V EU začala platit Solvency II. U nás nikoli.


			V EU začala platit Solvency II. U nás nikoli.
8.1.2016 Pojistný trh

Evropská směrnice Solvency II vešla 1. lednem v platnost. Od okamžiku schválení vypracování samotné směrnice to trvalo „pouhých“ šest let, během kterých již některé společnosti strávily mnoho dnů nad její implementací. Prvního ledna přišel den D a Solvency je tu. Tedy skoro. Co tedy nová Solventnost přinesla? A kdy jí přijme ČR?

Směrnice Solventnost II, ve znění mj. směrnice Omnibus II, měla být do národní legislativy transponována formou zásadní novely zákona o pojišťovnictví. Ta však byla po dlouhých peripetiích Poslaneckou sněmovnou smetena ze stolu. Nejen, že ČR tedy nestihla transpoziční lhůtu, která uplynula na jaře loňského roku, ale kvůli politickému hašteření a silnému lobbingu nebyla novela schválená vůbec. Z toho samozřejmě plyne riziko ve formě sankcí od Evropského soudního dvoru.

Evropská komise již poslala ČR formální výzvu k vyjádření. Vedle toho samozřejmě představitelé Evropské komise vyzývají ČR k urychlené implementaci i neformálně na pracovní úrovni,“ komentuje situaci Kateřina Vaidišová z oddělení vnějších vztahů ministerstva financí ČR. „O sankcích rozhoduje Soudní dvůr EU na návrh Evropské komise. Výši sankcí nelze předem jednoznačně určit. Pro stanovení výše sankce je rozhodující účel, který je jejím uložením sledován a který spočívá v účinném používání práva EU. Při stanovení sankce se uplatňují tato tři základní kritéria: a) závažnost porušení práva EU, b) doba trvání tohoto porušování, c) odstrašující účinek sankce postačující k zamezení recidivy, který zohledňuje platební schopnost členského státu."

Obecně se dá říct, že pokud novela zákona o pojišťovnictví nabude účinnosti do podání žaloby Evropskou komisí, resp. do rozhodnutí SDEU, nemusela by být ČR sankcionována vůbec, i když ani v tomto případě nelze vyloučit, že Evropská komise tomuto soudu navrhne sankci ve formě paušální částky za pozdní implementaci směrnice. Pokud by zákon nabyl účinnosti po rozhodnutí SDEU, pak hrozí i placení penále za každý den prodlení. Taková sankce může dosahovat výše i stovek milionů Kč,“ dodává Kateřina Vaidišová.

Taková je současná situace. Pojďme se však podívat, co nám vlastně samotná Solvency II, byť implementovaná do novely zákona o pojišťovnictví přinese.

Zejména se jedná o úpravu základní struktury standardního vzorce pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku, podmínek pro použití úplného nebo částečného interní ho modelu pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku a podmínek pro použití a způsob výpočtu vyrovnávací úpravy bezrizikové výnosové křivky pro výpočet technických rezerv.


Čtěte také: Exportní pojišťovna EGAP vydá dluhopisy, aby ustála Solvency II


Z netranspozičních ustanovení bude vyhláška, v reakci na zmocnění uvedené v návrhu novely zákona o pojišťovnictví, obsahovat zejména způsob odměňování nuceného správce a likvidátora pojišťovny, a to obdobně jako v případě již existující vyhlášky pro sektor kapitálového trhu, a dále například rozsah uveřejňování dílčích informací o činnosti pojišťoven nebo náležitosti zpráv auditora o ověření řídicího a kontrolního systému pojišťovny a pojišťovnou uveřejňované zprávy o solventnosti a finanční situaci, což jsou v sektoru pojišťovnictví nové instituty zaváděné uvedenou novelou zákona. Tato vyhláška nahradí současnou vyhlášku č. 434/2009 Sb., jejíž ustanovení vychází primárně ze zrušovaných směrnic Solventnosti I.

Nejobsáhlejší předpis

Nejobsáhlejším z výše zmíněných přímo použitelných předpisů EU je delegovaný akt ke směrnici Solventnost II obsahující technické detaily a podrobnosti v oblasti všech tří pilířů Solventnosti II (kvantitativní a kvalitativní požadavky, uveřejňování informací a překládání informací dohledovým orgánům), pravidla pro výpočet skupinové solventnosti, fungování a spolupráci jednotlivých dohledových orgánů v kolegiích, požadavky na zvláštní účelové jednotky (special purpose vehicle – SPV) a pravidla vyhodnocování srovnatelnosti regulatorních režimů ve třetích státech se Solventností II. Po dlouhých jednáních mezi Evropskou komisí (dále jen EK), Evropským orgánem dohledu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (dále jen EIOPA), zástupci trhu a do hledových orgánů, byl návrh delegovaného aktu dokončen v létě 2014. Výsledkem je dokument mající včetně příloh cca 800 stránek, který EK v říjnu 2014 předložila Evropskému parlamentu (dále jen EP) ke schválení. EP tento dokument posvětil v lednu 2015, a umožnil tak jeho uveřejnění ve věstníku EU jako nařízení č. 2015/35. 

Implementační technické standardy

Jedná se o soubor šesti ITS upravujících vybrané schvalovací procesy orgánů dohledu související se žádostmi pojišťoven podle Solventnosti II, a to konkrétně:

  • schvalování interních modelů určených pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku na úrovni individuální pojišťovny (nařízení č. 2015/460),
  • schvalovací proces pro skupinové interní modely (nařízení č. 2015/461),
  • schvalovací proces při žádosti pojišťovny o použití tzv. parametrů specifických pro pojišťovnu (undertaking-specific parameters (USP) – nařízení č. 2015/498),
  • schvalování žádostí o použití tzv. matching adjustment (úprava bezrizikové výnosové křivky zohledňující sladění aktiv a závazků v portfoliu pojišťovny – nařízení č. 2015/500),
  • schvalování položek doplňkového kapitálu určených ke krytí kapitálových požadavků (zde není bez zajímavosti, že v případě prokázání splnění všech podmínek orgán dohledu může schválit jak konkrétní výši předmětné položky kapitálu, tak i metodu jejího stanovení – nařízení č. 2015/499), a
  • schvalování žádostí o povolení založit SPV (nařízení č. 2015/462).

 

Výše uvedené ITS jsou účinné od 1. dubna 2015. Cílem dřívější účinnosti těchto předpisů oproti celému režimu Solventnosti II je umožnit pojišťovnám podávat výše uvedené žádosti s dostatečným předstihem orgánům dohledu tak, aby bylo jejich posouzení a případné schválení dokončeno do 1. ledna 2016. Jedná se tak o další prvek směřující k co možná nejplynulejšímu přechodu na regulatorní režim Solventnost II. 


Čtěte také: Pojišťovnictví v roce 2016: výkonný ředitel ČAP, Jan Matoušek


 

Bezriziková výnosová křivka

Bezriziková výnosová křivka bude v Solventnosti II sloužit k diskontování budoucích peněžních toků (mj. pro účely výpočtu technických rezerv). Její finální podoba byla jedním z hlavních témat dlouhotrvajících jednání předcházejících finálnímu schválení směrnice Omnibus II. Pojďme si tedy nyní připomenout nejvýznamnější prvky konceptu bezrizikové výnosové křivky. Ta se bude skládat z likvidní a nelikvidní části, přičemž likvidní část křivky

Zároveň bylo směrnicí Omnibus II stanoveno, že za konstrukci bezrizikových výnosových křivek a výše uvedených úprav (včetně jejich pravidelné konstrukce po 1. lednu 2016) bude odpovědná EIOPA. Od července 2014 tak probíhaly práce projekčního týmu složeného ze zástupců EIOPA a pracovníků orgánů dohledu.

Závěrem

Celkový rozsah evropské směrnice (více než 2000 stránek) jen dokresluje fakt, že Solventnost II bude skutečně výrazným předělem pro sektor pojišťovnictví, neboť přináší celou řadu nových přístupů a prvků (mj. rizikově orientovaný přístup při stanovování kapitálových požadavků, důraz na kvalitní risk management, skupinový dohled nebo výrazné rozšíření rozsahu uveřejňovaných informací), jejichž aplikace je ve srovnání se stávajícím režimem velmi detailně rozpracována na několika úrovních regulace.

Naše očekávání může nyní směřovat k datu 13. 1. 2016, kdy je na programu schůze vlády projednávání zákona o pojišťovnictví.

Autoři:
Jan Bouška
Karel Barták
Viktor Kořínek

Zdroj: oPojištění.cz, Pojistný obzor

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články