(Ne)pojištěné, (ne)zajímavé a (ne)pravdivé

aneb stručná poznámka k současnému dění

Kdo něco umí, ten to dělá. Kdo neumí, ten to učí, a kdo to neumí učit, ten o tom píše...

Ano, tak praví všem velmi dobře známý a klasický Murphyho zákon. A není snad právě v něm klíč k opatřením, mezi něž patří Solvency 2?

Mimochodem - znají vůbec bruselští úředníci rozdíl mezi bankou a pojišťovnou?

Nechci nikomu sahat do svědomí, ani nechci organizovat protest proti opatřením, která spatřují v Bruselu světlo světa proto, aby chránila spotřebitele. S něčím takovým lze jen a jen souhlasit.

Nebo jinak: Nelze nesouhlasit. Jinudy dnes patrně cesta nevede.

LEČ:

Žádný představitel žádného pojišťovacího ústavu si nedovolí říci nahlas, co mnohdy zcela výjimečně, téměř šeptem naznačí v důvěrném společenství „podobně postižených“: „Proč zavádět nějakou Solvency 2, když by bylo mnohem lepší odvádět peníze do společného rezervního fondu. Pokud by pak nějaká pojišťovna zkrachovala, jednoduše by se ztráty zaplatily z těchto peněz...“

(Zda jde o novinářský výmysl či nikoliv, posuďte vy všichni, které pojišťovnictví živí.)

 DŠ