Nový občanský zákoník: Změny, které přináší - I. část


			Nový občanský zákoník: Změny, které přináší - I. část
2.7.2012 Regulace trhu

Seriál, s využitím důvodové zprávy k návrhu NOZ, seznamuje čtenáře s hlavními a podstatnými změnami, které nová právní úprava přináší.

Pojistná smlouva jako smlouva odvážná

Pojistná smlouva je zařazena do skupiny závazků z odvážných (aleatorních) smluv v hlavě –Závazky z právních jednání, dílu 15 – závazky z odvážných smluv, v pododdílu 2 – Pojištění. Důvodová zpráva uvádí základní odlišnosti od ostatních smluv z této skupiny, zejména od smlouvy o sázce a o důchodu. V případě smlouvy o sázce ujednané majetkové plnění získá strana, jejíž tvrzení se ukáže správným. Tato smlouva tedy nevylučuje úmysl spekulativní nebo zištný, protože se počítá i s možností zisku značné výhry proti malé investici. Naopak, účelem pojištění není obohacení oprávněné osoby, ale podstatný je pojistný zájem.

Co se týká smlouvy o důchodu, pak jejím pojmovým znakem je povinnost plátce platit příjemci pravidelné peněžní dávky po ujednanou dobu. Tím se odlišuje od pojistné smlouvy, jejímž pojmovým znakem je synallagma spočívající ve vzájemné platební povinnosti. Pojistitel má povinnost poskytnout pojistné plnění oprávněné osobě, nastane-li pojistná událost, a pojistník zaplatit pojistiteli pojistné. Platební povinnost pojistníka je tak, na rozdíl od pojistitele, nepodmíněná, kdežto platební povinnost pojistitele je spojená s nejistotou, zda pojistná událost nastane nebo kdy tato událost nastane. Odvážnost (aleatornost) pojištění tedy spočívá v nejistotě co do vzájemného hodnotového poměru mezi plněním a protiplněním. Pojistné riziko, kterému je pojistitel vystaven, pak rozkládá mezi větší počet osob vystavených stejnému riziku. Důvodová zpráva v této souvislosti upřesňuje, že „o pojištění by se jednalo při hromadném uzavírání smluv s těmito znaky podnikatelským způsobem, tedy za předpokladu, že by osoba nabízející takovou službu kalkulovala s průměrným rizikem a podle něho stanovovala hodnotu vlastního plnění svým zákazníkům jako průměrný ekvivalent stanovený se zřetelem k jiným smlouvám téhož druhu. V takovém případě by byla smlouva z hlediska soukromého práva posouzena jako pojistná smlouva, ať již by ji strany označily jakkoli, z hlediska veřejného práva by se jednalo – neměla-li by osoba, která takové smlouvy uzavírá povolení k provozování pojišťovací – jako nedovolené podnikání.“


Definice pojistné smlouvy

Definice pojistné smlouvy (§ 2758) byla převzata ze současné právní úpravy, ze které bylo vypuštěno, že se jedná o smlouvu o finančních službách, což vyplývá z ustanovení § 1841, pokud je taková pojistná smlouva zároveň spotřebitelskou. Nebyl však převzat katalog definic řady pojmů a jen některé, jako např. pojistná událost (§ 2758), pojištěný (§ 2766), oprávněná osoba (§ 2770) nebo pojistné nebezpečí (§ 2767), jsou vymezeny v textu jednotlivých ustanovení. Jiné pojmy, jako např. definice úrazu, jsou záměrně ponechány na ujednání smluvních stran. S některými pojmy právní úprava již nepracuje, např. účastník soukromého pojištění, časová nebo nová cena. To samozřejmě bude klást větší důraz na pojistné podmínky, které budou muset na tuto změnu reagovat.

 

Vymezení povinnosti

Povinnost pojistitele zůstává vymezena jako povinnost pojistné plnění poskytnout, nikoli zaplatit. To umožňuje ujednat, že pojistitel poskytne toto plnění v nepeněžité formě. V této souvislosti pouze poznamenáváme, že ne všechna plnění pojistitele mají formu pojistného plnění, i když jde o plnění z pojištění. Příkladem je zákonem stanovená povinnost úhrady zachraňovacích nákladů (§ 2819), a to i v případě, kdy byly tyto náklady účelně vynaloženy k odvrácení bezprostředně hrozící pojistné události. Charakter pojistného plnění nemají ani plnění z garančních schémat, např. plnění České kanceláře pojistitelů z garančního fondu nebo náhradní plnění.

Na rozdíl od současné právní úpravy se nezužuje pojem pojistitele jen na pojišťovnu s povolením provozovat pojišťovací činnost. To, že někdo takové oprávnění podle veřejného práva nemá, ho nezbavuje způsobilosti uzavírat smlouvu a nelze v tom spatřovat neplatnost smlouvy. I takový pojistitel je uzavřenou smlouvou vázán. Důvodová zpráva zdůrazňuje, že není možné, aby druhá strana, která uzavírá smlouvu, byla ohrožena její neplatností. Stejně tak není možné, aby pro smlouvy uzavřené těmi, kdo vykonávají určitou činnost bez oprávnění, neplatila stejně přísná pravidla jako pro osoby, které tuto činnost vykonávají s oprávněním. Samozřejmě i nadále bude nepovolená činnost trestná.


Písemná forma

Nezměněna zůstala i povinná písemná forma pojistné smlouvy s dobou trvání pojištění nejméně jeden rok, přičemž je tato forma zachována i včasným zaplacením pojistného uvedeného v nabídce. To však již neplatí pro ostatní právní úkony týkající se pojištění, neboť podle § 2773 je tato forma povinná pouze v těch případech, kdy tak bylo ujednáno. Důvodová zpráva zdůrazňuje, že „právním jednáním týkajícím se pojištění se rozumí právní jednání, tedy projev vůle vyvolávající právní následek (vznik, změnu nebo zánik subjektivního práva nebo povinnosti), nikoli tzv. komunikační úkony“. Výjimkou je požadavek pojistníka na sdělení údajů významných pro plnění pojistitele. Má-li tento požadavek písemnou formu, je pojistitel povinen sdělit mu tyto údaje bez zbytečného odkladu v písemné formě. Pojistitel však není nucen v písemné formě odpovídat např. na opakované nebo nepatrně obměněné dotazy v téže záležitosti. Důvodová zpráva v této souvislosti zmiňuje zákon o pojišťovnictví, konkrétně oprávnění České národní banky požadovat od pojišťovny nebo zajišťovny doklady o její činnosti, jejichž obsah a formu upravuje vyhláškou. Předkladatelé nového občanského zákoníku s tím spojují možnost uložit pojišťovnám, aby takové doklady měly, z čehož vyplyne povinnost pojišťovny dodržovat při vymezených právních jednáních vůči pojistníkovi písemnou formu.


Vyjmutí informačních povinností

Mezi zásadní změny patří i vyjmutí informačních povinností pojistitele vůči zájemci o pojištění a pojistníkovi stanovených komunitárním právem (v současnosti čl. 183 až 185 směrnice 2009/138/ES) z úpravy pojistné smlouvy. Nový občanský zákoník (§ 2760) počítá s jejich přenesením do zákona o pojišťovnictví, kam také věcně patří. Obecně jsou tyto informační povinnosti upraveny v § 1843 až 1845. Vzhledem k tomu, že směrnice ukládá povinnost členským státům stanovit prováděcí pravidla k těmto povinnostem, lze předpokládat navazující úpravu. Snahu přenést tyto povinnosti do právní úpravy zprostředkovatelů pojištění považujeme nejen za nesystémovou, ale zásadně vadnou, neboť tuto povinnost má pojišťovna a nemůže se jí v žádném případě zbavit tím, že využije služeb svých obchodních zástupců.


Institut pojistného zájmu

Nejvýznamnější změnou je úprava institutu pojistného zájmu (§ 2761 – 2765). Tento institut není v historii právní úpravy pojistné smlouvy novinkou. Pracoval s ním již rakouský zákon č. 501/1917 ř. z. K tomu více např. Dr. Karel Hermann-Otavský, Soukromé pojišťovací právo československé, Praha, 1921 (str. 125 až 136). Jak bylo zmíněno již výše, pojištění nesmí být zneužito jako nástroj sloužící spekulaci. Existence pojistného zájmu, která jako základní podmínka vzniku a trvání pojištění musí být dána objektivně, tak odlišuje pojištění od všech ostatních aleatorních závazků, zejména od sázky. Podstata definice pojistného zájmu jako oprávněné potřeby ochrany, myšleno pojistné, před následky pojistné události, tedy jako skutečnosti vyvolané pojistným nebezpečím, zůstává zachována. Ve vztahu k zahraničním právním úpravám důvodová zpráva přímo uvádí, že tyto právní úpravy pojem pojistného zájmu obvykle blíže nevymezují a až na výjimky (jakou je především občanský zákoník Québecu) vycházejí z presumpce, že jeho obsah je znám a že jeho bližší vymezení není úkolem právního předpisu. Na rozdíl od současné právní úpravy se však s jeho existencí nebo zánikem spojují právní důsledky.


Zájem na životě a zdraví

Podle § 2762 má pojistník pojistný zájem na vlastním životě a zdraví. Právní domněnkou je i to, že má tento zájem na životě a zdraví jiné osoby, jestliže ho osvědčí příbuzenským vztahem k takové osobě (viz § 771 až 774) nebo prospěchem či výhodou z pokračování jejího života. Jde tedy o skutečný a podstatný rozumný důvod vyplývající z jejich vzájemného vztahu, založený na jejich příbuzenství nebo podmíněný prospěchem nebo výhodou jedné osoby z pokračování života jiného. Pro existenci pojistného zájmu zde mohou být i významné majetkové důvody.


Zájem na uchování nebo zvětšení majetku

Tento zájem má pojistník také na vlastním majetku, tedy na jeho zachování nebo zvětšení, se kterým reálně, nikoli spekulativně, počítal. Právní domněnkou je zde i takový zájem na majetku jiné osoby, pokud osvědčí hrozbu přímé majetkové újmy, jež by mu bez jeho existence a uchování hrozila. Pojistný zájem se zde spojuje s osobou, která čerpá majetkový prospěch nebo výhodu z toho, že určitý majetek existuje a je uchováván do budoucnosti, a vyjadřuje potřebu získat peněžitou sumu pro určitou eventualitu, jež sama buď vyvolá majetkovou potřebu, anebo uspokojení již existujících potřeb určité osoby nebo osob. Pojistným zájmem se tak vyjadřují zvláštní zásady a pravidla týkající se speciálně pojišťovnictví, nejde tedy o dobré mravy jako kategorii soukromého práva.


Neplatná smlouva

Chybí-li pojistný zájem od počátku a pojistitel o tom při uzavření pojistné smlouvy věděl nebo musel vědět, je smlouva neplatná (§ 2764). Byla-li při vzniku pojištění u pojistníka vědomost o neexistujícím pojistném zájmu a pojistitel o tom nevěděl ani vědět nemohl, je smlouva neplatná, pojistiteli však náleží odměna odpovídající pojistnému až do doby, kdy se o neplatnosti dozvěděl. Přitom není rozhodné, jakým způsobem takovou znalost nabyl. Rozhodující je pouze časový okamžik, kdy se prokazatelně o této skutečnosti dozvěděl.

U pojištění majetku nemusí být pojistný zájem dán v době uzavření smlouvy, ale důvodně lze očekávat jeho pozdější vznik (§ 2763). V takovém případě pojistná smlouva není neplatná, ale pokud očekávaný pojistný zájem nevznikne, není pojistník povinen platit pojistné. Pojistiteli však bude náležet právo na přiměřenou odměnu, pokud tak ale bylo ujednáno.

Pojistný zájem může zaniknout i později, tj. po uzavření pojistné smlouvy
(§ 2765). V takovém případě pojištění zanikne okamžikem zániku pojistného zájmu a pojistiteli náleží pojistné až do okamžiku, kdy se o zániku pojistného zájmu dozvěděl.

 

JUDR. JANA ČECHOVÁ 
PHDR. VLADIMÍR PŘIKRYL 
MINISTERSTVO FINANCÍ 

Plné znění naleznete v časopise Pojistný obzor, který si můžete objednat na www.pojistnyobzor.cz. Přehled článků vycházejících v aktuálním čísle najdete ZDE

Pojistný obzor 

 

Zdroj: Pojistný obzor

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články