Česká asociace pojišťoven, založená v roce 1994 jako zájmové sdružení komerčních pojišťoven s počtem 16 členů, sdružovala ke konci roku 2017 celkem 27 řádných členů a dva členy se zvláštním statusem (ČKP a EGAP). Aktuální podíl členských pojišťoven na celkovém předepsaném pojistném ČR dosahuje 98 %. Od roku 1998 je ČAP řádným členem evropské pojišťovací a zajišťovací federace Insurance Europe. Koncentrace trhu je nadále vysoká. Podíl prvních 10 členů na celkovém předepsaném pojistném upraveném podle metodiky ČAP se meziročně mírně snížil a činí 89,1 % (k tomu přispělo i přijetí dvou nových členů na konci roku 2017). Jen nepatrně oslabil podíl obou hlavních skupin: Generali CEE a VIG, z 62 % na 61,4 %.
Pojistný trh v roce 2017 rostl, když se hrubé předepsané pojistné upravené podle metodiky ČAP navýšilo o 4 %. Větší změna nastala v oblasti neživotního pojištění, které posílilo o 6,2 %, což je lepší výsledek v porovnání s předchozím obdobím (+4,8 % v roce 2016). Naproti tomu se životní pojištění po doznívající loňské ztrátě (-2,1 %) stabilizovalo a jen nepatrně se zkorigovalo – o +0,1 %. Běžně placeným smlouvám se dařilo lépe, když předepsané pojistné meziročně vzrostlo o 0,7 %. To ovšem neplatí pro jednorázově placené smlouvy, které se dále propadly o necelou pětinu; přesně se předepsané pojistné snížilo o 17,3 % (-23,3 % v roce 2016). Popsané výsledky životního pojištění dále zvýrazňuje i obchodní produkce, jež se po 18% poklesu v roce 2016 zredukovala o dalších 15 % během roku 2017.
Mohlo by vás zajímat: Glosa Jaroslava Daňhela: ZDP aneb není všechno zlato, co se třpytí
„Důležitou zprávu pro naše zákazníky znamená silná kapitálová pozice českých pojišťoven, kterou v roce 2017 potvrdil tzv. „zátěžový test“, realizovaný ČNB. Vyplynulo z něj, že domácí pojišťovnický sektor by zůstal dostatečně kapitálově vybaven i po dopadu relativně značných šoků či krizí a dostál by tak závazkům vůči svým klientům. Mimořádnou zkoušku si na pojišťovny ovšem připravila též příroda a stále větší extrémy klimatických jevů, když roku 2017 pojišťovny řešily o třetinu více pojistných událostí z pojištění majetku než v roce předchozím. Pojišťovny tak i v této náročné situaci potvrdily svoji roli nezastupitelného pomocníka v těžkých životních chvílích,“ řekl prezident ČAP Martin Diviš.
Vývoj hospodaření pojišťoven
Základní kapitál členských pojišťoven se v roce 2017 téměř nezměnil (-0,3 %) a dosahuje úrovně 20,4 mld. Kč. Tento ukazatel je ovšem ovlivněn i změnami členské základny (na konci roku 2017 získaly členství v ČAP dvě nové pojišťovny: HALALI, všeobecná pojišťovna, a. s., a Colonnade Insurance S. A., organizační složka). Hodnota ostatních složek vlastního kapitálu se v roce 2017 snížila o 4,2 % a dosáhla výše 50,6 mld. Kč, a to především vlivem úbytku u ostatních kapitálových fondů, ale i nižšího dosaženého zisku. Celkový zisk členů ČAP (bez zahrnutí zahraniční pobočky AXA životní pojišťovny, a. s., a také bez ročního výsledku EGAP) aktuálně klesl o 10,5 %, na 10,6 mld. Kč, z 11,9 mld. Kč v roce 2016.
Celkové technické rezervy, tedy včetně technických rezerv životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník, se meziročně téměř nezměnily a dosahují hodnoty 332 mld. Kč. Znovu posílily technické rezervy v neživotním pojištění (+4,5 %, na 59 mld. Kč), a naopak dále oslabily v životním pojištění (-0,5 %, na 272 mld. Kč). Samotné technické rezervy životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník, navzdory tomu meziročně posílily o 5,7 %, z 84 mld. Kč na téměř 89 mld. Kč.
Mohlo by vás zajímat: Amazon vstupuje jako zprostředkovatel na indický pojistný trh
Aktiva členských pojišťoven se v roce 2017 navýšila o 4,7 %, na hodnotu 474 mld. Kč. Zvětšilo se i celkové finanční umístění, o 4,2 %, na 423 mld. Kč, a to nyní nejen zásluhou části, v níž je nositelem investičního rizika pojistník a která narostla – obdobně jako příslušné technické rezervy – o 5,8 %, na 89 mld. Kč, ale i díky zbývající, dominantní části finančního umístění, jež přidala dalších 12 mld. Kč (+3,8 %) a posílila na 335 mld. Kč. V něm si největší, 73% podíl i nadále zachovaly dluhové cenné papíry, ve kterých je uloženo více než 245 mld. Kč finančních prostředků pojišťoven. Akcie a ostatní cenné papíry s proměnlivým výnosem se na celkovém objemu podílejí 7 %, stejně jako depozita u finančních institucí. Druhou nejvýznamnější položkou se ale nově staly ostatní půjčky, s podílem dosahujícím 9 %, který se oproti předchozímu roku více než ztrojnásobil.
I rok 2017 byl přívětivý z pohledu výskytu živelních katastrof navzdory několika nepříznivým událostem, především v podobě letních bouří a přívalových dešťů. Jedinou zásadní výjimkou bylo v poslední čtvrtině roku řádění orkánu Herwart, který napáchal pojištěné škody ve výši cca 1,5 mld. Kč. Ani ten však nezpůsobil takové škody jako např. povodně o několik let dříve. Navzdory tomu se výsledek technického účtu k neživotnímu pojištění opět zhoršil, a to o téměř 27 %. Největší vliv (nominálně i relativně) na to měl růst nákladů na pojistná plnění, které se meziročně navýšily o téměř 3 mld. Kč (+8,7 %), spolu s růstem provozních nákladů.
V životním pojištění je situace příznivější. O 2,4 mld. Kč poklesly náklady na pojistná plnění (-5,7 %) a o 4,6 mld. Kč se zvýšily výnosy z finančního umístění (+27,2 %). Proti tomu působilo především navýšení úbytku hodnoty finančního umístění (+5,7 mld. Kč, resp. +104,7 %) a rostoucí náklady na finanční umístění (+2,4 mld. Kč, resp. 25,4 %). I přesto se výsledek technického účtu k životnímu pojištění meziročně zlepšil téměř o 4 %.
Předepsané pojistné
Celkové předepsané pojistné upravené podle metodiky ČAP se zvýšilo o 4 %, na 124 mld. Kč. V neživotním pojištění pokračovalo oživení segmentu pojištění motorových vozidel, kde v roce 2017 rostlo předepsané pojistné o 5,7 %. U pojištění odpovědnosti z provozu vozidla byl růst méně výrazný a činil 3,7 %. Předepsané pojistné v havarijním pojištění přispělo k růstu více a navýšilo svůj objem o 8,1 %.
I přes uvedené navýšení nepřekonal v roce 2017 podíl pojištění vozidel (ale jen o dvě desetiny procentního bodu) 50% hranici předepsaného pojistného v neživotním pojištění (bez zahrnutí zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele a pojistného postoupeného ostatním členům ČAP). Pozitivních výsledků dosáhlo i pojištění majetku a pojištění všeobecné odpovědnosti, s navýšením o 5 %, resp. 6,5 % oproti roku 2016. Pojištění podnikatelských rizik také meziročně posílilo, o +4,9 %.
Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla si nadále udržuje dominantní postavení, včetně dopadu na hospodaření pojišťoven. Několik posledních období byla patrná dlouhodobá nepříznivá tendence projevující se vzrůstajícím rozdílem mezi objemem zaslouženého pojistného a příslušnými náklady odhadovanými na související vzniklé škody. Již sedmý rok vychází celkový technický výsledek tohoto odvětví vyšší než pojišťovnám náležející pojistné (bez zohlednění dalšího vývoje závazků proti jejich prvotnímu odhadu).
Ani v roce 2017 nedošlo u podílu výše definovaných nákladů a zaslouženého pojistného (tzv. „kombinovaný škodní poměr“) k významnému pozitivnímu posunu, kdy zmíněný ukazatel dosáhl hodnoty 108,6 %, což i nadále ukazuje na vyšší náklady proti pojistnému. Zejména v segmentech nákladních vozidel, leasingových společností a flotilového pojištění vycházejí výsledky posledních let v rozsahu technické ztráty desítek procent.
Životní pojištění v minulosti dlouhodobě rostlo. V roce 2013 se ale projevilo znatelné zpomalení, které o rok později přešlo do mírného poklesu, a ten se v roce 2015 výrazně prohloubil. Nezanedbatelný vliv na to měla i legislativní úprava z konce roku 2014, která značně omezila daňové výhody spojené s uhrazením pojistného. Pokles se zopakoval i v roce 2016. Teprve v roce 2017 se objevily první náznaky zlepšení popsané situace, kdy se běžně placené pojistné mírně navýšilo, o 0,7 % (-1,2 % v roce 2016), zatímco jednorázově placené pojistné se dále propadlo o značných 17,3 % (-23,3 % v roce 2016). Klesající trend se také projevuje v tzv. „obchodní produkci“ (tj. nově uzavíraných smlouvách).
Mohlo by vás zajímat: Deset let od krize. Jak se připravit na tu příští?
Ta po loňském propadu o necelých 18 % opět ztratila téměř 15 %. Běžně placeným smlouvám, které jsou co do počtu dominantní, se dařilo lépe, objem předepsaného pojistného přesto posílil jen o necelé 1 %. Na celkový vývoj nového obchodu v roce 2017 tak mají větší vliv objemově významnější produkty s jednorázově placeným pojistným, které ztrácí dalších 22 %. Jednorázově placené smlouvy jsou ale pro pojistníka spíše investiční příležitostí než ochranou před riziky a v čase jejich popularita mezi investory velmi kolísá.
Proto je vhodné se při celkovém hodnocení vývoje životního pojištění soustředit především na běžně placené smlouvy, jež reprezentují stabilní smluvní základnu těchto odvětví. Celou situaci tak nakonec dokresluje počet nově uzavíraných smluv životního pojištění, který se meziročně dále snížil o cca 50 000 (z toho bylo cca 44 000 běžně placených smluv), a zároveň jejich celkový počet klesl o necelých 163 000 (z toho bylo 69 000 běžně placených smluv).
Vyřízené pojistné události a pojistná plnění
Celkový počet vyřízených pojistných událostí meziročně narostl o 1,8 %, na 2,78 mil. Tento výsledek souvisí především s vývojem v neživotním pojištění, kde jich meziročně nastalo o 6,5 % více. K růstu znatelně přispěl i větší počet škod z živelních událostí nebo léčby podstoupené v zahraničí (meziročně +57 %, resp. 21 %). Přesto se rok 2017 vyznačoval absencí významných přírodních katastrof. Jedinou zásadní výjimkou byl v poslední čtvrtině roku orkán Herwart, který odhadem napáchal 47 000 pojištěných škod.
Oproti roku 2016 narostl i počet pojistných událostí z pojištění vozidel a v případě havarijního pojištění se jednalo o více než 12% nárůst. I přes pokračující ekonomické oživení ČR spojené s rekordně nízkou nezaměstnaností nedošlo v roce 2017 k dalšímu navyšování registrací škod v zákonném pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech nebo nemocech z povolání. Proti celkovému navyšování počtu pojistných událostí působí i další snižování jejich počtu v životním pojištění (-7,6 %), zejména kvůli útlumu předčasného ukončování smluv životního pojištění spojeného s výplatou odkupného.
Více pojistných událostí se dlouhodobě vyřizuje v produktech neživotního pojištění. V roce 2017 jich členské pojišťovny zlikvidovaly cca 1,9 mil. Navíc podíl životního pojištění v posledním období klesal. Na celkovém počtu vyřízených pojistných událostí se podílelo životní pojištění 30,3 % (33,4 % v roce 2016) a neživotní pojištění 69,7 % (66,6 % v roce 2016).
Navzdory růstu počtu vyřízených pojistných událostí se objem nákladů na pojistná plnění oproti roku 2016 nepatrně snížil, a to o 0,2 % (-3,3 % v roce 2016). V tomto případě ale znovu platí, že uvedený pokles je způsoben téměř výhradně událostmi v životním pojištění, kde se vyplacené pojistné plnění meziročně snížilo o 6 % (-15,3 % v roce 2016), na hodnotu 39,5 mld. Kč. V neživotním pojištění (bez vlivu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele) výše způsobených škod naopak rostla, a to o 5,1 % (+8,7 % v roce 2016), a překonala tak životní pojištění o 4,6 mld. Kč.
Mohlo by vás zajímat: Psychická onemocnění a možnosti jejich pojištění
Navzdory skokovému růstu počtu živelních událostí se objem příslušných odškodnění meziročně navýšil jen o 5,5 % (+21,1 % v roce 2016) a dosáhl hodnoty 4,3 mld. Kč. To ovšem již neplatí pro havarijní pojištění vozidel, kde významný růst počtu vyřízených škod více koresponduje i s růstem objemu náhrad o 9 %, s částkou 12,4 mld. Kč. K poklesu naopak dochází pouze u škod z krádeží a v zemědělském pojištění. Ty ale dohromady zahrnují odškodnění nedosahující ani hodnoty 1 mld. Kč. Poslední sledovanou oblast s významným objemem pojistných plnění reprezentuje pojištění všeobecné odpovědnosti. Navyšování výplat každoročně sice postupně zpomalovalo, ale i tak v roce 2017 dosáhly rekordní hodnoty, 3,3 mld. Kč (+1,2 %).
Po zlomovém momentu v roce 2011, kdy nadpoloviční většina objemu vyplacených pojistných plnění poprvé patřila životnímu pojištění, došlo v roce 2016 mezi oběma hlavními segmenty k vyrovnání. Trend snižování podílu životního pojištění pokračoval i v roce 2017, kdy se situace změnila opět ve prospěch neživotního pojištění, které aktuálně drží 52,8% podíl ve vyplácených náhradách.
Nové dohledové výkazy sbírané ČNB v souladu s metodikou Solventnost II nabízejí rozšířený pohled na řadu klíčových údajů a ukazatelů nezbytných pro posouzení aktuálního vývoje nejen ze strany autority pojistného trhu. Inovativní je především využití hodnot z vývojových trojúhelníků pojistného plnění a technických rezerv v členění podle roku vzniku pojistných událostí.
Použití vhodných pojistněmatematických metod poté z takto dostupných dat umožňuje velmi přesně odhadnout celkový závazek pojistitele se stejnou dobou vývoje pro všechny roky vzniku (tedy i pro mladší, ještě dostatečně nevyvinuté ročníky) oproti tradičnímu přístupu, který umí pracovat pouze s aktuální souhrnnou hodnotou platnou pro příslušný kalendářní rok. Takový výsledek ukazuje nejen konečná finanční odškodnění, která pojistitelé poskytují svým klientům, v každém ročníku zvlášť, ale zároveň umožňují i jejich přímé srovnání bez vlivu různého časového odstupu od doby vzniku příslušných škod.
Graf „Projekce konečného závazku neživotního pojištění v členění podle druhu pojištění“ ukazuje podíl celkového závazku členských pojišťoven ČAP (bez zahrnutí zahraničních poboček) spočteného metodou mnichovského Chain-Ladderu v členění podle dominantních druhů pojištění dle definice Solventnosti II. Z grafu je mj. dobře patrné, jak se až skokově mění podíl pojištění majetku podle výskytu přírodních katastrofických událostí (především povodní v roce 2002, 2006, 2010 a 2013), zatímco podíl ostatních druhů pojištění je v čase výrazně stabilnější.
Na základě výše uvedených principů lze sledovat postup likvidace škod z pohledu vývoje výplat pojistného plnění. Některé závažné události vyžadují dlouhodobou péči a může trvat mnoho let (až desetiletí), než dojde k jejich definitivnímu uzavření a vypořádání všech závazků. To nastává např. v situaci vážného poškození zdraví s trvalými následky, kdy pojišťovny vyplácejí doživotní renty poškozeným, kteří již často nejsou schopni nejen pracovat, ale ani se o sebe postarat, resp. plnohodnotně se zapojit do běžného života, a bez této finanční kompenzace by se jejich životní standard zásadním způsobem zhoršil.
Sledováním vyplacených plnění pouze na tradiční bázi kalendářního roku z účetních výkazů se tak zanedbává dlouhodobý charakter likvidace závažných škod, kdy jejich významná část je uhrazena až v následujících letech po jejich vzniku a jedná se tak o podstatně složitější proces, než se může z pohledu průběžného uvažování zdát.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Pojištění v roce 2050
Tabulka „Dlouhodobý vývoj výplat pojistného plnění neživotního pojištění v členění podle druhu pojištění“ ukazuje průměrný podíl pojistných plnění na konečném závazku po určitém počtu uběhlých let vývoje. Dominantní část plnění se sice zpravidla proplácí již v prvním roce od vzniku příslušných pojistných událostí, ale likvidace těch nejzávažnějších, s podílem na celkovém závazku v řádu desítek procent, pokračuje i během následujících let, a to zejména v pojištění odpovědnosti. V nejzávažnějších případech jsou kompenzace poškozeným vypláceny doživotně (zpravidla desítky let) a tento specifický a dlouhodobý charakter závazků pojišťoven je nezbytné při posuzování jejich technických výsledků řádně zohlednit.
Komentáře
Přidat komentář