V pravomoci ČNB není rozhodnout o odškodnění pro klienty, ti se musí se svými nároky obrátit na soud.
„Sjednáním finančních produktů se lidé rozhodují o své finanční budoucnosti, měli by proto jejich výběr důkladně zvážit,“ uvedla členka bankovní rady ČNB Eva Zamrazilová.
Podle údajů ke 30.6. 2013 na českém trhu působilo 151 794 pojišťovacích zprostředkovatelů a 7 771 investičních zprostředkovatelů.
Klamavá prezentace
Pojišťovací zprostředkovatelé velmi často nevykonávají činnost s odbornou péčí. „Tvrdí, že investiční životní pojištění (IŽP) má podobu vkladu, který je navíc pojištěný. Ve skutečnosti může být zhodnocení těchto peněz nulové, dokonce hrozí riziko ztráty investice. Na vložené peníze se nevztahuje pojištění jako v případě bankovních vkladů. Navíc se často tají poplatková struktura IŽP. Dokonce se takový vklad nabízel jako alternativa ke 2. pilíři,“ konstatoval Tomšík. Šlo o zavádějící používání pojmu „penze“ nebo „renta“.
Mis-selling
Není žádnou výjimkou, že zprostředkovatelé nabízejí lidem produkty s povinností pravidelně investovat i přesto, že jde o lidi, kteří nemají peníze na pravidelné vklady.
Mnohdy se sjednává IŽP s tzv. potlačeným rizikovým pojistným, t. zn. že není sjednané žádné připojištění a pojištění na dožití se určitého věku obsahuje pouze pojištění pro případ smrti, které je sjednané na nulovou nebo minimální částku. Takový produkt je pro klienta méně výhodný než přímá investice do cenných papírů formou kolektivního investování.
Podle zákona je povinností zprostředkovatele vyplnit s klientem dotazník, aby bylo jasné, co chce, co od konkrétního produktu očekává. „Často takový formulář zprostředkovatelé s klientem vůbec nevyplňují. V jiném případě byly takové dotazníky již předem vyplněny,“ uvedl Tomšík.
Povinností zprostředkovatele přitom je zaznamenat důvody, na kterých zakládají svá doporučení. V případě IŽP by zájemci měli mít k dispozici kalkulátor IŽP a konkrétní modelace.
Prodávají se prostě produkty provizně výhodné pro zprostředkovatele, nikoli pro klienta (o tom ostatně píšeme na webu oPojištění.cz stále a již velmi dlouho).
Nepřípustné pyramidové distribuční struktury
Tyto společnosti nabízejí lidem „přivýdělek“, ale každý zájemce na něj musí vydatně přispět. Jinak řečeno - vstup osoby do takové struktury je podmíněn tím, že si sama uzavře životní pojištění (tj. jedná se o platbu vstupního poplatku, neboť na základě sjednání životního pojištění plyne zprostředkovateli od pojišťovny provize).
Takto jsou zapojovány osoby, které mají zájem o „přivýdělek“ nebo výkon zprostředkovatelské činnosti, a nikoliv o uzavření pojistné smlouvy.
Jako zprostředkovatelé pracují i ti, kteří nejsou registrováni
Pouze osoba zapsaná v příslušném registru ČNB může vykonávat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví, tj. může předkládat návrhy na uzavření pojistných smluv, uzavírat pojistné smlouvy jménem a na účet pojišťovny, pomáhat při správě pojištění a vyřizovat nároky z pojistných smluv.
Osoby, které nejsou registrovány (jsou obvykle označovány jako tipaři, spolupracovníci, obchodní zástupci, komisionáři apod.) a provádí přípravné práce, které směřují k uzavření pojistné smlouvy, porušují povinnost vykonávat zprostředkovatelskou činnost s odbornou péčí.
Neaktuální registr zprostředkovatelů
Registr pojišťovacích zprostředkovatelů mnohdy nesouhlasí se skutečností. Ze strany pojišťovacích zprostředkovatelů totiž nedojde k oznámení změn údajů, zapisovaných do registru.
Jde o údaje, které se týkají toho, pro kterou společnost vykonávají svoji činnost, jindy došlo ke změně osoby odpovědného zástupce nebo ke změně osob statutárních orgánů.
Investiční zprostředkovatelé
Největším nešvarem je podněcování zákazníků k nadměrnému obchodování. Odměna, kterou investiční zprostředkovatel (IZ) pobírá od obchodníka s cennými papíry je odvozena z objemu obchodů, takže často vede k tomu, že investiční zprostředkovatel dává přednost svým zájmům (finančním) před zájmy zákazníků.
Zprostředkovatelé se dopouštějí nezákonného jednání , které spočívá v poskytování nejasných, nepravdivých, zavádějících nebo klamavých informací. Týká se to například potenciálních zisků z doporučovaných obchodů.
Investiční zprostředkovatelé mnohdy také zamlčují nebo zastírají zákazníkům informace o odměně, kterou pobírají od obchodníka s cennými papíry. Snaží se vyvolat dojem, že poskytují investiční poradenství zdarma nebo že jim přísluší odměna jen pokud zákazník dosáhne při investování zisku.
Značná část peněz, vložených zákazníkem, se spotřebuje na provize obchodníka s cennými papíry za obstarání obchodů, který následně 50 až 90 % z těchto provizí vyplatí příslušnému zprostředkovateli.
Poté, co ČNB začala tyto obchody hlídat, dochází k přesunu těchto aktivit k obchodníkům se sídlem v jiném členském státě EU. Nejčastěji jde o Velkou Británii, Kypr, nebo Slovensko. Tam obchody ani obchodníci nepodléhají dohledu ČNB.
ČNB může požádat zahraniční orgán dohledu o spolupráci jen v případě existence konkrétního podezření na nezákonné jednání investičního zprostředkovatele, spolupracujícího se zahraničním obchodníkem s cennými papíry.
Pokud tedy investiční zprostředkovatel doporučí změnu českého obchodníka za zahraničního, měl by klient takovou změnu důkladně zvážit a ověřit si pravdivost takových tvrzení.
DŠ, pokračování zítra
Komentáře
Přidat komentář