Obavy českých pojistitelů: Smršť nové legislativy  


			Obavy českých pojistitelů: Smršť nové legislativy  
21.9.2013 Pojistný trh

Pojišťovny bičuje ve stále větší míře také nové legislativy od národních i nadnárodních, zejména evropských autorit. Rizikem jsou rovněž zprostředkovatelské praktiky při prodeji životního pojištění.

Pojistitelé ve světě vnímají tyto neustálé změny a zpřísňování pravidel jako největší hrozbu pro své podnikání. Čeští představitelé pojišťoven však pociťují ještě jedno mnohem větší ohrožení. Jsou jím některé praktiky prodeje pojistných produktů na našem trhu. To jsou hlavní závěry tradičního průzkumu Insurance Banana Skins, který každé dva roky provádí poradenská společnost PwC ve spolupráci s organizací CSFI (Centrem pro studium inovací ve finančním sektoru). Ve druhém čtvrtletí letošního roku jsme se ptali 662 pojistných odborníků, včetně šéfů významných pojišťoven, co považují za největší hrozby, chcete-li banánové slupky, na nichž by mohla jejich pojišťovna uklouznout. Díky tradičně dostatečně vysokému počtu tuzemských respondentů obsahuje průzkum i poměrně detailní výsledky za Českou republiku.

Regulatorní prostředí
Jak již bylo naznačeno, nejzásadnější obavy světového pojistného trhu jsou spojeny s regulatorním prostředím. Jde přirozeně zejména o regulatorní rámec Solventnost II a množství nejasností, které s ním souvisejí. Už to není jen nervozita z neustále se posunujících termínů plánovaného zavedení nových pravidel, ale i rostoucí intenzita příprav, během nichž vyvstávají nové a nové otázky, na které je leckdy komplikované najít smysluplnou odpověď. Čeští pojistitelé sdílejí obavy z regulatorních změn se zahraničními kolegy, co do závažnosti je ale umístili až na druhé místo.

Praktiky prodeje
Za největší riziko pro pojistný trh v České republice považují respondenti zprostředkovatelské praktiky při prodeji pojištění. V českých podmínkách jde o dlouholetý problém, který se objevuje primárně v životním pojištění. Časté přepojišťování pojistných smluv tažené některými zprostředkovateli není v konečném důsledku výhodné ani pro pojišťovnu, ani pro klienta. Značně tím navíc trpí kredibilita produktů životního pojištění. Obchodní praktiky některých zprostředkovatelů jsou s obavami vnímány i v ostatních zemích, nejde však o tak palčivý problém, jako je tomu u nás. V globálním hodnocení obsadila tato hrozba až čtvrté místo.

Makroekonomické prostředí a investice
Hned po regulatorních změnách je strašákem světových pojišťoven vývoj makroekonomického prostředí a související výnosnost investičních portfolií. Obavy českých pojistitelů jsou v tomto ohledu srovnatelné. Utlumené makroekonomické prostředí nepřispívá k růstu výnosů a ostré konkurenční tlaky mají negativní dopady nejen na marže pojistitelů z titulu klesajících pojistných sazeb, ale nelze už ani spoléhat na investiční výnosy, které v řadě případů dotovaly nepříznivé technické výsledky. Světová hospodářská krize v očích většiny pojistitelů nekončí a nezdá se ani, že navzdory několika povzbuzujícím zprávám z  posledních měsíců lze očekávat uklidnění situace. Pojistitelé reagují na aktuální situaci snižováním provozních nákladů a důrazem na profitabilitu obchodu, která bývala v minulých letech často opomíjena při bojích o objemy nové produkce. Zde je důležité poznamenat, že pojistitelé jsou již tradičně spíše konzervativními investory. Nespekulují na krátkodobé tržní příležitosti, ale zaměřující se spíše na bezpečné a stabilní zainvestování prostředků určených ke krytí technických rezerv. Pojistitelé se proto v souvislosti s nepříznivou výnosností investic neobávají ztrát z titulu využívání komplexních finančních nástrojů, které používají pouze v omezeném rozsahu.

Politické vlivy
Jedním z nejzásadnějších rozdílů mezi výsledky globálního a českého průzkumu jsou obavy z politických vlivů na pojistný sektor. Zatímco v mezinárodním srovnání zabírají tyto obavy až desáté místo, v našich podmínkách jde o čtvrtou nejvýznamnější hrozbu. Naši pojistitelé se obávají politických tlaků hned z několika důvodů. Nejde pouze o živě diskutovanou možnost zavedení daně z pojistného, popř. o postupné zavádění parafiskálních daní. Nevyjasněná politická situace nedává jasné vyhlídky na participaci komerčních pojišťoven při reformě zdravotnictví. Existence řady pojistných produktů (např. zdravotní pojištění cizinců) je závislá na znění konkrétních právních předpisů. Budoucnost zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele je rovněž nejasná. Na pomezí obav z politických vlivů a rizik nových regulatorních opatření je očekávaný dopad nového občanského zákoníku na pojistný sektor. Lze očekávat, že bude významnější, než by se mohlo na první pohled zdát. Je pravděpodobné, že pojišťovny budou přehodnocovat výši technických rezerv, zejména u odpovědnostních pojištění, a beze změn nezůstane ani cenotvorba pojistných produktů. V žádném případě pojišťovny nezůstanou pouze u formálních úprav všeobecných pojistných podmínek.

Přírodní katastrofy a klimatické změny
Dalším viditelným rozdílem ve vnímání rizik, kterým pojistný trh čelí, mezi světovými a českými pojistiteli je pohled na přírodní katastrofy a klimatické změny. Čeští pojistitelé přikládají tomuto fenoménu viditelně menší význam než jejich zahraniční kolegové. Klimatické podmínky v České republice jsou relativně stabilní a naše území nebývá postiženo takovými katastrofami jako třeba Spojené státy nebo Japonsko. Přitom má Česká republika relativně chudou historii přírodních katastrof a jejich budoucí dopady nemusí být příliš dobře predikovatelné. Vliv na výsledky studie má zřejmě nejen to, že se v posledních několika letech našemu území zásadní přírodní katastrofy vyhýbaly, ale i skutečnost, že dotazování proběhlo ještě před červnovými povodněmi. V každém případě je nutno konstatovat, že v porovnání s katastrofálními povodněmi  v minulých letech pojistitelé výrazně lépe pracují s oceněním souvisejících rizik, s povodňovými mapami a se zajištěním. Dopad povodní na ekonomiku pojišťoven tudíž není až tak zásadní, lze ale očekávat budoucí korekce cen katastrofického zajištění. S tím souvisí i skutečnost, že ačkoliv v dostupnosti zajištění nevidí ani tuzemští a ani světoví pojistitelé významné riziko, je toto vnímáno českými pojistiteli o poznání vážněji.

Terorizmu se nebojíme
Výsledky studie naznačují, že pojistitelé se přestávají bát terorizmu. Je to zřejmě způsobeno tím, že teroristická rizika, i když jsou obtížně modelovatelná, jsou velmi často z pojistných krytí vyloučena a expozice pojistitelů tomuto riziku nejsou příliš významné.

Sociální média a riziko ztráty reputace
Zprávy se v současné době šíří mnohem rychleji, než tomu bylo před několika lety. Svůj podíl na tom mají sociální média. Čeští pojistitelé vnímají riziko ztráty reputace jako méně zásadní, než je tomu v případě jejich zahraničních kolegů. Jeden z respondentů s nadsázkou uvedl, že pojišťovnictví má v České republice už natolik špatnou pověst, že to stěží může být horší, a proto ohodnotil související riziko jako minimální. Otázka pověsti pojišťoven je ale kritická zejména v životním pojištění. Životní pojištění je obchod s důvěrou. Pokud nebude celé odvětví vnímáno jako důvěryhodné, jen stěží získá dostatek dlouhodobých a loajálních klientů.

Dostupnost kapitálu a řízení pojišťoven
Dostatečné množství kapitálu není vnímané jako příliš palčivý problém ani v České republice, ani ve světě. Pojistitelé totiž byli historicky kapitálově velmi silní a většina z nich drží dostatečné množství tichých rezerv, aby i do budoucna byly schopni dodržovat předepsané kapitálové požadavky. Pojistitelé si ale velmi dobře uvědomují, že s nastupujícím režimem Solventnosti II se náhled na kapitálové požadavky zcela zásadním způsobem změní. Kapitálové požadavky budou více záviset na riziku, kterému jsou pojistitelé vystaveni, a stávající v zásadě deterministický způsob výpočtu přestane být používán. V každém případě je ale možné, že některé stávající kapitálově silné pojišťovny tuto sílu ztratí, a naopak silnými se stanou některé z těch, které byly doposud vnímány jako nedostatečně kapitálově vybavené. Pojistný trh v České republice, ani ve světě, nezažil příliš mnoho skandálů, jako tomu bylo v jiných sektorech finančních služeb (např. v bankovnictví nebo v investičních fondech). Vzhledem ke stavbě produktů životního pojištění je pojišťovnická analogie „runu na banku“ spíše teoretickou možností než reálnou hrozbou. Při teoretickém bankrotu neživotní pojišťovny bude ohroženo výrazně méně klientů, než by tomu bylo v případě banky, kdy dopady pocítí prakticky každý z nich. V případě problémů některé z pojišťoven v minulosti se zatím vždy povedlo sehnat jiného pojistitele, který byl ochoten uvolněný pojistný kmen převzít. Vzhledem k relativně velmi dobré stabilitě pojistného sektoru tudíž není vnímáno neadekvátní řízení pojišťoven jako významná hrozba, ať už v České republice, nebo v zahraničí.

Dobře hlídané hrozby
Účastníci průzkumu uváděli řadu dalších hrozeb, které jsou pro pojistný sektor zásadní, nicméně trh je na ně dobře připraven. Jde například o rizika nesprávného nastavení aktuárských předpokladů nebo o těžké konce (ve smyslu hustoty pravděpodobnosti) některých odpovědnostních pojištění. Rovněž otázka distribuce pojištění není vnímaná jako něco příliš ovlivněného moderními způsoby prodeje. Řada respondentů se shoduje na tom, že pojištění je tradičním produktem, který se bude ještě dlouho prodávat tradičními distribučními kanály. Specificky pro životní pojištění vždy platilo, že se spíše prodává, než kupuje, a od toho je odvislý i způsob distribuce. Elektronický prodej pojištění přes nejrůznější srovnávače je spíše variantou prodeje retailových neživotních produktů. Až na výjimky ale nejde o stěžejní distribuční kanál. Prodej pojištění přes sociální sítě nebo nejrůznější slevové portály zatím málokdy opustil rovinu úvah.

Připravenost našich pojišťoven
Míra připravenosti českého pojistného trhu na nejrůznější hrozby je podle výsledků průzkumů nižší, než je světový průměr. V měřítku, kde „1“ znamená nepřipraven a „5“ velmi dobře připraven dosáhnul český pojistný trh hodnoty 2,57, zatímco světový průměr je 2,95. Český pojistný trh se neustále rozvíjí a v porovnání s předchozími studiemi se alespoň co do obav blíží trhu světovému. Určitá lokální specifika daná ať už naší geografickou lokalitou (přírodní katastrofy a klimatické změny) nebo třeba legislativními specifiky (nový občanský zákoník) však přetrvávají.

 

Mgr. Martin hrdý, ACCA Manažer
PwC Audit

 

 

Plné znění naleznete v časopise Pojistný obzor, který si můžete objednat na www.pojistnyobzor.cz. Přehled článků vycházejících v aktuálním čísle najdete ZDE

 Pojistný obzor 


 

Zdroj: Pojistný, Obzor, ČAP

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články