Povinnost k pravdivým sdělením
Současná povinnost pojistníka a pojištěného pravdivě a úplně odpovědět na všechny písemné dotazy pojistitele při sjednávání pojištění se omezuje jen na dotazy, které mohou mít význam pro sjednávané pojištění (§ 2788). Povinnost k pravdivému sdělení bude splněna, nezatají-li pojistník nic podstatného, tj. je-li skutečnost, na niž je pojistník tázán, v podstatném souladu s jeho tvrzením. V opačném případě má pojistitel právo od smlouvy odstoupit, pokud by při pravdivém a úplném zodpovězení dotazů smlouvu neuzavřel (§ 2808). Totéž se týká i pojistitele, který má povinnost zodpovědět písemné dotazy zájemce nebo pojistníka. Mělo by se jednat o ty, jež se vztahují k pojistné ochraně proti pojistnému nebezpečí a k jejímu rozsahu.
Nová povinnost
Zcela novou je navrhovaná povinnost pojistitele upozornit zájemce o pojištění na nesrovnalosti mezi jeho požadavky a mezi nabízeným pojištěním, musí-li o těchto nesrovnalostech vědět (§ 2789). Pojistiteli totiž svědčí domněnka zvláštní kvality odborníka v úzce specializovaném odvětví. Přitom musí být především přihlédnuto jednak k okolnostem, za nichž se smlouva uzavírá, jednak ke způsobu uzavírání smlouvy. Zvláštní význam má, pokud je zájemci při uzavírání smlouvy nápomocen nezávislý zprostředkovatel. Takovým nemusí být jen registrovaný pojišťovací zprostředkovatel, ale i jakýkoli jiný zprostředkovatel, který nejedná v zastoupení pojistitele. Porušení této informační povinnosti zakládá pojistníkovi právo od smlouvy odstoupit (§ 2808).
Terminologie
Zde chceme poukázat na terminologii použitou ve vztahu k činnosti zprostředkovatele. Za věcně zcela nesprávné tak považujeme snahu redukovat zprostředkovatele na vázané a samostatné. Samostatnou je každá fyzická nebo právnická osoba, která provozuje podnikatelskou činnost bez ohledu na to, zda zastupuje stranu nabídky nebo poptávky. Současně odkazujeme na § 2950, jenž upravuje náhradu škody způsobené informací nebo radou takto: „Kdo se hlásí jako příslušník určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu nebo jinak vystupuje jako odborník, nahradí škodu, způsobí-li ji neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou danou za odměnu v záležitosti svého vědění nebo dovednosti. Jinak se hradí jen škoda, kterou někdo informací nebo radou způsobil vědomě.“ K tomu je nutno vzít v úvahu i základní ustanovení nového občanského zákoníku – např. § 5, podle kterého: „kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži. Proti vůli dotčené strany nelze zpochybnit povahu nebo platnost právního jednání jen proto, že jednal ten, kdo nemá ke své činnosti potřebné oprávnění, nebo komu je činnost zakázána.“ – nebo § 6, podle kterého: „každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.“ Z tohoto pohledu lze snahy ohánějící se ochranou spotřebitele přenášet na zájemce o pojištění prostřednictvím značného množství informací, pro které v naprosté většině nemá a nemůže mít dostatek relevantních odborných znalostí, odpovědnost za odborné posouzení nabídky jako věcně nesprávné.
Změna pojistného rizika
Co se týká zvýšení pojistného nebezpečí, resp. pojistného rizika, (§ 2790 až 2795), i zde přináší nový občanský zákoník velmi podstatné změny. V první řadě se jedná o změnu okolností, jež vedou ke zvýšení pojistného rizika. Těmi jsou pouze ty, které jsou uvedeny ve smlouvě nebo na které se pojistitel písemně dotazoval při sjednání pojištění (§ 2788), a to za předpokladu, že se změnily tak podstatně, že tím dochází ke zvýšení pravděpodobnosti vzniku pojistné události. V návaznosti na to se stanoví povinnost pojistníka, jde-li o pojištění cizího pojistného rizika i pojištěného, neučinit nic, co by zvýšilo pojistné nebezpečí a ani to třetí osobě nedovolit, pokud s tím pojistitel nevyslovil souhlas. Pojistník však může něco učinit nebo povolit, aniž k tomu měl souhlas pojistitele, a teprve následně zjistí, že ke zvýšení pojistného nebezpečí došlo. V tomto případě musí změnu bezodkladně oznámit pojistiteli. Dojde-li k tomu nezávisle na pojistníkově vůli, vznikne mu tato povinnost bez zbytečného odkladu poté, co se o zvýšeném nebezpečí dozvěděl.
JUDR. JANA ČECHOVÁ
PHDR. VLADIMÍR PŘIKRYL
MINISTERSTVO FINANCÍ
Komentáře
Přidat komentář