Z průzkumu je znát, že očekávání Čechů vůči státu jsou zčásti přece jen mírněna reálným vývojem. 31 % dotazovaných si uvědomuje, že zachování životní úrovně ve stáří záleží především na nich samotných. Tři čtvrtiny považují za vhodný způsob spoření na stáří penzijní připojištění, 40 % se kloní k životnímu pojištění.
"Vzhledem k demografickému vývoji a stavu veřejných financí čeká politiky i finanční ústavy velká práce, aby postoj Čechů ke spoření na stáří v návaznosti na nezbytnou penzijní reformu změnili," uvedl Petr Hutla, člen představenstva ČSOB a vrchní ředitel distribuce.
Kolik stačí ve stáří
Jako sumu, se kterou by v důchodovém věku vystačili, lidé uváděli 15 000 - 20 000 korun měsíčně.
Například pětatřicetiletý muž by v důchodu vyšel s částkou 17 500 korun. Při současné průměrné penzi 10 065 Kč by tedy musel mít další příjem ve výši 7 435 Kč měsíčně.
Dnes si ale takový člověk v průměru střádá pouze 806 Kč měsíčně, což mu po nástupu do důchodu ze spoření zajistí 2 727 Kč měsíčně. K dosažení cílové částky 17 500 Kč by musel pravidelně střádat 2 457 Kč (což k penzi přinese kýžených 7 435 Kč navíc).
Obecně si vyšší částky spoří lidé v předdůchodvém věku. S vyšším věkem roste i skromnost respondentů, tedy jejich představa o optimálním důchodu.
Nejméně si na stáří spoří mladí lidé
Z průzkumu také vyplynulo, že na stáří nejméně spoří mladí lidé, obyvatelé vesnic a lidé s příjmem do 15 000 Kč. Jen 22 % ale uvádí jako důvod, proč nespoří, nebo spoří málo, nedostatek financí.
Bohatší lidé zase spoří na jiné věci než na stáří a také proti ostatním skupinám si chtějí nejvíce užívat života v přítomnosti. Čtvrtina Čechů (23 %) je přesvědčena, že na stáří by si měli začít spořit již od 18 let. 34 % respondentů se domnívá, že stačí začít ve 30 letech.
Přestože průzkum ukazuje pozitivní vztah Čechů ke spoření, současný stav je důkazem, že spoří málo a nevyužívají dostatečně produkty, které jsou k tomu účelu určeny.
"Struktura úspor českých domácností je výrazně vychýlená ve prospěch bankovních vkladů a stavebního spoření. Podílové fondy, penzijní fondy a životní pojištění hrají i přes vzestupný trend stále mnohem menší roli než ve finančně vyspělejších zemích," uvedl Tomáš Sedláček, hlavní makroekonomický stratég ČSOB.
DŠ
Komentáře
Přidat komentář