Datové zdroje
Vedle standardně dostupných dat o vývoji havarijního pojištění na stránkách ČNB lze také použít celoroční údaje (ale i základní kvartální) o vývoji pojistného sbírané pro statistiky ČAP. Vzhledem k netriviální otázce definice havarijního pojištění řešené před dvěma lety byla dále definována následující skupina rizik, kde přítomnost krytí alespoň jednoho rizika implikuje produkt havarijního pojištění. Jedná se o tuto základní agregaci:
- Riziko havárie
- Parciální krádež (vandalizmus)
- Totální krádež
- Živelní škody
- Pojištění skel
Technická analýza
Vývoj počtů pojištěných vozidel a pojistného
Jak z dat ČNB, tak z dat ČAP vyplývá, že celkový počet smluv havarijního pojištění i počet pojištěných vozidel v poslední době výrazně roste a proti stavu k 31. 12. 2008 dosáhl celkový nárůst počtu vozidel dle statistik ČAP 34 %. Z pohledu počtu smluv sledovaných ČNB se pak jedná o 28% nárůst. Jedině v roce 2009 v době ekonomické recese klesal počet smluv havarijního pojištění, nicméně počet pojištěných vozidel s rizikem havárie nadále rostl.
Oba zdroje dat nejsou beze zbytku srovnatelné, neboť na jedné pojistné smlouvě může být pojištěno více než jedno vozidlo a data ČAP zahrnují pouze ta pojištěná vozidla, kde je přítomno krytí rizik havárie. Přes tento fakt jsou ale celkové výrazné růstové trendy jasné z obou zdrojů dat.
Vývoj pojistného
V případě samostatně sledovaného vývoje pojistného můžeme dobře použít kvartální statistiky ČAP o vývoji pojistného. Z nich vyplývá zrychlující se dynamika nárůstu předepsaného pojistného, kdy za celý rok 2014 rostlo 1% tempem proti cca 1% poklesu za rok 2013. Dále se dá vypozorovat, že během roku 2015 se celkový růst pojistného urychluje až na 7% růst proti stejnému čtvrtletí předchozího roku. Meziroční růst pojistného lze za 2015 očekávat ve výši cca 5 %, odhad ročního pojistného HAV za 2015 tak vychází ve výši 15,3 mld. Kč proti 14,5 mld. Kč za 2014.
Srovnatelná hodnota odhadu předepsaného pojistného HAV za celý rok 2015 ve výši 15,3 mld. Kč vychází i ze statistik ČNB, neboť vliv vykazované přeshraniční činnosti ze strany ČNB není u tohoto produktu významný. Srovnáme-li dále hodnotu průměrného pojistného na jednu pojistnou smlouvu a využijeme-li statistik ČNB o počtu každoročně nově uzavíraných smluv HAV, zjistíme, že podíl nové produkce k velikosti kmene dosahuje u HAV úrovně cca 40 %. To představuje proti situaci v období nejvyššího poklesu pojistného (ročníky 2010–2012) jen mírný pokles. I přesto se jedná o vyšší podíl než například u povinného ručení (POV), kde se podíl nových smluv k jejich celkovému počtu pohybuje za sledované ročníky mezi 32 % až 38 %.
Kombinací údajů o vývoji portfolia smluv, resp. vozidel, a o vývoji předpisu pojistného získáme výsledek, který ukazuje, že jak na pokračujících smlouvách, tak na celém pojistném kmeni se enormní pokles pojistného postupně zpomalil. Například průměrné hodnoty „nového obchodu“ prakticky stagnují od 2012 (mírný růst pojistného nového obchodu v 2014 se v roce 2015 zřejmě nepotvrdí) a žádný obrat trendu do růstu není viditelný ani u průměrného pojistného na celém kmeni havarijního pojištění, ani na smlouvách, kde dochází k roční obnově.
Škodovost a celkový technický výsledek
Nově dostupná data ČNB o vývoji nákladů na škody, získatelských nákladech na pojistné smlouvy i provizích zprostředkovatelům neukazují v letech 2014, ale i pro odhad roku 2015, na žádnou výraznou změnu a celková absolutní částka všech těchto hlavních nákladových položek se drží na stabilní průměrné úrovni.
- Náklady na škody cca 10,4 mld. Kč
- Získatelské náklady celkem cca 2,6 mld. Kč, přičemž provize z této částky dosahují cca 1,3 mld. Kč
Data ČNB dále neobsahují informaci o dalších nákladech spojených s produktem (jeho správa, likvidace škod, administrativa atd.), které však lze odhadnout na úrovni cca 15 % pojistného. Z tohoto pak vychází, že technická ztráta havarijního pojištění trvá od roku 2010 a lze očekávat, že k jejímu ukončení nedojdeani v roce 2015. Proti vývoji POV, kde je výrazné riziko dalšího vývoje rezerv spojeného s nejistotami škod na zdraví platí, že u HAV je vývoj likvidace výrazně rychlejší a riziko rezerv je u nich spíše minimální. Dochází tak na rozdíl od POV k velmi rychlé stabilizaci celkového závazku, což ale o to silněji potvrzuje závěr o technické ztrátě AV, jež v letech 2010 a 2011 dosahovala přes 7 % předepsaného pojistného.
Skutečnost, že se combined ratio za roky 2014 a 2015 blíží k hodnotě cca 100 % a ztráta se částečně snižuje, je při stabilní úrovni škod a neobnovení růstu průměrného pojistného možná pouze vlivem nárůstu počtu vozidel HAV. Nicméně i tak jsou výsledky o cca 8 p.b. horší, než jakých HAV dosahovalo v letech 2008 a 2009.
Význam rizika havárie na celkový technický výsledek
Detailní analýza vývoje jednotlivých rizik HAV je nad rámec tohoto příspěvku, uveďme jen základní srovnání vlivu rizika havárie na celkové výsledky. Platí, že výsledek rizika havárie, jak ukazuje srovnání počtu pojistných událostí i jejich objemu mezi statistikami ČNB a daty ČAP, je rozhodující pro celkové výsledky HAV, neboť výskyt škod z havárie představuje v 2015 již cca 90 % počtu a objemu všech škod HAV.
Pojištění skel
Jedna z mála pozitivních zpráv o vývoji HAV v posledních letech představuje výrazný pokles škodního procenta a technické ztrátyu hlavních segmentů připojištění skel, kde proti roku 2012 rostly sazby o desítky procent (např. cca 40 % u osobních automobilů, 25 % u autobusů, 30% u tahačů). Tato operace vedla k nárůstu ročního pojistného o cca 320 mil. Kč a poklesu škodních procent na úroveň blízkou postačitelnosti pojistného.
Vliv stáří vozidla
Navázání pojistného na cenu vozidla vede k situaci, že u vozidel pojištěných fyzickými osobami vychází pro střední kategorii stáří vozidel riziko technické ztráty při škodním procentu převyšujícím 70 % a naopak pro nejnovější vozidla vychází škodní procento výrazně pod 70 %, když škodní frekvence ani průměrná škoda neklesají u starších vozidel tak rychle, jako klesá (se vzrůstajícím stáří vozidla) průměrné pojistné.
U vozidel pojištěných právnickými osobami vycházejí nejhorší výsledky technické ztráty vlivem vysokých škodních frekvencí u nejnovějších vozidel. Výsledky jasně ukazují, že u osobních vozidel pojištěných fyzickými osobami ani u 10 let starého vozidla proti nejnovějším vozidlům škodní frekvence výrazně neklesá (i deset let staré vozidlo fyzické osoby je používáno srovnatelně intenzivně jako nové vozidlo a svou roli také může hrát nižší opatrnost vlastníka nového vozidla).
Dále však celková průměrná škoda u osobních aut fyzických osob neklesá, neboť cena náhradních dílů je srovnatelná a podíl totálních škod zpravidla nízký. Efekt škodní frekvence je rozdílný u právnických osob, kde vozidla do 4 let svého stáří jsou používána zdaleka nejintenzivněji a působí nejvíce škod – vykazují tak nejvyšší škodní frekvenci. Pro průměrnou škodu platí podobný závěr jako u fyzických osob, a tak technický výsledek pro právnické osoby vychází nejhorší s nejvyšší ztrátou pro nejnovější vozidla se stářím do 5 let.
Fundamentální problematika
Aktualizovaná data a výsledky analýzy ukazují, že fundamentální problematika havarijního pojištění spočívá ve výrazném navázání pojistného na aktuální cenu vozidla, kdy extrémní očekávání ze strany klientů jsou v tom, že např. při polovičním poklesu ceny vozidla by mělo dojít i k redukci pojistného na polovinu. Takto by ale havarijní pojištění mohlo fungovat jen v případě, že by se z něj hradily pouze tzv. totální škody (až do limitu aktuální ceny vozidla) a zároveň se také neměnilo riziko vzniku škody v závislosti na stáří pojištěného vozidla. V praxi však platí, že starší automobily, které mají sjednané havarijní pojištění, jsou stále používány poměrně intenzivně a objem jimi způsobených škod rozhodně neklesá tak rychle, jako klesá průměrné pojistné.
Důvodem je fakt, že naprostá většina vzniklých parciálních škod, kdy náklady na opravu nepřesáhnou cenu vozidla, se z havarijního pojištění uhradí bez ohledu na cenu vozidla spojenou s jeho stářím.
Konec mýtu
Konkrétně z dat HAV např. v roce 2014 průměrné pojistné za deset let stará osobní |vozidla dosahovalo pouze cca 66 % pojistného u nejnovějších vozidel vyrobených v roce 2014, přestože relativní škodovost deset let starých vozidel dosahovala stále poměrně vysoké 82% úrovně škodovosti u nejnovějších vozidel. Průměrná škoda havarijního pojištění u 10 let starých vozidel pak byla dokonce o 9,5% vyšší než u nejnovějších vozidel. Tento výsledek odráží skutečnost, že většinu škod představují právě „parciální“ náklady na opravu vozidla. Ty, pokud nepřesáhnou aktuální cenu vozidla, jsou klientům hrazeny bez ohledu na to, zda je aktuální cena vozidla 100 tis. Kč nebo 300 tis. Kč. Z dat povinného ručení lze odhadnout, že podíl mezi parciálními a totálními škodami dosahuje cca 80%:20% ve prospěch právě parciálních škod). Často pakované tvrzení, že havarijní pojištění je vhodné pouze pro nejnovější vozidla, je tak nesporně mýtus.
Autor: RnDr. Petr Jedlička,Ph.D.
Jednotlivá čísla i předplatné můžete zakoupit na oficiálních stránkách časopisu Pojistný obzor.
Komentáře
Přidat komentář