Novela zákona o zprostředkovatelích a zákazníci

Změny míří především do těchto oblastí: zlepšení informovanosti a usměrnění nákladovosti pojistných produktů se spořící složkou. Další novinkou, která by mohla uniknout pozornosti, je zákaz zaměstnavatele přijímat jakékoliv pobídky v souvislosti s pojištěním jeho zaměstnanců. Upravuje se tak nerovnovážná situace s distribucí penzijního připojištění, kde podobné omezení platí již delší dobu.

Informační povinnost

Součástí návrhu je nově zakotvená informační povinnost zprostředkovatele a/nebo pojišťovny vůči zákazníkovi v širším rozsahu, než tomu bylo doposud v zákoně o pojistné smlouvě (kde se ruší). V průběhu pojištění se informační povinnosti také mění. Upravuje se frekvence sdělování údajů ze čtvrtletní na roční a již se nevyžaduje jejich zpřístupnění prostředky umožňující „dálkový přístup“.  Jednou z možných cest předání sdělení je prostřednictvím zprostředkovatele.

Jednou z výrazných novinek je povinnost zprostředkovatele/pojišťovny poskytnout ještě před uzavřením smlouvy zákazníkovi „infolist“ s klíčovými informacemi týkající se sjednávaného pojištění. Na rozdíl od standardní smluvní dokumentace by měla být tato informace personifikována pro zákazníka a měla by být ve formě pochopitelné osobě s „průměrnou rozumovou schopností, obezřetností a rozpoznávací schopností“. Pokud se to podaří (což není úplně jednoduché), mělo by být sdělení pro zákazníka pochopitelnější a přístupnější. Dost možná by to mohlo podpořit i jeho zájem pojištění sjednat. Povinnost poskytnout klíčové informace je tak jedním z opatření s nejvýraznějším přínosem pro zákazníka. Tedy pokud se podaří naplnit záměr a „infolist“ nebude jen směsí nepochopitelných a nepotřebných sdělení. Pak by se jednalo jen o další zbytečný papír.

Novela dále požaduje, aby byly dokumenty související se sjednáním (včetně záznamů komunikace a analýzy potřeb) a trváním pojištění uchovávány jak pojišťovnami, tak samostatnými zprostředkovateli. Povinnost uchovávat dokumenty je stanovena na 5 let a to i v případě, kdy nakonec ke sjednání pojištění nedojde (v tom případě od data poslední komunikace). Platí to i pro subjekty, které mezitím zaniknou. Tato povinnost je velmi diskutabilní. V podstatě ukládá archivovat každý dotaz potenciálního zákazníka, což se jeví jako poněkud naddimenzovaný požadavek. Obzvláště když lze předpokládat, že řada informačních povinností bude nadále plněna spíše formálně („tady mi podepište, že jste byl seznámen s…“ a „to víte, je to úřad a musí to být…“). Uchovávání dokladu o splnění formální povinnosti zákazníkům tak příliš nepomůže.

Ukazatel nákladovosti rezervotvorného pojištění

Součástí nově povinně sdělovaných údajů jsou také poplatky a jiné náklady snižující kapitálovou rezervu u produktů se spořící částí. Je to další z opatření, které nejvíce míří deklarovaným směrem – k ochraně zákazníka. Spočívá v zavedení standardizovaného ukazatele, který jednoznačně určí nákladovost rizikové a spořící části produktu. Jedná se o jakousi obdobu RPSN u úvěrových produktů. Definice ukazatele není zatím stanovena. Jestli to bude jeden z nyní běžně užívaných (TER, syntetický TER, PER, TANK, …), nebo jestli dojde k vytvoření nového.  Již nyní některé pojišťovny nákladovost zveřejňují, ovšem tyto údaje bývají nejednotné, často i úmyslně matoucí a zákazník se tak v nich jen těžko orientuje. Smysluplnost zavedení takového ukazatele je ovšem podmíněna ještě jedním krokem – vysvětlením jeho významu zákazníkům a vytvoření povědomí, které hodnoty jsou přijatelné. Nákladovost nemůže být sice jediným hlediskem pro výběr produktu, ale oproti současnému stavu je to určitě výrazný pokrok.

Regulace odměn za distribuci pojištění

Jedná se o záměr, který vyvolal řadu vzrušených dohadů. MF ve svém návrhu nakonec upravilo regulaci provizí ve dvojím smyslu. Jednak jako omezení její výše a jednak jako rozložení uplatnění souvisejících nákladů (poplatků) do období 5 let (u kratších pojištění pak rovnoměrně po celou dobu jeho trvání). Zatímco druhý přístup je rozumný, regulace výše provize je úplně špatným krokem.

Jakákoliv regulace ceny je odůvodnitelná jen ve velice specifických případech, jako je například dominantní postavení poskytovatele, přechod ke konkurenčnímu prostředí, úhrada ceny z veřejných prostředků a podobně. Nic takového ovšem pro provize neplatí. Je navíc velmi pravděpodobné, že se nakonec ustálí na maximální přípustné výši. Pokud tedy provize byla jeden z konkurenčních faktorů, nebo alespoň měla předpoklady se jím stát, tímto opatřením se tato možnost prakticky neguje. Pro zdůvodnění omezení výše provize neobstojí jako argument ani ochrana zákazníka. Záměr, aby zbytečně nekupoval předražené produkty, bohatě naplňuje už zavedení standardizovaného nákladového ukazatele a propagace „přípustných“ hodnot mezi veřejnost.

Pár slov na závěr

Celkové hodnocení novely je rozpačité. Určitě obsahuje dobré prvky, mezi které patří rozšíření prokazovat odbornou způsobilost i na zaměstnance zprostředkovatelů a pojišťoven, informování zákazníka o pojištění formou „infolistu“ a zavedení standardizovaného ukazatele nákladovosti. Naopak nešťastným řešením je „ukrytí“ stávající kategorie pojišťovací makléř v nové kategorii samostatný zprostředkovatel,  omezení odpovědnosti vázaného zástupce pouze na jeden subjekt (znevýhodňující nekompozitní pojišťovny) a především regulace výše provize.

Co nás čeká dál? Časový plán je poměrně ambiciózní. Předpokládá platnost novely od 1. ledna 2013. Pokud by k tomu opravdu došlo a zároveň bylo schváleno i kontroverzní omezení výše provize, lze před koncem letošního roku očekávat opravdovou „masáž“ zákazníků. Bude podporována jednak koncem výjimky z antidiskriminační směrnice EK (Unisex) a jednak se budou zprostředkovatelé snažit ještě naposledy sjednat nová pojištění bez omezení výše provize. Lze se tak o to více obávat, že celá řada „zprostředkovatelů“ Unisex zneužije a bude se ještě intenzivněji pokoušet přetáčet všechny možné smlouvy.

Schvalovací proces každého legislativního opatření je však nevyzpytatelný. Nakonec již v loňském roce došlo k jeho přerušení již velmi záhy – v LRV. I letos se schvalovací proces zadrhl a na červencovém jednání komise pro hodnocení dopadu regulace byl vznesen požadavek na doplnění Závěrečné zprávy RIA. Navíc není ani nikde psáno, že novela bude přijata v navrhovaném znění. Fantazie zákonodárců je bezbřehá a můžeme se tedy ještě dočkat celé řady vylepšení i „vylepšení“. S trochou sarkasmu se mi chce dodat, že třeba někdo neodolá a navrhne zamítnout regulaci provize s podmínkou, že její část budou zprostředkovatelé odvádět na sdružení dobrovolných hasičů.

Kateřina Lhotská, NESS