Právo vypovědět pojištění
Pojistiteli je dáno právo změny pojistného, které může využít do jednoho měsíce ode dne oznámení změny, nebo pojištění vypovědět s osmidenní výpovědní lhůtou, pokud by za změněných podmínek pojištění neuzavřel. Nesouhlasí-li pojistník se zvýšením pojistného, může pojistitel do dvou měsíců ode dne obdržení nesouhlasu se stejnou výpovědní lhůtou pojištění vypovědět, avšak pouze tehdy, pokud na tuto možnost v návrhu na změnu pojistného upozornil.
Poruší-li ovšem pojistník nebo pojištěný tuto oznamovací povinnost, vzniká pojistiteli právo pojištění vypovědět bez výpovědní lhůty, a to do dvou měsíců ode dne, kdy se o této změně dozvěděl. Tento postup důvodová zpráva ospravedlňuje neodůvodněným, umělým prodlužováním pojištění. Pojistitel má přitom právo na pojistné až do konce pojistného období, v němž pojištění zaniklo, v případě jednorázového pojistného mu náleží celé.
Mimo stávajících výjimek zákon zohledňuje případy, kdy se pojistné riziko zvyšuje, ale v zájmu odvrácení nebo zmenšení vyšší škody, tedy vlastně v zájmu pojistitele, anebo kdy se pojistné riziko zvýší v důsledku toho, že nastala pojistná událost. Stejně tak, jde-li o případ jednání z příkazu lidskosti, kdy ke zvýšení pojistného nebezpečí dojde zejména v úsilí o záchranu lidského života (§ 2795 odst. 1). Stejně jako v řadě jiných případů se zde právní norma navrací k úpravě zákona č. 145/1934 Sb. z. a n., konkrétně k § 36.
Šetření pojistné události
Každý, kdo se pokládá za oprávněnou osobu, bude mít právo oznámit pojistiteli událost, s níž spojuje svůj požadavek na pojistné plnění, nikoli vznik pojistné události. Bude to tedy nejen pojistník, popřípadě pojištěný nebo obmyšlený, ale každý, kdo má na pojistném plnění právní zájem (§ 2796 – 2799), např. zástavní věřitel. Každý má samozřejmě povinnost podat pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu následků takové události, ale i o právech třetích osob a o jakémkoliv vícenásobném pojištění a předložit pojistiteli potřebné doklady a postupovat způsobem ujednaným ve smlouvě. I na tato oznámení pojistitel musí reagovat a zahájit šetření. Na tomto místě je nezbytné vyjasnit rozdíl mezi šetřením pojistné události a její likvidací. Již ze samotné právní úpravy pojistné smlouvy vyplývá, že pojistitel zahajuje šetření pojistné události bez zbytečného odkladu po jejím oznámení (§ 2796). Šetření je přitom skončeno sdělením jeho výsledků osobě, která uplatnila právo na pojistné plnění (§ 2797 odst. 1). Dále je pojistiteli stanovena povinnost zaplatit pojistné plnění v době ujednané, jinak do 15 dnů od skončení tohoto šetření (§ 2798 odst. 1). Šetření pojistné události je tak podmnožinou její likvidace, která začíná tímto šetřením a končí výplatou pojistného plnění nebo jeho odmítnutím. Na žádost osoby, která uplatnila právo na pojistné plnění, jí pojistitel v písemné formě zdůvodní výši pojistného plnění popřípadě důvod jeho zamítnutí.
Nově je upraveno právní jednání, kdy oznámení pojistné události obsahuje vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené podstatné údaje týkající se rozsahu oznámené události, anebo se v něm vědomě zamlčí údaje týkající se této události. V takovém případě má pojistitel právo na náhradu nákladů účelně vynaložených na šetření skutečností, o nichž mu byly tyto údaje sděleny nebo zamlčeny. Má se za to, že pojistitel vynaložil náklady v prokázané výši účelně (§ 2797 odst. 2).
Ukončení šetření
Beze změny zůstává povinnost pojistitele ukončit šetření pojistné události do tří měsíců ode dne jejího oznámení, resp. v této lhůtě sdělit jejímu oznamovateli důvod nemožnosti jejího ukončení. To platí i o poskytnutí přiměřené zálohy, která mu nevzniká, má-li pojistitel rozumný důvod vyplacení zálohy odepřít. Důvodová zpráva spojuje takový důvod s porušením obecných ustanovení nového občanského zákoníku, kdy má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu, nebo z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu (§ 6). Naopak, není-li šetření ukončeno z příčin na straně pojistitele, nemá pojistitel ani rozumný důvod k odepření zálohové platby. Naproti tomu, znemožní-li či ztíží-li šetření nebo jeho ukončení pojistník, pojištěný nebo oprávněná osoba z příčin na své straně, nastane rozumný důvod k odepření zálohy nebo k přiměřenému odložení její výplaty.
Zánik pojištění
Zániky pojištění, mimo speciálních ustanoveních zákona, jsou upraveny v § 2803 až 2810. Nově se rozšiřuje právo pojistníka vypovědět pojištění v případě, že pojistitel porušil při určení výše pojistného nebo pro výpočet pojistného plnění zásadu rovného zacházení (§ 2769). Jinak se přísně zohledňuje skutečnost, že se vypovídá obligace, nikoli smlouva. Nepřebírá se však skutková podstata podle stávajícího § 24 odst. 1 písm. b) spočívající v tom, že pojistitel má právo pojistné plnění odmítnout, jestliže oprávněná osoba uvede při uplatňování práva na plnění z pojištění vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje týkající se rozsahu pojistné události nebo podstatné údaje týkající se této události zamlčí. To se odůvodňuje tím, že: „byla do soukromého práva přejata z trestního zákona (§ 250a) a u níž není věcný důvod k odmítnutí pojistného plnění; postačí jiné právní instituty, zejména bezdůvodné obohacení a náhrada škody.“
JUDR. JANA ČECHOVÁ
PHDR. VLADIMÍR PŘIKRYL
MINISTERSTVO FINANCÍ
Komentáře
Přidat komentář