Nový občanský zákoník: Změny, které přináší - VI. část


			Nový občanský zákoník: Změny, které přináší - VI. část
19.7.2012 Regulace trhu

Seriál, s využitím důvodové zprávy k návrhu NOZ, seznamuje čtenáře s hlavními a podstatnými změnami, které nová právní úprava přináší.

 

Životní pojištění

Úprava životního pojištění (§ 2833 až 2843), pojištění úrazu (§ 2844 až 2846) a pojištění nemoci (§ 2847 a 2848) navazuje na obecná ustanovení o pojištění osob. Ze zákona o pojistné smlouvě nebylo při vymezení životního pojištění (§ 2833) převzato ustanovení § 54 odst. 3, které zakazovalo sjednat pojištění pro případ smrti dítěte do tří let jeho věku, pro případ potratu nebo narození mrtvého dítěte. Důvodová zpráva v této souvislosti uvádí jako důvod, že obdobný zákaz není v historickém a mezinárodním srovnání obvyklý. Současně jako paradox uvádí, že platná úprava zakazuje pojištění pro případ smrti dítěte do tří let jeho věku jen u životního pojištění, ačkoli takové pojištění nevylučuje u pojištění úrazového.

Právo pojistitele na odstoupení od smlouvy podle stávajícího § 55 odst. 3 pojistné smlouvy v případě uvedení nesprávného data narození se v § 2835 omezuje subjektivní dvouměsíční prekluzivní lhůtou s tím, že od smlouvy lze odstoupit nejpozději do tří let od uzavření smlouvy a za podmínky, že pojištěný je v době odstoupení živ. Autoři nového občanského zákoníku uvádějí, že vzorem je čl. 2421 občanského zákoníku Québecu stejně jako v případě § 2836, kde se pro účely pojištění řeší následky současné smrti pojištěného i obmyšleného.


Úrazové pojištění a pojištění pro případ nemoci

Nový občanský zákoník se u těchto pojištění nijak výrazně neodklání od stávající právní úpravy. Pouze nepřejímá definici úrazu obsaženou dnes v § 60 odst. 3. Je tak věcí smluvních stran, jak si v pojistné smlouvě (pojistných podmínkách) vymezí pojistnou událost.


Pojištění majetku

Toto pojištění upravují § 2849 až 2855. Ze současného § 37 nebyla převzata úprava odstavce 1 a 2 s odůvodněním, že se jeví jako nadbytečná, pojem majetku je dobře srozumitelný a nevyžaduje bližší vysvětlení. Stejně tak ujednání, zda má být pojištění sjednáno jako škodové nebo obnosové, je záležitostí autonomie vůle smluvních stran.

V § 2850 se přebírá pravidlo současného § 38, avšak s tím, že se v první řadě upravuje pojištění hromadné věci. Stejná úprava se použije i pro soubor věcí. Podle § 501 soubor jednotlivých věcí náležejících téže osobě, je považovaný za jeden předmět a jako takový, nesoucí společné označení, se pokládá za celek a tvoří hromadnou věc.


Nález pojištěné věci

Současná právní úprava vychází z toho, že je-li pojištěná věc po pojistné události a vyplacení pojistného plnění opět nalezena, nabývá k ní pojistitel vlastnické právo ex lege a musí nalezený pojištěný majetek převzít, pokud nebylo ve smlouvě ujednáno jinak. Nový občanský zákoník však toto právní pravidlo mění tak, že nálezem pojištěné věci vlastnické právo na pojistitele nepřechází, pokud nebylo ujednáno jinak (§ 2852). Pojistitel tak bude mít právo, aby mu bylo vráceno, co na pojistném plnění poskytl, po případném snížení o náklady účelně vynaložené na odstranění závad mezitím vzniklých. V rámci připomínkového řízení Ministerstvo financí namítalo, že v řadě případů je vrácení nalezeného majetku spojeno se značnými obtížemi a neúměrnými náklady, nehledě na to, že vyplacené pojistné plnění již bylo použito na zakoupení nové věci. Proto bylo do zákona doplněno, že se majetek nepovažuje za nalezený, je-li sice doložena jeho fyzická existence, ale vlastník se nemůže ujmout jeho držby buď vůbec, nebo jen s nepřiměřenými obtížemi nebo náklady, anebo je-li nalezená věc natolik poškozena, že již ztratila svůj původní charakter, nebo ji lze opravit jen s nepřiměřenými náklady.


Institut přepojištění 

V úpravě institutu přepojištění (§ 2853) se doplňuje řešení případu, kdy návrh na snížení pojistné částky při současném poměrném snížení pojistného podává pojistitel a návrh není pojistníkem přijat. Nepřijetím návrhu, ať byl podán pojistníkem nebo pojistitelem, do jednoho měsíce od jeho obdržení pojištění zaniká. V případě, že bylo ujednáno jednorázové pojistné, se pojistiteli dává právo domáhat se snížení pojistné částky pod podmínkou, že bude poměrně sníženo i pojistné, a pojistníkovi právo domáhat se snížení pojistného pod podmínkou, že bude poměrně snížena i pojistná částka.

Zvláštní ustanovení § 2855 se týká pojištění lidského těla a jeho částí. Do zákona bylo doplněno v souvislosti s tím, že podle nového občanského zákoníku věcí v právním smyslu není nejen člověk, ale ani jeho mrtvé tělo, ani části lidského těla, i když byly od těla odděleny. Pro pojištění lidských tkání nebo orgánů, lidské krve nebo jejích složek a mrtvého těla nebo jeho oddělené části tak budou platit obdobně ustanovení jako o pojištění majetku.

Pojištění odpovědnosti za škodu

Pojištění odpovědnosti za škodu zůstává beze změny názvu, i když nový občanský zákoník pracuje s povinností nahradit škodu, nikoli s odpovědností za škodu (§ 2894 až 2971). V této souvislosti upozorňujeme na významnou změnu uvedenou v § 2927 až 2932 týkající se škody z  provozu dopravních prostředků. Oproti současnosti se nerozlišuje u škody vyvolané zvláštní povahou provozu, zda jde o dopravní prostředek motorový nebo bezmotorový, a klade se tak důraz na zvláštní povahu provozu dopravního prostředku více než na samotnou povahu dopravního prostředku. Důvodová zpráva zcela jednoznačně zdůrazňuje, že není důvod rozlišovat jinou míru povinností provozovatele vozidla nebo plavidla motorového a bezmotorového.

Nová právní úprava opouští současné zbytečné omezování autonomie vůle smluvních stran. Příkladem může být také pojištění finančních ztrát, které je v současné době možné sjednat jen jako pojištění škodové, což § 2871 odst. 2. rozšiřuje o možnost sjednat toto pojištění i jako obnosové. Důvodová zpráva zdůrazňuje, že je věcí uvážení pojistitele, jak se rozhodne určitá pojistná nebezpečí pojistit. Bude-li se však jednat o pojištění velkého rizika, lze takové pojištění podle § 2872 sjednat pouze jako pojištění škodové. Přitom se u pojištění těchto rizik, kam patří i pojištění finančních ztrát, lze odchýlit od jakéhokoli ustanovení části týkající se pojištění ve prospěch kterékoli strany, vyžaduje-li to účel a povaha pojištění. K tomu důvodová zpráva uvádí, že povaha a účel pojištění velkých rizik v neživotním pojištění vylučují, aby se pojistná smlouva podřizovala omezením vyplývajících z kogentních ustanovení závazkového práva.


Přechodná ustanovení

Přechodná ustanovení jsou v novém občanském zákoníku uvedena v § 3028 až 3079. Z nich odkazujeme zejména na § 3028, podle kterého se novým občanským zákoníkem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti, tj. od 1. ledna 2014. S ohledem na přechodné ustanovení § 72 zákona o pojistné smlouvě se tak budou muset pojistitelé vyrovnat se třemi právními úpravami pojistných smluv, a to podle hlavy XV zrušovaného občanského zákoníku platné do 1. ledna 2005, podle zákona o pojistné smlouvě, jejíž účinnost končí 31. prosince 2014, a podle nového občanského zákoníku.

Podle § 3036 se všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti nového občanského zákoníku, lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí této účinnosti, posuzují až do svého ukončení podle dosavadních právních předpisů.


Právo na náhradu škody 

Co se týká práva na náhradu škody, pak podle § 3079 toto právo vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti nového občanského zákoníku, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů. Ovšem pokud soud ke dni nabytí účinnosti nového občanského zákoníku nerozhodl o náhradě škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí této účinnosti, může na návrh poškozeného, jsou-li pro to mimořádné důvody hodné zvláštního zřetele, přiznat poškozenému i náhradu nemajetkové újmy podle nového občanského zákoníku. U mimořádných důvodů se úprava odkazuje na § 2 odst. 3, které stanoví, že výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

 

JUDR. JANA ČECHOVÁ 
PHDR. VLADIMÍR PŘIKRYL 
MINISTERSTVO FINANCÍ 

Plné znění naleznete v časopise Pojistný obzor, který si můžete objednat na www.pojistnyobzor.cz. Přehled článků vycházejících v aktuálním čísle najdete ZDE

Pojistný obzor 

 

Zdroj: Pojistný obzor

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články