Česká národní banka podle tohoto zákona může uložit investičním fondům, investičním společnostem a zahraničním investičním společnostem pokutu až 10 000 000 korun.
V případě, že fond nedodrží statut fondu kolektivního investování, může mu Česká národní banka dokonce udělit pokutu až 20 000 000 korun.
Česká národní banka zdůvodňuje změny ve výši poplatků tím, že jejich výše je přizpůsobena skutečným průměrným administrativním nákladům na provedení konkrétního úkonu. Současně je tak zajištěno, aby nevznikaly neodůvodněné rozdíly ve výši poplatků za úkony, které lze z hlediska administrativní zátěže pro příslušný správní úřad považovat za srovnatelné, přičemž v řadě případů dokonce došlo ke snížení stávající sazby poplatku.
Zákon upravuje povinnosti investičních fondů stejně jako jejich depozitářů a měl by zajišťovat obezřetný výkon správy investičních společností a investičních fondů.
Investiční společnosti musí zajistit, aby jejich zaměstnanci byli důvěryhodné osoby, které mají znalosti a zkušenosti, nezbytné pro jejich činnost. Investičnímu fondu se musí prokázat svými doklady.
Ministerstvo financí současně s tím předkládá vládě návrh nařízení, týkající se sdělení klíčových informací speciálního fondu kolektivního investování.
Toto nařízení zavede pro standardní fondy kolektivního investování dokument nazvaný „sdělení klíčových informací“, má zakotvit závazný obsah a náležitosti srovnatelného dokumentu i pro speciální fondy kolektivního investování (tedy fondy, které nejsou upraveny právem EU).
Na základě nařízení vlády budou speciální fondy stejně jako standardní fondy uveřejňovat dokument v jednotném formátu, který bude obsahovat pevně stanovené informace a bude tak umožňovat jednoduché porovnání různých fondů kolektivního investování, resp. jejich investičních strategií, rizik a výkonností. To umožní investorům jednoduché porovnání různých fondů kolektivního investování.
DŠ
Follow @oPojisteni_cz
Komentáře
Přidat komentářpoplatek
Ti, kteří se na finančně-poradenském trhu chovají neeticky jsou ti, kteří plošně kritizovanou situaci zapřičinili, ale jich se zdražení poplatků nijak nedotkne.
A vůči nově příchozím ČNB de facto popírá presumpci neviny...
Doposud platná legislativa, co má ČNB k dispozici, aby dohled mohl konat je poměrně jasná - stačí zmínit § 21 zákona 38/2004 Sb., nebo §65-66 zák. 37/2004Sb.
Za uplynulých 8 let, co zmíněná legislativa funguje - není ale nikde vidět nějaké mediálně známé jednání ČNB vůči nepoctivcům.
Ročně se uzavře cca 900.000 nových životních pojistek, to jsou všichni klienti fakt spokojeni ?
Pár měsíců stará causa pokuty pro ZFP je opět dle mého názoru ze strany ČNB velmi málo účinným krokem ve vztahu ke kultivaci trhu - prokázání provozování finanční pyramidy, navíc s akreditací od MŠMT je dost závažný průšvih...