ODR). Mění se definice nekalých obchodních praktik a rozšiřuje se okruh takových jednání. Dále se zavádí systém mimosoudního řešení sporů, který by měl zlepšit vymahatelnost práv ze strany spotřebitelů. Očekává se, že mimosoudní řešení sporu by mohlo nahradit finančně nákladné soudní řízení či mu alespoň předcházet. Spotřebiteli je dána možnost předložit spor subjektu mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, když konkrétní subjekt je určen v zákoně pro jednotlivé oblasti podnikání. Pro oblast mimosoudního řešení sporů z pojištění se zcela nekoncepčně zavádí dva subjekty mimosoudního řešení sporu. U životního pojištění nadále zůstává takovým subjektem Kancelář finančního arbitra. U ostatních pojištění je nově takovým subjektem Česká obchodní inspekce. Postup před subjektem mimosoudního řešení sporu je opět upraven nejednotně, vždy specifickým zákonem pro konkrétní oblast pojištění, tedy v případě finančního arbitra zejména zákonem o finančním arbitrovi, v případě České obchodní inspekce zákonem o ochraně spotřebitele (nově doplněnou částí čtvrtou). Současně je pojišťovně ukládáno informovat spotřebitele o možnosti obrátit se na subjekt mimosoudního řešení sporu a poučit, který to je. Tím dochází nepřímo k doplnění informačních povinností pojišťovny vůči spotřebiteli. Součástí novely je i změna dalších zákonů, např. zákona o finančním arbitrovi. Zde se zpřesňuje/zobecňuje pravomoc finančního arbitra k projednávání sporů z životního pojištění, čímž dochází k jejímu rozšíření (spory mezi spotřebitelem a pojistitelem nebo pojišťovacím zprostředkovatelem). Navrhovaná účinnost: dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Zdanění IŽP znovu jinak

Pokud dosud byly zmiňovány připravované novely zákonů, tak novela měnící daňové zvýhodnění investičního životního pojištění je změnou nečekanou. Nebyla předložena k připomínkování a takříkajíc „byla objevena“ až v rámci sněmovního tisku č. 252 předloženého Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR (t. č. po projednání v prvním čtení). Nově má být osvobozena od daně pouze ta část platby zaměstnavatele (příspěvku na pojistné) za soukromé životní pojištění, která je určena ke krytí pojistného rizika ve výši ujednané pojistné částky, kterou se pojišťovna zavázala v případě vzniku pojistné události vyplatit. Tedy je-li součástí pojistného za soukromé životní pojištění, na které poskytuje zaměstnavatel příspěvek, také částka určená k investování s pojišťovnou negarantovaným plněním, osvobození od daně se na ni nevztahuje. Daňově uznatelné tak zůstává pouze rizikové pojistné, nikoliv investiční složka. Totéž omezení bylo zavedeno i u poplatníků (pojistníků), když ani u nich nelze od základu daně odečíst tu část poplatníkem zaplaceného pojistného za soukromé životní pojištění, která je určena k investování s pojišťovnou negarantovaným plněním. Dále dochází ke změně podmínek pro dodanění předchozích daňových úlev při nedodržení podmínek daňového zvýhodnění, např. poplatník dodaňuje pouze za 10 let zpětně. Navrhovaná účinnost: 1. ledna 2015.

Problematický cestovní ruch

Na závěr ještě uveďme, že i další z připravovaných novel již byla předložena Poslanecké sněmovně, a to jako sněmovní tisk č. 276 (jedná se o novelu zákona 159/999 Sb.). Klíčovými změnami jsou požadavky na sjednání pojistné smlouvy tak, aby byly uspokojeny všechny oprávněné nároky zákazníků, a dále zavedení minimálních limitů pojistného plnění (nejen procentuálním vyjádřením, ale současně i minimální částkou zohledňující druh dopravy) a povinnosti stran zvýšit dohodnutý limit pojistného plnění, pokud by vyplynulo z okolností, že stávající je nedostatečný. Podrobněji se návrhu novely věnuje Mgr. Lucie Jandová v článku Přichází soumrak pojištění cestovních kanceláří? publikovaném v tomto čísle Pojistného obzoru. Navrhovaná účinnost: patnáctým dnem po jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Pojistný obzor, Mgr. Eva Kozojedová - právník expert Generali pojišťovna

Plné znění naleznete v časopise Pojistný obzor, který si můžete objednat na www.pojistnyobzor.cz. Přehled článků vycházejících v aktuálním čísle najdete ZDE

 Pojistný obzor 


 

Zdroj: Pojistný obzor

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články