Diskuse: Esa českého pojišťovnictví o vývoji a budoucnosti nové legislativy


			Diskuse: Esa českého pojišťovnictví o vývoji a budoucnosti nové legislativy
29.6.2015 Novela 38

Zatímco v poslanecké sněmovně planou emoce mezi klíčovými postavami zákona o zprostředkovatelích a jednání se stále zdržují, sezvala naše redakce ke konstruktivní debatě na téma nové legislativy tři profesionály a zástupce angažovaných stran. Pozvání k debatě přijal Tomáš Síkora, výkonný ředitel ČAP (pozn.red.:ještě do konce měsíce června), Jiří Šindelář, předseda USF a za nezávislou stranu přišla diskutovat Kateřina Lhotská, analytička z EY.

1    2   3 

Jaká podle vás v současné době panuje v pojišťovnickém byznysu atmosféra?

Kateřina Lhotská: Řekla bych, že v poslední době trošku vzplanuly vášně. Je škoda, že se diskuse přesunula z racionálních úvah do přebíjení se argumenty, které se stále točí dokola. Mám pocit, že u stolu se strany snaží jedna druhou poslouchat a diskutovat, ale při veřejném vystoupení už to tak není. Takže vztahy jsou nyní navenek velmi vyhrocené. Ale ono se to jistě uklidní.

Jak hodnotíte mediální show, kterou okolo svého pozměňovacího návrhu rozpoutal pan poslanec Šincl? Bylo to z jeho strany účelové divadlo?

Jiří Šindelář: S tou kauzou „složka“ se to dostalo do úplně jiné roviny. To, jak to pan Šincl vyhrotil, je už politická záležitost, ale my se stále snažíme držet té věcné debaty.

Tomáš Síkora: Já s tím souhlasím. Z věcného problému se stal politický. Navíc málokdo z politiků těm věcným problémům rozumí, takže všechny výroky jsou spíše snahou o zviditelnění a snahou se postavit na stranu nějakého tábora. To, že se tato věc dostala až do parlamentu, je škoda. Už na začátku jsem se snažil, aby se všechny zúčastněné strany dohodly ještě před tím, než celá věc půjde do sněmovny. To se bohužel nepodařilo, což je bohužel vina obou stran.

Pomineme-li události posledního týdne, jak hodnotíte celkový přístup poslanců? Jste spokojeni s mírou profesionality, s jakou k novele přistupují?

Tomáš Síkora: Toto téma je tak komplikované, že většina poslanců tomu nemůže rozumět. Možná několik z nich, kteří mají k této problematice blízko. Ale tam bych problém nehledal. Problém je v tom, jak se diskuse kolem novely rozvíjela už od roku 2011. Tehdy mělo Ministerstvo financí ambici tuto problematiku řešit, ale po několika návrzích a pokusech to vzdalo. Rozhodli se, že to nakonec sami řešit nebudou a postavili se k tomuto tématu metodou „vyřešte si to sami“. MF mělo od začátku razit nějakou filozofii, svůj vlastní návrh, se kterým by možná někdo nesouhlasil, ale ten měl být středobodem diskuse v parlamentu. Ale v tom návrhu nebylo nic. Základní problém MF se ale netýká jen současného osazenstva, ale historie nefunkčnosti kontinuity a výměny náměstků a to ukazuje na to, že v určitých pozicích by měla být delší životnost výměny managementu. Pak se zpřetrhávají diskuse, souvislosti a hledají se politické motivy tam, kde by rozhodně být neměly.

Diskuse českých es o změnách v pojišťovnictví

Kateřina Lhotská: Trochu politická otázka to je. Jak moc spotřebitele budeme chránit nebo jak moc ho chránit nebudeme. V této rovině politickou otázku vidím. Mám ale pocit, že rovněž nebylo konkrétní zadání.

Jiří Šindelář: Já bych doplnil k té kontinuitě na ministerstvu. Ona ta diskuse byla velmi dlouhá a snažili jsme se najít koncensus na bázi trhu, ale ve finále MF s názorem přišlo. My to nechceme řešit regulací provizí. Chceme to řešit zkouškami, koeficienty, pravidly, jednáním atd. Ale když přijdete na bázi trhu s nějakým rozumným argumentem, tak my se nebráníme ho podpořit. Diskuse probíhala i na samoregulační úrovni, mezi zástupci zprostředkovatelů a pojišťoven. Za nás musím říct, že my jsme v unii byli proti provizní regulaci, chtěli jsme problém řešit jinými nástroji, bohužel se dohodu s pojišťovnami nepodařilo najít.

K 1.1.2016 by měla začít platit evropská směrnice Solvency II a v ideálním případě i novela 38. Je tahle možnost vůbec reálná? A jak se navzájem tyto legislativní úpravy prolnou?

Tomáš Síkora: Na to je jednoduchá odpověď. MF tvrdí, že tu „osmatřicítku“ musí přijmout kvůli Solvency II, ale ze Solvency II jsou v 38 pouze dva odstavce. Jinak všechno se týká zákona o pojišťovnictví, který možná schválen bude, ať už se Šinclovým návrhem nebo bez něj. A MF může udělat i to, že schválí i ty dva články extra a zbytek 38 se vůbec neprojedná. Takže je nepravděpodobné, že by Solvency II od 1.1.2016 neplatila  a to, jestli 38 bude platit od stejného data, je stále více nepravděpodobné.

Novinkou v zákoně je povinná maturita pro udělení licence. Jak myslíte, že se zachovají ti odborní zprostředkovatelé, kteří maturitu nemají?

Jiří Šindelář: Pro tyto případy je tam přechodné ustanovení, že kdo je a trhu 5 a více let, tak maturitu mít nemusí. Ohledně toho zbytku si myslím, že maturita je snesitelná a co se týče zkoušek, tak ty jsme si osahali na penzijních produktech a podle míry hladin úspěšnosti můžu říct, že je to rozumný filtr. Bariéry vstupu do odvětví, jako je výše nákladů, ovšem může způsobit, že se část toho trhu vytlačí do šedé zóny. A tou jsou tipaři. Desetitisícový poplatek pro vstup do odvětví, který prosadila ČNB, měl za následek to, že se na kontrolách neřešilo  téměř nic jiného než tipaři. Já si ovšem myslím, že tato kombinace - maturita a zkouška - je rozumná. Obojí se bude týkat i zaměstnanců samozřejmě.

„Je lepší nemít nic, než to co předložilo ministerstvo financí“

 

Kateřina Lhotská: Právě to poslední, co jste říkal, je důležité. Že se srovná úroveň. Protože kvalita na přepážkách nebyla často tak vysoká, jak by si všichni představovali.

Tomáš Síkora: Já si osobně myslím, že kdo prodává finanční produkty, tak nároky na jeho vzdělání a jeho důvěryhodnost, prezentovat, musí být úplně stejné, ať je to zaměstnanec nebo zprostředkovatel a maturita by měla být v tomto oboru základním předpokladem pro to, aby byl náš obor byl brán vážně. Těžko někomu vysvětlím komplikovaný finanční produkt, pokud jsem nebyl schopen si udělat maturitu. Chceme-li náš obor posunout dopředu, tak zkoušky jsou určitě krok správným směrem. Jen se obávám, zda ta cena 10 000 Kč, jak říkal pan Šindelář, není příliš vysoká.

Pokračovat ve čtení článku

Zdroj: oPojištění.cz

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

Související články