„Zavádění regulačních opatření bude navíc komplikovat nestabilní politická situace,“ konstatoval Marek Čáp. Důvodem ke změnám, které z velké většiny pocházejí z dílny Evropské unie, je především ochrana spotřebitele. Sečteno (ale ještě nepodtrženo) vychází počet nově zaváděných zákonných opatření nejméně na devět. Většina z těch zásadních, jako je Solvency 2, začne platit nejdříve v letech 2016 a 2017.
Jak na nová pravidla
Podle Marka Čápa z KPMG je důležité začít právní analýzou, která by měla mapovat rozdíly v legislativě – té současné a té, která se zavádí. To by mělo umožnit další postup při zavedení právních změn.
Dalším bodem je tzv. dopadová analýza. Ta by měla identifikovat dopady do procesů. To samozřejmě ovlivní výši nákladů.
Třetím bodem je analýza požadavků. Výsledkem by měly být definice, které by stanovily, jak by se měly měnit jednotlivé procesy.
A bod čtyři? Závěr celého procesu: implementace.
Co všechno bude v pohybu
Všechny pojišťovny dobře vědí, co je čeká a co je nemine. Ale je velmi zajímavé, když se všechna nová opatření shrnou – tak, jak je shrnul Marek Čáp.
První v pořadí je Solvency 2. Jde o opatření z dílny Evropské unie, které bude mít dopad na všechny další činnosti pojišťoven. Termín zavedení? Teoreticky rok 2016.
Na druhém místě (časově ovšem na místě prvním) je nový český občanský zákoník. Měl by platit již od 1. ledna 2014. Pojišťoven se týká požadavek na zvýšenou ochranu spotřebitele. Z toho vyplývají zvýšené nároky na srozumitelnost pojistných podmínek. Ta viditelně dělá pojišťovnám největší vrásky.
(Odbočím jen krátkým pohledem na jednu menší pojišťovnu, jejíž šéf v minulosti popisoval svůj úžasný plán, jak budou mít jednoduše popsané a vysvětlené pojistné podmínky. Ten nápad mě také zaujal. To bylo tak před sedmi, osmi lety. Když jsem se později zajímala o výsledky tohoto plánu, dotyčný generální ředitel smutně poznamenal, že ho s tím právníci vyhodili. Teď by vyhodili ty právníky… Pozn. red.)
Číslo tři: „malá“ změna zákona - 3% odvody hasičům. Začnou platit od 1. ledna 2014. „Ale jak budou pojišťovny přistupovat k získávání dat? Kde budou shánět podklady?“ položil si otázku Marek Čáp. Odpověd zatím zřejmě neznají ani pojišťovny.
Další zákony, regulace a směrnice na obzoru:
Ale pojďme pokračovat. Ještě stále je tu nedořešená novela zákona 38 o zprostředkovatelích. „Její osud je zatím nejistý. Navíc jde se svými nároky ještě dál, než kam se pohybuje evropská legislativa“, shrnul Čáp.
Investice by měla v Evropě regulovat vznikající IMD2. Ta se snaží navrhovat pravidla I pro zveřejňování provizí. Účinnost je navrhovaná od roku 2016 až 2017.
Investičních produktů v Evropě a investičního životního pojištění se bude týkat PRIPS (Packaged Retail Investment Products). Směrnice by měla zajistit, aby klient dostal veškeré informace o produktu. Tedy nejen všechny výhody, ale i všechny nevýhody.
V pořadí na místě sedmém jsou dohledové benchmarky České národní banky, které se týkají investičního životního pojištění. (Benchmark je metoda srovnávání hodnot určité veličiny. Např.: loňské prodeje mohou sloužit jako benchmark pro příští rok – pozn. red.)
To ale ještě není konec. Následují IFRS 4 – mezinárodní účetní standardy – platit budou zřejmě od roku 2016, nebo 2017. Jde o jednotný koncept pro oceňování pojistných smluv. Jak dodává Marek Čáp, největší změnou zřejmě bude vykazování výsledků z pojistných smluv.
Na místě devátém pak jsou daňové změny (FTT, FATCA)...
Tím ale souhrn možná zdaleka nekončí. Expedice na horu regulace, jak ji nazval Marek Čáp, bude dlouhá a obtížná.
DŠ
Komentáře
Přidat komentář