Nařízení PRIIPs přijato!


			Nařízení PRIIPs přijato!
23.3.2015 Pojistný trh

Legislativní proces, který byl zahájen v červenci 2013 zveřejněním návrhu nařízení o sdělení klíčových informací týkajících se investičních produktů (pracovně nazývaného nařízení PRIPs), vyvrcholil 26. listopadu 2014, kdy bylo přijato nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 o sdělení klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou (nařízení PRIIPs). Cílem tohoto článku je seznámit čtenáře s obsahem přijatého právního předpisu.

Důvody pro přijetí nařízení a jeho cíle

Z výsledků konzultací realizovaných Komisí v období přípravy návrhu nařízení vyplynulo, že spotřebitelům na jednotném trhu EU je nabízena široká škála produktů s investiční složkou, jako jsou investiční fondy, strukturované produkty, strukturované vklady nebo životní pojištění s investičním prvkem. Poskytované informace o těchto produktech však nejsou vzájemně provázané, což znesnadňuje retailovým investorům pochopení vlastností těchto produktů a jejich porovnání mezi sebou. Unijní zákonodárce nabyl přesvědčení, že odlišné přístupy členských států k poskytování informací o produktech s investiční složkou brání vytvoření rovných podmínek mezi různými tvůrci produktů s investiční složkou a těmi, kdo poskytují o těchto produktech poradenství nebo je prodávají, čímž narušují hospodářskou soutěž a jsou příčinou nestejné úrovně ochrany investorů v Unii. Na základě tohoto přesvědčení se rozhodl přijmout nařízení, jehož cílem je uvedené nedostatky odstranit.

 

Definice produktů s investiční složkou

Za produkty s investiční složkou, na které se nařízení PRIIPs vztahuje, jsou považovány všechny produkty bez ohledu na jejich strukturu nebo formu vytvářené v odvětví finančních služeb s cílem poskytovat investiční příležitosti retailovým investorům, u nichž částka, která má být vyplacena retailovému investorovi, podléhá výkyvům v důsledku expozice vůči referenčním hodnotám či výkonům jednoho nebo více aktiv, která retailový investor přímo nezakoupil. Nejedná se tedy o přímé investice, jakých je dosahováno přímým nákupem nebo držením aktiv, nýbrž o finanční produkty, které vstupují mezi retailového investora a trhy prostřednictvím procesu strukturování nebo sdružování aktiv s cílem vytvářet různé míry rizika, zajistit různé funkce produktu nebo dosáhnout odlišné struktury nákladů v porovnání s přímým investováním. Nařízení tuto souhrnnou kategorii dále rozlišuje na strukturované retailové investiční produkty a pojistné produkty s investiční složkou, za které považuje pojistné produkty nabízející určitou hodnotu odkupného nebo hodnotu v době splatnosti, jež je zcela nebo zčásti vystavena, přímo, nebo nepřímo, tržním výkyvům. Z výkladu uvedené definice současně s předmětným odstavcem preambule nařízení lze dovodit, že jimi mohou být pouze tzv. rezervotvorné produkty životního pojištění, a to jak kapitálového, tak investičního životního pojištění.

 

Výjimky z působnosti nařízení

Z působnosti nařízení jsou výslovně vyňaty některé penzijní produkty, z nichž jedinou pro náš trh relevantní kategorií může být kategorie „penzijních produktů, jejichž hlavním účelem, uznaným vnitrostátním právem, je poskytovat investorům příjem v důchodu a jež investora opravňují k získání určitých výhod“. Za ty lze patrně považovat produkty penzijního připojištění nebo produkty životního pojištění splňující podmínky pro uplatnění odečtu části pojistného od základu daně z příjmu fyzických osob. Z působnosti nařízení jsou výslovně vyloučeny též produkty neživotního pojištění nebo pojistné produkty rizikového životního pojištění, úrazového pojištění a pojištění nemoci, vklady jiné než strukturované povahy a některé specifické druhy cenných papírů (např. státem emitované dluhopisy). Takové opatření se však jeví, pokud jde o uvedené pojistné produkty, jako nadbytečné, jelikož je nelze podřadit pod výše uvedenou definici pojistných produktů s investiční složkou, a není proto třeba je z působnosti nařízení výslovně vylučovat. Pro produkty poskytované subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů je stanoveno přechodné období do 31. prosince 2019, do kdy jsou správcovské společnosti, investiční společnosti a osoby poskytující poradenství o podílových jednotkách SKIPCP osvobozeny od povinností stanovených nařízením z důvodu existence sektorové právní úpravy.

                                              

Konkrétní požadavky

Nařízení PRIIPs dále obsahuje detailní kazuistické požadavky na pořadí uváděných informací, jejich obsah a formulace. KID musí obsahovat název produktu s investiční složkou, identifikovat tvůrce tohoto produktu a uvádět jeho kontaktní údaje, identifikovat příslušný dohledový orgán a uvádět datum vypracování KID. Dále následují názvy jednotlivých oddílů KID, které musí být uvedeny ve stanoveném pořadí a obsahovat stanovené informace. Oddíl „O jaký produkt se jedná?“ obsahuje informace o podstatě a hlavních rysech produktu; oddíl „Jaká podstupuji rizika a jakého výnosu bych mohl dosáhnout?“ obsahuje stručný popis profilu rizik a výnosů; oddíl „Co se stane, když tvůrce produktu není schopen uskutečnit výplatu?“ obsahuje stručné informace o případném systému odškodnění nebo záruk; oddíl „S jakými náklady je investice spojena?“ obsahuje informace o nákladovosti produktu a povinnosti poradců, distributorů a případných dalších osob poskytnout informace o dalších nákladech, které nejsou v informaci v KID zahrnuty; oddíl „Jak dlouho bych měl investici držet? Mohu si peníze vybrat předčasně?“ obsahuje informace o případné lhůtě na rozmyšlení nebo pro odstoupení od smlouvy, doporučené a případně minimální požadované době držení, možnostech a podmínkách zrušení investice před její splatností a jeho možných důsledcích.

 

Vypracování a poskytování sdělení klíčových informací

Povinnost vypracovat KID je stanovena tvůrcům produktů s investiční složkou, tedy subjektům, které vytváří tyto produkty nebo provádí jejich změny. Ti mají jednak povinnost zveřejnit KID před tím, než produkt uvedou na trh, na svých internetových stránkách, a jednak povinnost v něm obsažené informace pravidelně kontrolovat a v případě nutnosti je upravovat. Povinnost poskytovat KID je stanovena osobám, které poskytují poradenství o těchto produktech nebo je prodávají. Jelikož obsahem KID jsou předsmluvní informace, musí být retailovým investorům poskytnut v dostatečném předstihu předtím, než se pro ně nabídka nebo smlouva stane závaznou. KID musí být poskytován bezplatně jako dokument v listinné podobě a při splnění stanovených podmínek též případně na jiném trvalém nosiči dat nebo prostřednictvím internetových stránek.

 

Pravomoci národních a evropských orgánů dohledu

Specificky za účelem řešení nouzových situací na trhu pojistných produktů s investiční složkou, které spočívají ve vzniku významné obavy o ochranu investorů či hrozby pro řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému v Unii, její části či alespoň v jednom členském státě, upravuje nařízení PRIIPs možnost EIOPA respektive národního orgánu dohledu (ČNB) přijmout intervenční opatření. Ta mohou spočívat v dočasném zákazu nebo omezení uvádění na trh, distribuce nebo prodeje těchto produktů nebo zákazu nebo omezení určitého typu finanční činnosti či praktiky pojišťovny nebo zajišťovny.

 

Časové hledisko aplikace pravidel

Nařízení PRIIPs bude (přímo) použitelné od 31. prosince 2016. Příprava návrhů regulačních technických norem na úrovni Společného výboru orgánů dohledu (EBA, ESMA, EIOPA) byla již zahájena, přičemž první sada návrhů (upřesnění podrobností týkajících se prezentace a obsahu informací obsažených v KID a relevantních metodik pro prezentaci rizik, výnosů a nákladů) má být Komisi předložena v termínu do 31. března 2015 a druhá sada (upřesnění podmínek kontroly informací obsažených v KID, podmínek, za kterých je KID nezbytné upravit, a podmínek pro splnění požadavků na poskytnutí KID) v termínu do 31. prosince 2015. Z hlediska dalšího nařízením předjímaného vývoje lze konstatovat, že Komise je povinna přezkoumat nařízení do 31. prosince 2018, tedy po dvou letech jeho účinnosti.

 

Závěr

Odhlédneme-li od vysoké míry popisnosti, která je pro právní normu s obdobným obsahem patrně nezbytná, nelze než kritizovat vysoký počet odkazů na podrobnou úpravu řady povinností prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci příjímaných Komisí na základě zmocnění. Takové řešení vyvolává značnou nejistotu adresátů právní normy z hlediska jejího budoucího obsahu. Jako problematické se v budoucnosti může ukázat stanovení paralelních informačních ale též jiných povinností v různých právních normách sektorového a průřezového charakteru, z hlediska udržení jejich koherence, vzájemné souvislosti a vyhnutí se duplicitní právní úpravě. Obecně lze též konstatovat, že specifická právní úprava EU týkající se pojistných produktů s investiční složkou bude aplikačně poměrně náročná. Na jednání distributorů těchto produktů (pojišťoven i zprostředkovatelů pojištění) se totiž budou vztahovat obecná ustanovení směrnice IMD (2002/92/ES) a také její speciální ustanovení týkající se distribuce pojistně-investičních produktů, přičemž návrh revize směrnice IMD s touto koncepcí právní úpravy též počítá. Informační povinnosti budou paralelně upraveny směrnicí Solventnost II (2009/138/ ES) a nařízením PRIIPs (1286/2014).

 

Zdroj: Pojistný obzor

Autor: Mgr. Ondřej Karel

 

Líbil se vám článek? Předplatné magazínu Pojistný obzor si můžete zakoupit ZDE.

 

Zdroj: Pojistný obzor

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články