Pojistný trh prochází komplikovaným stádiem. Nových smluv životního pojištění dlouhodobě ubývá a dá se říci, že stejně jako předepsané pojistné celkově stagnuje. Studie USF ČR považuje za jedinou dynamickou část jednorázové složky životního pojištění. Jak tedy nahlíží na budoucnost trhu bez většího vnějšího zásahu, který by mohl přijít např. v podobě regulace odměn zprostředkovatelů? Předpokládaná budoucnost následujících let obsahuje další stagnaci propojenou s vlastní, postupně probíhající vnitřní změnou.
Výsledky z roku 2014 nám ukázaly, že můžeme očekávat pokračující vysokou produkci jednorázových vkladů, ale optimismus nelze vztahovat na běžně placené pojištění. Tam se bude bez neočekávaných makro-impulzů situace měnit jen minimálně. A nelze hovořit ani o vytlačení běžně placeného pojistného jednorázovými vklady. Ty často slouží jako substituce investičních produktů, v dlouhodobém horizontu by je měl trh nahradit právě fondy a vrátit se ke „kotvě“ běžně placeného pojistného.
Navzdory celkové stagnaci můžeme podle studie čekat dva základní změnové trendy: postupný odklon od investiční složky pojištění směrem ke krytí rizik a prasknutí „bubliny“ jednorázového pojištění a návrat dominantní role běžně placeného pojištění.
Takové tendence naznačuje i následující vývojový graf:
Zdroj: ČNB, 2014
Oba trendy výrazně ovlivňuje svým tlakem ČNB, která pro oblast životního pojištění za posledních pět let publikovala tři úřední sdělení a třináct dohledových benchmarků. Průměrná výše tolik diskutovaných získatelských provizí (odměn zprostředkovatelů) za poslední roky na rozdíl od celkových pořizovacích nákladů nejen že neroste, ale v souladu s trhem stagnuje.
Zdroj: ČNB, 2014
Takové tendence, tedy další stagnaci doprovázenou vnitřní restrukturalizací, můžeme bez dalších regulací očekávat i nadále. Trend posílení tradiční role pojistného trhu (krytí rizik běžně placeným pojistným) a zvýšení tlaku na kvalitu distribuce skrze ČNB nenastavuje realistické podmínky pro výrazný nárůst provizních nákladů.
Komentáře
Přidat komentář